"Podle stávající právní úpravy se postupem času zužuje cílová skupina, ze které vypadávají některé domácnosti, zejména jednočlenné a dvoučlenné. Tedy především senioři a matky samoživitelky," píše se v předkládací zprávě.
Nárok na sociální byt má v současné době každý, kdo nedosahuje 1,6násobku životního minima. To se od roku 2012 nezměnilo. Pro samotného dospělého činí 3410 korun, pro děti a další dospělé v rodině je nižší. Návrh nově počítá s tím, že na sociální byt dosáhne ten, jehož příjem v případě jednočlenné domácnosti nepřesáhne 0,6násobek průměrné hrubé měsíční mzdy. Aktuálně tedy zhruba 20 200 korun. U dvoučlenné domácnosti to má být 0,8násobek, u tříčlenné 0,9násobek, u čtyřčlenné rodiny průměrná mzda a v případě pětičlenné 1,2násobek.
Návrh představilo MMR loni v říjnu. "Pro obce je velmi důležité, aby mohly rekonstruovat zchátralé budovy na svém území. Abychom je nenutili do výstavby na nových pozemcích, ale aby mohly zrekonstruovat ty stávající. Proto ještě nařízení vlády pro výstavbu doplníme o nástavby, přístavby a rekonstrukce," řekla tehdy ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).
Komu se zvýší příjem, vystěhován nebude
Na stavbu sociálních bytů poskytne stát obcím stoprocentní dotaci. Jde však maximálně o pětinu bytů v konkrétním domě. Na zbytek bytů si může obec vzít buď zvýhodněný úvěr z fondu bydlení, nebo klasický komerční úvěr. Předmět dotace by se měl rozšířit o nástavby, přístavby a rekonstrukce.
Obce podle návrhu musí zajistit, že při poskytnutí stoprocentní dotace bude byty pro sociální účely udržovat nejméně 20 let. "Když se nárok bude vztahovat k průměrné mzdě, tak se cílová skupina rozšíří třeba i o mladé lidi. Nebo o domácnosti veřejně prospěšných profesí, jako jsou například lékaři, učitelé nebo policisté," doplnila ministryně.
Pokud se nějaké domácnosti v průběhu let zvýší příjem, podle Dostálové ji z bytu nikdo nevystěhuje. "Ze sociálního bytu se stane byt dostupný a obec bude muset zajistit nový sociální byt kdekoliv na svém území. Místo regulovaného nájemného pak bude domácnost platit nájem, který je v místě obvyklý," uvedla dále Dostálová.
Čtěte také:
Peníze pro lesní školky i systém sociálního bydlení. Norské fondy podpoří 13 vybraných projektů
Komentář: Bydlení v Česku řeší hlavně centrální bankéři. Tak to nemůže zůstat
Studie: Bydlení v Česku mírně zlevní, problémy s dostupností ale budou pokračovat