Španělsku bezesporu pomohl vstup do EU. Ale začít museli především sami u sebe.
Zeptáte–li se španělského podnikatele, jak se mu daří, odpoví: Dobře! Stejnou odpověď dostanete od Čecha, který ve Španělsku podniká. A zeptáte–li se Španěla, zda jeho země vděčí za svůj rozkvět členství v Evropské unii, odvětí, že ne. Vzápětí dodá, že za vším je jen dřina a dřina, protože tak tvrdě jako Španělé nikdo v Evropě nepracuje. Na týž dotaz o prospěšnosti unie prohlásí španělských poměrů znalý Čech rezolutní ano.
Přiznat cizí zásluhy není Španělům vlastní, zatímco uchazeči o vstup do elitní evropské patnáctky vidí, co vidět chtějí. Bohatství a úspěch, které přišly po vstupu Španělska do unie.
Pravda bude zřejmě někde uprostřed. Nebýt dotací Bruselu, nebyla by jistě rozlehlá země pod Pyrenejemi se čtyřiceti miliony obyvatel tam, kde je. Kohezní fond unie, založený právě na podporu průmyslově méně rozvinutých zemí, už po léta pomáhá výhradně Řecku, Španělsku, Irsku a Portugalsku. Ze strukturálního fondu, jehož dotace vyrovnávají regionální rozdíly, inkasovalo Španělsko po pět let 5,6 miliardy eur, tedy jednoznačně nejvíce. Do roku 2006 země dostane dalších 43 miliard.
Přesto pokud by Španělé nezačali sami u sebe, těžko by se o nich dnes tolik mluvilo. Zapomeňte na Londýn, Frankfurt či Paříž – hlavním městem podnikatelské agrese a hospodářského vlivu je teď Madrid, shodují se komentátoři. A španělští manažeři, absolventi prestižních amerických univerzit, dodávají: Buď jsi globální, nebo mrtvý.
Někdejší státní Telefónica má nyní pod kontrolou tucty latinskoamerických telefonních společností, internetových providerů a portálů. A hodlá expandovat dál. Její dceřiná společnost Terra Nova se rázem stala největší internetovou firmou v Evropě a záhy expandovala do zámoří, kde koupila americký portál Lycos. Španělsko bylo po Finsku druhou evropskou zemí, která vyhlásila dražbu licencí pro mobily třetí generace.
Softwarové start–upy, venture–kapitál, šestnáctiletého internetového guru, mladé multimilionáře, to vše Španělé mají. Další odvážlivce chce vláda povzbudit tím, že věnuje na vývoj a výzkum dvě procenta hrubého domácího produktu. Od listopadu bude platit jednotný paušál za připojení k webové síti mimo špičku. Firmy dostanou peníze na nákupy počítačů do domácností zaměstnanců.
Španělsku výrazně prospěly reformy, které v roce 1996 spustila vládní garnitura lidoveckého premiéra Josého Maríi Aznara. Především šly dolů daně. Podniky a zaměstnanci začali dýchat. A ubírání daňového břemene nekončí. Daň z kapitálových výnosů má dále klesnout z dvaceti na osmnáct procent, korporační daň z dosavadních pětatřiceti na třicet. Dolní sazba daně z příjmů fyzických osob se má snížit až na patnáct procent. Horní sazba na šestačtyřicet.
Aznarův kabinet se pustil do boje s rekordní nezaměstnaností, monopoly a přílišnou regulací. Počet registrovaných lidí bez práce se snížil na 1,53 milionu, což je nejméně od července 1981. I tak drží Španělsko mírou nezaměstnanosti v unii primát, byť už to není 23,9 procenta jako v roce 1994, ale procent patnáct.
Premiér a jeho ekonomický tým mají stále co dělat. Mnozí manažeři kritizují vládu za nedostatečnou liberalizaci v klíčových sektorech energetiky a telekomunikací, která nahrává exmonopolistům jako Telefónica. Antimonopolní komise tvrdí, že nastolené tempo jí umožnilo nárůst bohatství a tržní kapitalizace na úkor spotřebitelů a konkurentů.
Lokální telefonní síť Telefóniky bude proto privatizována nejpozději letos v listopadu. A volba jiného operátora bez nutnosti měnit číslo účastnické stanice, o které si Češi mohou jen nechat zdát, má být ve Španělsku možná už od začátku příštího roku.
Více než čtyřprocentním růstem hrubého domácího produktu zaujímá Španělsko jedno z předních míst v eurozóně. Ale to má i stinné stránky. Dynamický hospodářský růst v kombinaci se slabým eurem má negativní dopad na růst spotřebitelských cen. Meziroční míra inflace se v květnu vyhoupla na 3,1 procenta, tedy nejvýše od prosince 1996. Deficit obchodní bilance se v letošním prvním čtvrtletí vzhledem k silnému dolaru a vysokým cenám energie meziročně zvýšil o 52,1 procenta.
Vláda má ovšem co řešit nejen v ekonomice. Vleklým problémem pro Španělsko je stále extremismus. Baskická teroristická organizace ETA, která vloni v prosinci přerušila dohodnuté příměří, stupňuje násilí. Letos zavraždila už devět lidí, převážně politiků vládní strany a představitelů státní správy.