Právo EU
Evropská komise (EK) vydala 16. července 2008 rozhodnutí COMP/C2/38 698 – CISAC, na jehož základě jsou kolektivní správci zastupující autory (nositele práv) povinni odstranit ze svých smluv ustanovení týkající se teritoriality a exkluzivity. Co tato drobná noticka znamená a jaký bude mít dopad na kolektivní správce a komerční uživatele – plátce autorských odměn? Tuto otázku by si měl položit každý, kdo dostává k úhradě faktury od kolektivních správců.
Rozhodnutí
Na počátku si stěžovala společnost Music Choice a skupina RTL u Evropské komise na postup konfederace kolektivních správců CISAC (Mezinárodní konfederace společností pro ochranu autorských práv). CISAC celosvětově sdružuje kolektivní správce a u svých členů prosazuje používání vzorového znění bilaterální smlouvy založené na principu teritoriality.
EK v rámci rozhodnutí CISAC rozdělila oblast svého rozhodování v kolektivní správě do tří relevantních trhů – poskytování služeb správy autorského práva jeho nositelům, poskytování služeb kolektivního správce v oblasti správy autorských práv, jež se týká veřejného provozování kolektivních správců z jiných zemí EU, a udělování licencí pro komerční uživatele k právům veřejného provozování prostřednictvím družicového vysílání, kabelového a internetového přenosu.
Dle EK jednotliví kolektivní správci a CISAC porušují soutěžní právo EU. Protože si rozdělili evropský prostor na základě principu teritoriality a vyžadují souhlas při změně registrace autora mezi jednotlivými kolektivními správci – princip exkluzivity. Dále se zaměřím výlučně na zrušení principu teritoriality. Princip exkluzivity se totiž již několik let neaplikuje.
Porušení práva
Evropská komise chce zavést tržní principy i do kolektivní správy. Kolektivní správci se totiž účastní komerčního poskytování služeb, čímž vykonávají hospodářské činnosti. Dle EK jednání CISAC a kolektivních správců porušilo evropské právo, protože si na základě vzorové smlouvy a s ní spojených praktik rozdělili trh s cílem vyloučit, omezit a popřípadě narušit hospodářskou soutěž. CISAC i někteří kolektivní správci podali proti tomuto rozhodnutí žalobu k evropskému Soudu první instance.
Evropská komise se snaží zavedení tržních principů do této oblasti odůvodnit tlakem na zvýšení efektivity kolektivní správy a zajištěním výnosů pro autory. Rozhodnutí však trpí mnoha obsahovými i logickými chybami. A ve svém důsledku povede k výběru země s nejvyšší možnou cenou licencí, a nikoli k hledání vnitřních rezerv či zvýšení efektivity kolektivních správců. Možnost působení neomezeného počtu kolektivních správců s sebou nese jisté výhody, například udělení licence pro území EU. Současně však způsobí dodatečné náklady všem plátcům licenčních odměn.
Pochybný čin
Paradoxně to více postihne české subjekty, neboť v ČR jsou společně s licenčními odměnami hrazeny i ty náhradní autorské – z přístrojů a paměťových médií. A také kupní síla je v ČR menší než například ve Velké Británii. Naopak ve Velké Británii sice náhradní autorské odměny a další druhy plateb neexistují, ale některé licenční poplatky jsou vyšší. Logicky si pak autoři a nositelé práv vyberou britského kolektivního správce s vyšším výnosem i pro výběr daných licencí v České republice a současného českého pro příjem z náhradních autorských odměn. Již loni vznikla platforma CELAS zastupující angloamerický repertoár společnosti EMI. A pokud vzniknou další kolektivní správci na jazykové bázi nebo jednotlivých značek nahrávacích studií, hudebních stylů či typů užívání bude jich na evropském trhu namísto 27 působit několik set.
Kolektivní správci dnes nepůsobí příliš efektivně a nereagují pružně na vývoj moderních technologií. Představme si však administrativu a náklady, až namísto Ochranného svazu autorského (OSA) nás osloví dvacet kolektivních správců či namísto jedné smlouvy jich budeme uzavírat dvacet a rozlišovat, komu přísluší daná část repertoáru. Rozhodnutí CISAC tedy pravděpodobně nepřinese lepší efektivitu kolektivní správy, ale nadměrné administrativní náklady, vyšší ceny a roztříštěnou komunikaci.
