Zjistit konkrétní výši dopadů zákazu tabákové reklamy lze jenom obtížně. Už proto, že žádné přesné údaje o nákladech na reklamu v tomto segmentu neexistují. Odhady se liší od půl miliardy (ministerstvo zdravotnictví), přes jeden a půl (poslanec Janeček) až po tři miliardy (nevládní ekonomové).
Zjistit konkrétní výši dopadů zákazu tabákové reklamy lze jenom obtížně. Už proto, že žádné přesné údaje o nákladech na reklamu v tomto segmentu neexistují.
Odhady se liší od půl miliardy (ministerstvo zdravotnictví), přes jeden a půl (poslanec Janeček) až po tři miliardy (nevládní ekonomové). Vyčíslit ekonomické a finanční dopady zákazu tabákové reklamy se před časem pokusil Liberální institut. Údaje odpovídají letům 2000 až 2004, protože studie vznikala v době, kdy se poprvé objevily návrhy na omezení reklamy. Liberální institut odhaduje, že celkové ztráty v české ekonomice by mohly činit dvě až tři miliardy korun ročně. Největší podíl ztrát zaznamenají reklamní agentury. Odhaduje se, že mohou přijít o 2,15-2,55 miliard korun. Ztráta tržeb by ihned ohrozila zhruba dvě stě padesát pracovních míst přímo v agenturách, v průběhu čtyřletého období až 1500 míst. Následné efekty, kupříkladu příležitostná pracovní místa při reklamních akcích, se dotknou dalších až 1300 osob, především z ohrožených sociálních vrstev, jako jsou studenti a důchodci. Zároveň dojde k výpadku z daně z příjmu jak u fyzických osob, které přijdou o zaměstnání, tak u právnických osob. Výpadek daně z příjmu právnických osob se odhaduje ve výši 110 až 115 milionů jenom v reklamních agenturách. K nim lze připočítat i výpadek v následných, reklamu zajišťujících firmách. Výpadek z obecních příjmů, které se týkají poplatků za venkovní reklamy a billboardy, se odhaduje na 110-160 milionů korun. Necelá miliarda by okamitě zmizela z propagace a sponzorování sportovních událostí. Tyto události by musely být buď zrušeny, nebo omezeny. Nedá se totiž předpokládat, že by se staly cílem podnikatelských subjektů, jenž o ně do nynějška neprojevily zájem. Zákaz se projeví i ve vyšší ceně vstupného na filmová, případně divadelní představení. Především kina přijdou o 250-320 milionů korun, a tak se budou snažit výpadek vynahradit na ceně vstupného. Poškozeni budou i majitelé nemovitostí, kteří dostávají poplatky z venkovní reklamy. Propad odhadují analytici LI na více než dvě stě milionů korun, což znamená ztrátu na dani z příjmu ve výši 40-60 milionů. Na druhé straně finančních kalkulací stojí názor předkladatelů schválené normy. Poslanec Janeček kalkuluje se zmíněnou jednou a půl miliardou korun, které ročně vydají tabákové firmy na reklamu. Tuto částku nyní na nákladech podle poslance ušetří a odvedou do státního rozpočtu. I kdyby tato částka byla dvojnásobná, jak se domnívá LI, je otázkou, zda ušetřené náklady firmy nevloží do dalších investic, případně masivně nepodpoří zbývající možnosti reklamy. V takovém případě by fiskální prospěch ze zmíněného zákona byl zcela jasně negativní.
