Menu Zavřít

ON-LINE PĚTILETKA

1. 8. 2001
Autor: Euro.cz

Pojišťovnám schází internetová strategie

bitcoin_skoleni

On–line finanční služby neznamenají jen on–line bankovnictví, ale v současnosti i mnohem rozvinutější služby, jako například obchodování s cennými papíry. Na druhou stranu některé další finanční služby – jako pojištění či platební služby – jsou teprve na počátku svého rozvoje. Rychle se rozvíjejí i unikátní služby poskytované virtuálními agenty. Motivy pro poskytování a využívání těchto finančních služeb jsou stejné jako u bankovních služeb (viz Lepší pro klienty než pro akcionáře, EURO 43/2000). Cenné papíry. Obchodování s cennými papíry je zatím zdaleka nejrozšířenější finanční aplikací na internetu. Jako první začaly nabízet on–line brokerské služby americké společnosti E*Trade a Ameritrade v roce 1996. Od té doby došlo k obrovskému rozmachu on–line obchodování s cennými papíry a silný růst pokračuje i nadále, byť menším tempem vzhledem k výrazné jarní korekci akciových trhů. Největší tempa růstu v současnosti vykazuje západní Evropa, která těží z nebývalého zájmu lidí o akciové trhy. Jak uvádějí Financial Times, v červnu 2000 dosáhl počet on–line účtů pro obchod s cennými papíry v západní Evropě 2,9 milionu, poté co vzrostl o sto procent od začátku roku. Pro srovnání: v USA bylo na konci roku 1999 asi deset milionů on–line brokerských účtů. Jen americký E*Trade měl v březnu 2000 2,6 milionu on–line účtů. Rychlý růst on–line účtů je udržován také změněným postojem velkých tradičních brokerských domů a investičních bank. Ještě začátkem roku 1999 byl jejich postoj vůči internetu velmi rezervovaný. Nyní již všichni nabízejí výhodnější on–line obchody, byť v porovnání s čistě on–line brokery stále drahé. Výrazným stimulem pro růst on–line obchodů byl bezpochyby i velký pokles poplatků za obchodování. Pojišťovnictví. Navzdory veškerým předpokladům se pojišťovnictví přesouvá na internet jen pomalu. Žádná pojišťovna na rozdíl od bank a brokerů si ještě nevybudovala silné jméno na internetu. Kromě limitu v podobě složitosti produktů zde existuje i mnohem větší distribuční konflikt (channel conflict), než je tomu u ostatních finančních institucí. Důvod je v tom, že se většina pojišťoven v současnosti spoléhá na armády agentů, na které připadá v průměru asi 25 procent celkových nákladů pojišťoven. Aby bylo využití internetu pro pojišťovny efektivní, budou muset tento vysoký počet agentů redukovat, což samozřejmě není jednoduché. Kvůli váhavému přístupu pojišťoven se na pojišťovacím trhu začíná rojit velké množství nových on–line firem. Časopis Tornado Insider uvedl, že jen od prosince 1999 do března 2000 vzniklo v Německu asi třicet on–line pojišťovacích firem. Pod jejich tlakem se určitě zrychlí zavádění on–line strategií u předních tradičních pojišťoven. Platební služby. Kreditní karty jsou zdaleka nejrozšířenějším platebním prostředkem v B2C. Mají však řadu nevýhod. Jsou drahé, málo bezpečné, nehodí se pro malé platby a pro platby mezi spotřebiteli navzájem. Navíc je jejich rozšíření v méně vyspělých zemích nízké. Existují tedy ideální předpoklady jak pro rozvoj alternativních platebních služeb, tak i pro rychlý růst kreditních karet v méně vyspělých zemích. Současně s tím se dá očekávat zdokonalení platebního systému využívajícího kreditních či debetních karet (především centralizovaná autorizace). Virtuální agenti. Internet je ideálním místem pro vznik různých druhů virtuálních agentů: specializovaných zprostředkovatelů, finančních portálů, finančních supermarketů a poradenských služeb. Virtuální agenti přinášejí svým klientům zajímavý obsah, umožňují jim efektivně srovnat podmínky služeb od různých poskytovatelů a případně i pohodlně nakoupit. Mezi nejznámější virtuální agenty patří: Quicken, Yahoo Finance, InsWeb, Insurance, LendingTree, Yodlee, Vertical One, Interactive Investor International, eloan… Potenciál. Stejně jako u bankovních služeb budou stále se zlepšující technologie, zvyšující se bezpečnost a rostoucí penetrace přístupových přístrojů (PC, wapové telefony a podobně) hlavním motorem dalšího růstu používání on–line finančních služeb. Je realistické očekávat, že během následujících pěti let bude většina lidí vyřizovat své finanční záležitosti on-line, nebo alespoň pomocí přímých kanálů (telefony či bankomaty). Motorem růstu bude nejen migrace současných klientů finančních institucí na internet, ale i příchod nových klientů, převážně mladší generace. Cenné papíry. Růst on–line obchodování s cennými papíry by měl i přes nedávnou tržní korekci pokračovat především v evropských zemích. Obchodníci těží hlavně z příchodu nových klientů všech generací (přesun úspor z bank do lépe vydělávajících akcií). Charakteristickým rysem bude regionální expanze do okolních zemí (v případě evropských brokerů) a pokračování v evropské expanzi amerických společností. Brokeři stejně jako virtuální agenti mají také velké předpoklady vydělat na prodeji podílových fondů. Konzultantská společnost Booz Allen and Hamilton odhaduje, že se v USA a většině evropských států prodá přes internet a telefon zhruba deset procent fondů. Stejná konzultantská společnost předpokládá, že tento podíl vzroste za pět let na 35 procent, z toho patnáct procent připadne na internet (asi 130 miliard dolarů aktiv). Pojišťovnictví. Většina pojišťovacích produktů je vhodná pro distribuci po internetu. Odborníci tedy očekávají výrazný růst objemu pojistného sjednaného přes internet. Největší naděje se vkládají do pojištění aut a životního pojištění (viz graf). Platební služby. Odborníci se domnívají, že většina transakcí i za několik let proběhne prostřednictvím platebních karet. Například Jupiter Research předpokládá, že v roce 2003 bude na kreditní karty připadat přes osmdesát procent transakcí. Platebním kartám by velmi pomohlo především zřízení centralizované autorizace, která by snížila prostor pro zneužívání čísel karet. Stále dokonalejší šifrovací mechanismy by měly umožnit bez obav sdělovat autorizační instituci PIN karty. Vedle platebních karet se zřejmě budou rozvíjet virtuální karty pro malé nákupy a vznikat i alternativní platební systémy, jako například Beenz, Villusion, PayPal (možnost poslat peníze e–mailem a pak si je nahrát na účet), mobilní operátoři či jednoduché placení z předplacených účtů. EBPP (Electronic Bill Presentment and Payment) neboli placení účtů přes internet se sice prudce rozvíjí v USA, ale v Evropě kvůli nízkému významu šeků bude rozvoj zřejmě velmi mírný. Navíc je Evropě populární povolení inkasa z účtu. Výhodou EBPP je ovšem dokonalý přehled o provedených platbách na jednom místě a snadná analýza našeho utrácení díky interaktivitě internetu. Cenné papíry. Tak jako jinde ve světě se i v Česku on–line obchodování s cennými papíry vyvíjí mnohem bouřlivěji než on-line bankovnictví. V současnosti nabízí on–line obchody v České republice pět brokerů. Tři brokeři vám umožní on–line koupit cenné papíry na amerických burzách. V první polovině příštího roku plánují vstoupit na tento trh další brokeři, jmenovitě Patria Finance, Erste Bank a Bank Austria Creditanstalt. Pojišťovnictví. Žádná z významných pojišťoven na českém trhu ještě nepředstavila solidní internetovou strategii a v jejich případě platí podobné postřehy jako u světového vývoje. Zatím využívají internet pouze dílčím způsobem, a to především k poskytování informací a předvyplnění smluv. Světlou výjimkou jsou Evropská cestovní pojišťovna a Česká podnikatelská pojišťovna, které umožňují on–line uzavření smlouvy o cestovním pojištění. V souladu se světovým očekáváním by měly on–line pojišťovací služby prudce růst, a to jak v životním, tak v neživotním pojištění (především povinné ručení a částečně i havarijní pojištění). Platební služby. Placení představuje pro e–business v České republice velký problém, především z následujících důvodů:

  1. nízká penetrace platebních karet,
  2. praktická neexistence kreditních karet,
  3. neochota bank poskytovat karetní platební služby internetovým obchodníkům,
  4. neexistence centrální autorizační jednotky,
  5. všeobecná nedůvěra.

V České republice je tedy prostor pro vznik alternativních platebních systémů. Citibank se pokusila překonat současné problémy uvedením virtuální Juice karty. Bez nezávislé centrální autorizační jednotky, se kterou budou spolupracovat i ostatní banky, ovšem jde o polovičaté řešení. Citibank se vlastně snaží postavit sebe samu do role této autorizační jednotky, na což ovšem ostatní banky těžko přistoupí. Jakmile bude více bank on–line, problém plateb bude zčásti elegantně vyřešen pomocí platebních bran. Představme si situaci, kdy všechny významné banky nabízejí internetové bankovnictví. Pak drtivá většina klientů on–line obchodů bude mít účet právě u jedné z těchto bank. Bude–li mít obchodník otevřený účet u všech nebo u většiny těchto velkých bank, bude mít problém s placením vyřešen, neboť se vždy provede vnitrobankovní převod. Virtuální agenti. V České republice funguje nebo se chystá fungovat několik úžeji či šířeji zaměřených finančních portálů. Zatím jejich aktivita spočívá především v poskytování informací a poradenství. Je ovšem realistické očekávat, že začnou nabízet i možnosti nákupu finančních produktů od různých poskytovatelů, posunou se tak do pozice finančních supermarketů a stanou se z nich lídři v prosazování konceptu open finance.

  • Našli jste v článku chybu?