Část poslanců zpochybnila dnešní volbu Zdeňka Ondráčka (KSČM) do čela komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Volební komise podle nich špatně určila počet hlasů nutných ke zvolení, tedy kvorum, a Ondráček ve skutečnosti v dnešním druhém kole zvolen nebyl. Volba se bude nejspíš opakovat potom, co Sněmovna dokončí schvalování návrhu státního rozpočtu pro příští rok.
Ondráček dostal ve volbě 95 ze 179 hlasů. V dalších dvou volbách předsedů jiných komisí ale volební komisaři započítali celkem 191 poslanců. Při tomto počtu by kvorum činilo 96 poslanců, Ondráčkovi by tedy zvolení o jeden hlas uniklo. Na nejasnost ohledně kvora upozornil předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Poukazoval na to, že hlasovací lístky se vydávaly v jedné sadě. Kvorum by mělo být tedy stejné, když se z vydaných lístků určuje.
Předsedající Jan Hamáček (ČSSD) potom, co výsledek oficiálně zpochybnil Marian Jurečka (KDU-ČSL), svolal k poradě předsedy poslaneckých klubů a šéfa volební komise Martina Kolovratníka (ANO). Jurečka sice svůj návrh stáhl, značná část předsedů frakcí se ale vyslovila pro opakování volby.
„Pokud chtěl někdo snížit kvorum, udělal to špatně,“ řekl Stanjura, podle kterého Ondráček zvolen nebyl. Stejně se vyjádřil také předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Až se Sněmovna k volebnímu bodu vrátí, některý z poslanců vznese podle něho námitku, o níž plénum rozhodne. „Je to závažná záležitost, jsme pro opakování volby,“ uvedl šéf poslanců SPD Radim Fiala. Obdobný názor vyslovili také předsedové frakcí ČSSD a KDU-ČSL Jan Chvojka a Jan Bartošek.
Naopak předseda KSČM Vojtěch Filip tvrdil, že poslanci nemají povinnost vyzvednout si všechny lístky. Pokud některý z poslanců přišel, vyzvedl tři, ale jeden vrátil, má tento lístek volební komise, podotkl. „Volba je tajná a mě nezajímá, kdo lístky vrátil,“ dodal. Také šéf nejsilnější frakce ANO Jaroslav Faltýnek soudí, že když lístek zůstane komisi, nelze jej do kvora započítat. Opakování volby ale nezpochybnil.
Ondráček dostal ve volbě 95 ze 179 hlasů. V dalších dvou volbách ale komise započítala celkem 191 poslanců. Ondráčkova nominace do čela komise budí spory kvůli jeho působení za socialismu. Kritici poukazují na to, že v roce 1989 zasahoval jako policista proti demonstracím kritiků tehdejšího režimu.
Kritika od opozice
Místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová nebyla spokojena se zvolením Ondráčka. „Je to člověk, který byl v roce 1989 účastníkem demonstrací na té straně, která potlačovala demonstranty, a to i fyzickým násilím. Myslím, že to není dobrý signál pro veřejnost, že takoví lidé zastávají takové pozice ve Sněmovně,“ prohlásila. Výsledek volby označila za projev spolupráce ANO, SPD a KSČM, podle ní to může být i předzvěst, jak dopadne hlasování o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) k trestnímu stíhání.
Svět podle SPD: cesta za poznáním i konspirační teorie
„Je smutné, že se to stalo pouze den potom, co jsme si připomínali výročí úmrtí Václava Havla, ta doba se změnila,“ řekl místopředseda STAN Vít Rakušan. I on mluvil o hlasovací koalici ANO, SPD a KSČM. „My se můžeme domnívat, jestli je to obchod něco za něco, jestli se tady hraje třeba i hra o to, jestli někteří poslanci budou vydáni k trestnímu stíhání,“ řekl.
"Gratuluji" poslancům ANO, že evidentně se rozhodli zahodit veškeré zbytky důstojnosti a pomohli zvolit Z. Ondráčka do čela komise pro kontrolu GIBS, chápu, koaliční spolupráce s KSČM je zavazující.
— Marian Jurečka (@MJureka) 19. prosince 2017
Kritika zazněla i od KDU-ČSL. “'Gratuluji' poslancům ANO, že evidentně se rozhodli zahodit veškeré zbytky důstojnosti a pomohli zvolit Z. Ondráčka do čela komise pro kontrolu GIBS, chápu, koaliční spolupráce s KSČM je zavazující,“ napsal na twitteru Jurečka.
V pátečním prvním kole volby Ondráček neuspěl. Obdržel tehdy 85 ze 186 odevzdaných hlasů.
O povolební situaci čtěte více v rubrice Volby 2017: