Česko si příští rok kvůli dluhové krizi v eurozóně bude půjčovat dráž než letos. Klid bude až v okamžiku, kdy evropští politici představí jasný časový plán pro stabilizaci situace, třeba dohodu o společných evropských dluhopisech, říká Ondřej Matuška, portfolio manažer v Conseq Investment Management, zodpovědný za dluhopisové investice.
Foto: Jakub Stadler
Hodnota vašeho dluhopisového fondu se v posledních týdnech výrazně propadla. Souvisí to s vyhrocením dluhové krize v eurozóně?
Jednoznačně to s tím souvisí. Zasažena byla všechna aktiva včetně dluhopisových trhů ve střední Evropě. Nejhůře na tom byl maďarský trh a dotklo se to i polských dluhopisů. Propadům se neubránily ani české státní dluhopisy. Souvisí to s tím, že globální investoři se snaží vyhnout riziku a zbavují se nejen dluhopisů problémových zemí v eurozóně, ale všech rizikových aktiv.
Znamená to, že Česko není až tak bezpečný přístav v rozbouřené Evropě, jak se o tom ještě před pár měsíci hovořilo?
Vnímání je pořád stejné. Ale investoři si v jednu chvíli řekli, že tak nízké výnosy, jaké české dluhopisy měly, nejsou únosné ve světle rostoucích výnosů některých zemí v eurozóně. Nejde už jen o Itálii či Španělsko, ale pod určitý tlak se dostaly i Francie, Belgie a Rakousko. V okamžiku, kdy začaly růst výnosy dluhopisů tak důvěryhodných zemí, jako je například Rakousko, se zahraniční i domácí investoři začali zbavovat také českých dluhopisů. Je ale třeba dodat, že zároveň výrazně klesla likvidita na trhu českých státních dluhopisů. To jsme viděli už v roce 2009 po vypuknutí finanční krize.
Proč je to problém?
Protože i při malých objemech obchodů se dluhopisy výrazně propadly. Tvůrci trhu se chovali pasivně a pustili celý trh dolů navzdory tomu, že důvěryhodnost i hlavní data z ekonomiky se nijak výrazně nezměnily. I když leckdo vidí problém střední Evropy ve velké závislosti na německé ekonomice. Přestože německá čísla nejsou zase tak špatná, řada investorů si řekla, že problémy v eurozóně se stupňují a dopad na země střední Evropy bude ještě vyšší.
Jaký dopad to bude mít na vydávání českých státních dluhopisů v příštím roce?
Teď se situace na trhu stabilizovala. Objevila se slušná poptávka investorů z Česka i ze zahraničí. Nicméně zájem cizích investorů může velmi kolísat. Když se dění v eurozóně vyhrotí, z trhu odejdou. Ministerstvo financí přesto musí počítat s tím, že bude muset v první polovině roku nabídnout vyšší výnosy z nově vydávaných dluhopisů. Bude proto záležet, jak na to ministerstvo zareaguje. Má třeba prostor pro vydávání dluhopisů s kratší dobou splatnosti, které jsou levnější. Roční pokladniční poukázky nyní vynášejí jedno procento, zatímco dlouhodobé dluhopisy se přiblížily pěti procentům.
V rámci řešení dluhové krize v eurozóně se připravují opatření, která podle některých názorů znepřehlední evropský dluhopisový trh. Vytvoří se různé kategorie dluhopisů s různou rizikovostí, hovoří se o společných dluhopisech eurozóny. Jak moc je pro investora důležité, aby byl trh s dluhopisy jednoduchý a přehledný?
Tato opatření by nemusela snížit přehlednost trhu. Jen rozšíří stávající investiční vesmír. Investoři se s tím dokážou popasovat. Společné eurodluhopisy budou žít vlastním životem, který se bude řídit tím, jak se bude vyvíjet důvěryhodnost eurozóny a jejího dalšího vývoje. Bonita některých zemí zase bude posuzována jinak, pokud jejich dluhopisy budou zajištěny Evropským fondem finanční stability. Může to nicméně snížit likviditu, protože segmentů dluhopisového trhu, které budou mít různou povahu, bude víc. Ale klíčové je, aby investoři měli důvěru ve správný směr dalšího vývoje. Pokud by se dospělo k nějaké dohodě o vytvoření fiskální unie v eurozóně a vedle toho o společných dluhopisech a dalších pravidlech, byla by to cesta, kterou by investoři rádi viděli.
V mezidobí, než se všechna tato opatření zavedou, ale mohou zůstat některé země odříznuté od peněz z finančních trhů. Investoři budou logicky čekat na kvalitnější dluhopisy s pojištěním nebo na eurodluhopisy.
Na druhou stranu to může být poslední možnost jak si koupit dluhopis Itálie s výnosem sedmi procent, když její další potřeby budou kryty třeba společnými dluhopisy.
Takže to budou vnímat spíše jako příležitost k výnosné investici?
Přesně tak. Do ohodnocení schopnosti splácet dluhy se už tento scénář bude počítat. Takže sedmiprocentní výnos budou investoři považovat za mnohem zajímavější než teď, kdy je nejistota vysoká a neví se, jestli se k nějaké dohodě dospěje a jestli bude existovat rámec, který umožní dlouhodobé financování země.
Ondřej Matuška (36)
Absolvoval Fakultu financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Po ukončení studia působil kratší dobu jako analytik v oddělení komerčního bankovnictví Erste Bank Sparkassen CR, později České spořitelny. Do společnosti Conseq Finance nastoupil v roce 2000. Od roku 2003 působí jako portfolio manažer v Conseq Investment Management, kde je primárně odpovědný za dluhopisové složky klientských portfolií a za fondy Conseq Invest Dluhopisový, Konzervativní dluhopisový a Dluhopisů nové Evropy. V srpnu roku 2008 byl zvolen členem představenstva.
Jak to pomůže postiženým zemím, když si v mezidobí budou muset půjčovat za takto vysoké úroky?
Pokud se při přípravě nějakého konečného řešení pokročí, musí zákonitě dluhopisové výnosy začít klesat. Tím se bude snižovat i tlak na některé státy. Tuto dobu navíc mohou přečkat vydáváním dluhopisů s kratší splatností, které jsou levnější. Dlouhodobé dluhopisy mohou vydat později už třeba jako eurodluhopisy. Manévrovací prostor budou mít daleko větší než dnes.
Měla by v tomto přechodném období více pomoci Evropská centrální banka (ECB) třeba slibem neomezeného nákupu některých státních dluhopisů?
To je třetí pilíř plánu, který se připravuje. ECB by nastavila mantinely podobně jako dříve americká centrální banka, která po vypuknutí finanční krize trhu přesně řekla, že koupí v určitém období dluhopisy za tolik a tolik stovek miliard dolarů. Jenže změnu přístupu ECB musí doprovodit i změna ve fungování ohrožených zemí v oblasti veřejných financí a střednědobě i v oblasti strukturálních reforem, které zvýší jejich konkurenceschopnost.
Jak byste na nynější situaci reagoval, kdybyste řídil velký fond, který investuje do dluhopisů zemí eurozóny?
U řady států jsou nynější výnosy příležitostí k dobrému zhodnocení. Především jde o země jako Francie, Rakousko a další, které jsou nyní postiženy vlnou růstu výnosů, ale u nichž není žádné výrazné zhoršení bonity. Existuje u nich jen případné riziko rozpadu eurozóny a návratu k národním měnám, což nejspíš není scénář, kterého se dočkáme. K nějakým větším automatickým nákupům dluhopisů bych se vrátil až v situaci, kdy se dluhová krize vyřeší. Až když vedení eurozóny představí jasný plán a když se vše schválí, v případě změny unijních smluv ve všech parlamentech členských zemí. Jakmile to bude v platnosti a budou vidět první výsledky, přestal bych se větších nákupů bát. Zatím je to ale pořád ve fázi spekulací a dlouhých vyjednávání. Proto je třeba zůstat opatrný.
Ondřej Matuška: Česko nyní doplatilo i na výprodej v Rakousku
