Po fotovoltaice upadly do vládní nemilosti i bioplynové stanice. Dobře prolobbovaný koloběh se zadrhává, zemědělci zuří kvůli zaříznutí dotací na stavbu nových provozů
Agrární magnát Andrej Babiš sám uznává, že zaspal dobu. Jeho farmy včas nenaskočily do slušně rozjetého byznysu, jaký se z bioplynových stanic stal díky státní dotační politice. Majitel Agrofertu si opakovaně stěžoval, že se s plánovanými dodávkami elektřiny z bioplynu nemůže dostat do rozvodné sítě. Letos na jaře ovšem prohlásil, že do tří let chce mít asi desítku bioplynových elektráren. Stavět je bude už bez dotací. Šéf agrárního resortu Ivan Fuksa (ODS) stavební pobídky totiž nedávno zařízl. Spolu s Babišem ostrouhá více než stovka zemědělců, kteří letos chtěli od státu přispět sumou téměř 1,7 miliardy korun na postavení bioplynek. K mání přitom byla pouze půlmiliarda, jež by vystačila sotva pro třicítku vybraných investorů. V přibrzdění bioplynek Fuksovi sekunduje ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS). Rovněž zadusil dotace na jejich výstavbu, o které se hlásilo čtyřicet zájemců požadujících 1,1 miliardy korun. Zásah proti rozmáhající se elektřině z bioplynu vysvětluje Kocourek hrozbou, že nekontrolovaný rozvoj bioplynových stanic by od příštího roku zdražil elektřinu o 1,7 procenta pro domácnosti a o 2,5 procenta pro velkoodběratele. Dodatečné náklady na podporu bioplynek by totiž napřesrok stouply oproti původním předpokladům o 4,6 miliardy korun. Dle zájmu o dotace by ke 180 bioplynkám, registrovaným ke konci loňského roku, přibylo v brzké době dalších 145.
Plán splníme, ale nepřekročíme
Kocourka, který na rozdíl od Fuksy měl už dříve výhrady k obnovitelným zdrojům energie, vyděsil rostoucí výkon připojovaných stanic. Ke konci minulého roku představoval 84 megawattů, letos v květnu stoupl na 113 a v červenci už na 128 megawattů. U distribučních společností si potenciální dodavatelé elektřiny rezervovali připojení na 222 megawattů do konce letošního roku. K závěru příštího roku chtěli už přístup pro 423 megawattů. Tím by se předstihla kapacita, s níž počítá Národní akční plán až v roce 2020, kdy má být výkon 417 megawattů. „Poučili jsme se ze solárního boomu. Vyjednané eurohujerské závazky u obnovitelných zdrojů dodržíme, ale nedopustíme jejich sebemenší překročení,“ slibuje ministr Kocourek.
České sdružení pro biomasu CZ Biom ovšem tvrdí, že vysoké požadavky na připojení jsou z velké míry spekulací. „Někteří podnikatelé cítí dobrou investiční příležitost, jako se jim to podařilo u slunečních elektráren. U bioplynových stanic je však praxe zcela jiná. Bez zemědělského podniku se výsledná realizace neobejde,“ zlehčuje sdružení poptávku po připojení k síti. Fakt, že jde o spekulace, má potvrzovat i rezervace osmi set megawattů pro sluneční elektrárny, které se v nejbližší době velmi pravděpodobně stavět nebudou. Předseda sdružení CZ Biom Jan Habart pozoruje, že zájem o bioplynky klesá i kvůli vysokým cenám obilí a řepky. „Ale nové se určitě budou stavět dál. I bez dotací,“ očekává.
Vitásková si podá zelenou
Výhody elektřiny z bioplynu mohou vyblednout, pokud nová šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková přiškrtí výkupní ceny. Kocourek přitom napovídá, že elektřina z bioplynu se vykupuje za 4120 korun za megawatthodinu, přitom průměrná běžná cena je 1773 korun. To znamená o 2350 korun nižší.
Vitásková ve svém prvním rozhovoru pro Hospodářské noviny prohlásila, že se chce hlavně zabývat obnovitelnými zdroji energie. „Už z toho důvodu, že tady mnohé bylo zanedbáno,“ uvedla šéfka ERÚ. Nyní se soustředí na propočty, aby výkupní ceny odpovídaly reálným možnostem. „Proto už teď vyhodnocujeme dopady chystaných elektráren na biomasu a bioplyn na ceny energií. Z dosud uzavřených předběžných smluv je vidět, že těchto zdrojů se do budoucna připravuje mnoho,“ varuje Vitásková. K otázce, jak chce zasáhnout konkrétně u bioplynek, se odmítla vyjádřit.
„Nebylo by fér, kdyby se ceny prudce snižovaly. Nemělo by to žádné opodstatnění,“ předesílá Jan Matějka z České bioplynové asociace. Míní, že zastavení dotací na výstavbu nových jednotek poškodí zemědělce a nahraje různým jiným investorům, kteří se od fotovoltaiky snažili přesunout k bioplynu, ale nebyli úspěšní. Za těmito investory mnozí vidí ČEZ. Natvrdo to říká i Andrej Babiš, když stopnutí dotací na stavbu bioplynek označil za vítězství lobby oligomonopolu ČEZ.
„Jsme už zvyklí, že kvůli přitáhnutí k tématu se použije vždy naše firma. Je nesmysl, že bychom takto chtěli ovládnout zemědělství,“ reaguje mluvčí ČEZ Eva Nováková. Vylučuje, že by se česká elektrárenská jednička snažila převzít přichystané projekty bioplynových stanic, které zemědělci po zrušení dotací nebudou schopni uskutečnit. ČEZ nyní provozuje pouze jedinou bioplynovou stanici v Číčově pod Brdy. „Žádné další konkrétní projekty se v tuto chvíli nepřipravují,“ říká Nováková. Na svém webu přitom ČEZ uvádí, že výstavbě bioplynových stanic přikládá velký význam.
Lobbistická přestřelka
Jde o bezprecedentní krok učiněný za zády zemědělců a o plnění vůle energetické mafie. Takto ostře reagovalo vedení Agrární komory na Fuksovo červencové rozhodnutí zastavit stavební dotace. Agrární lobby si pochopitelně výdobytky své zdařilé práce pro bioplynový byznys nechce nechat vzít. Kromě příspěvku na výstavbu, který je obvykle třicet procent z celé investice, dostává majitel bioplynky bohatě dotovanou cenu za odebíranou elektřinu. A k tomu dotaci na hektary, na nichž pěstuje kukuřici pro krmení elektrárny (viz Trojí dotace).
V Agrární komoře jsou bioplynové stanice doménou viceprezidenta Bohumila Belady, marketingového ředitele firmy Farmtec. Ta patří mezi přední dodavatele technologií pro tyto provozy. Mimo jiné vybavila Babišovu bioplynku v Petrovicích na Benešovsku, uvedenou do provozu začátkem letošního roku. Za rok má tato jednotka, vybudovaná s pomocí dotací, vyrobit 35 milionů korun. Zrušení investičních podpor ovšem připraví firmu Farmtec o některé zákazníky. Někdo totiž plánovanou stavbu vzdá, když nemůže počítat s třicetiprocentní finanční injekcí. Velké podniky typické pro české zemědělství budují i velké bioplynky, které přijdou na sedmdesát milionů korun i víc.
Zemědělci teď ministra Fuksu osočují, že je obere o půl miliardy korun, původně vyhrazených pro dotování bioplynek. Z toho tři čtvrtiny tvoří evropské peníze, zbytek je z českého rozpočtu. „Peníze budou využity na jiné účely ve prospěch českého zemědělství,“ slibuje mluvčí ministerstva Tereza Dvořáčková. Fuksa si ale zbytečně naběhl. Stopka pro dotace na bioplynky se mu hůř vysvětluje, když ještě nedávno přestřihával pásky na nových faremních elektrárnách. Nemusel také navnadit zemědělce, kdyby vůbec neotevřel příjem žádostí o dotace, spojené s přípravou drahých projektů včetně stavebního povolení.
Chalupa nic nemění
Bioplynové stanice, které staví (či spíše nestaví) obce či jiné veřejnoprávní subjekty, nikoho nepálí a mají nadále zelenou. Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které je přes svůj operační program dotuje, ve vyhlášených dotacích nic nemění. „Podpora by měla být zachována ve stejném rozsahu jako v minulých letech. Budou vyhlášeny ještě další výzvy pro příjem projektů,“ slibuje Petr Kučera z tiskového oddělení MŽP. Jak upřesnil, dosud získaly podporu pouhé dvě bioplynky – ostravská ZOO ve výši 17 milionů korun a obec Lkáň necelých 47 milionů. Dohromady je to 64 milionů korun. Záměr společnosti BIOS Krucemburk, která se uchází o čtyřicetimilionovou dotaci, se zatím posuzuje.
Bioplynky krmené skutečným odpadem, na jejichž budování resort životního prostředí rovněž přispívá, si svůj dotační koláč už vyjedly. „Peníze jsou téměř vyčerpané, příjem dalších projektů se nepředpokládá,“ doplňuje Kučera. Bezmála 340 milionů korun vyšlo na deset staveb. „Celkem by měly zpracovávat více než 233 tisíc tun odpadu za rok,“ vyčísluje Kučera. Zatím byla dokončena modernizace bioplynky na odpady v Jaroměři, která jako jediná už dotaci ve výši téměř dvaceti milionů dostala.
Většina bioplynových stanic, které obsazují český venkov a na něž šly dotace, rozhodně nestojí na přísunu odpadů. Zemědělci je krmí především kukuřičnou siláží. Taková zelená energie založená na monokulturách kukuřice potom přímo konkuruje potravinám. A co je na ní ekologického? Aby rostlina mohutně narostla, potřebuje velké dávky umělých hnojiv a nafty na vypěstování a svoz, nemluvě o škodách způsobených erozí. Ne nadarmo se kukuřici říká syfilis polí.
„Přivítali bychom, kdyby se dotacemi zvýhodnily jiné bioplynové stanice než ty založené na kukuřici. Aby se používaly méně zajímavé plodiny, jako je tráva,“ přimlouvá se Jan Matějka z bioplynové asociace. Technologie opírající se o trávu jsou dražší, přitom méně efektivní. „Právě proto by podpory měly směřovat tam,“ vysvětluje.
Bioplyn na úvěr
Na štědře dotovaný byznys s bioplynem slyšely také banky. Na výstavbu bioplynek rozpůjčovaly v posledních letech miliardy korun. Nejvíce peněz – zhruba pět miliard – poskytla od roku 2007 Česká spořitelna, která profinancovala více než sedmdesát stanic. GE Money Bank umožnila díky půjčeným 3,4 miliardy korun vybudování 58 bioplynek. Desítky projektů za stovky milionů korun financovala také Komerční banka. Zpravidla půjčovala na stavby podpořené investičními dotacemi.
„Všechny doposud uskutečněné projekty byly financovány s investiční dotací,“ upřesňuje Jan Holinka z České spořitelny. Jen ojedinělé byly případy, kdy GE Money půjčila peníze na stavby bez dotací. Rovněž u Komerční banky byly nedotované bioplynky ve výrazné menšině. „Letos se ale situace změnila. Projekty realizované od samého počátku bez dotace jsou několikanásobně častější než dříve,“ uvádí mluvčí Komerční banky Monika Klucová. Vysvětluje to velkým a přirozeným zájmem zemědělců o tyto investice. Jak zdůrazňuje, při posuzování žádosti o úvěr nemá dotace klíčový význam. „Podstatná je vždy ekonomika, kvalita projektu a bonita žadatele. Pokud jsou tyto základní podmínky splněny, pak nepřítomnost dotace znamená delší návratnost úvěru a není zásadní překážkou pro poskytnutí úvěru,“ poznamenává.
Bankéři předpokládají, že zrušení investičních podpor každopádně zpomalí přípravu projektů, v některých případech od nich zemědělci odstoupí. Mojmír Severin z GE Money míní, že výstavbu pozastaví nebo odloží až tři čtvrtiny potenciálních investorů. „Evidujeme zájem o financování asi 25 projektů. Po rozhodnutí ministerstva zemědělství se jich uskuteční méně než deset,“ předpokládá Severin.
Všechny zmíněné ústavy hodlají nadále úvěrovat vznik nových bioplynových stanic. Jak Severin avizuje, bude to ale pro daleko užší skupinu vybraných projektů. Klienti České spořitelny podle Holinky nyní vyčkávají, jak se vyvinou jednání o poskytnutí dotací. Tedy zda Fuksa svůj krok nepřehodnotí. „Asi dvě třetiny zemědělců čekajících na udělení či neudělení dotace v tuto chvíli zvažují své záměry. Někteří je vůbec neuskuteční,“ říká mluvčí Komerční banky. Právě to vláda chce.
BOX:
Trojí dotace
Dosavadní podpora zemědělských bioplynových stanic
- Dotace na výstavbu – v průměru 17 milionů korun na bioplynovou jednotku (zhruba 30 procent z investice)
- Dotace na půdu, kde se pěstuje kukuřice jako hlavní surovina pro bioplynky – loni 4575 korun na hektar (pro nejčastěji stavěné elektrárny je potřeba kukuřice nejméně z 200 hektarů)
- Dotovaná výkupní cena elektřiny – 4,12 koruny za kWh
BOX:
Ze tří míst
Jak se v Česku dotuje stavba bioplynových stanic – od roku 2007 dosud
Ministerstvo zemědělství: 2,7 miliardy korun na 146 projektů. Z nich je dokončeno 72 , již získalo podporu 1,4 miliardy.
Ministerstvo průmyslu a obchodu: 733 milionů korun na 39 projektů. Z nich je dokončeno devět a proplaceno 155 milionů korun.
Ministerstvo životního prostředí: 304 milionů korun na 12 projektů.
GRAF:
Jak rostou bioplynky
Výrobny elektřiny využívající bioplyn – rok zahájení licencované činnosti
Rok*2006*2007*2008*2009*2010
Počet provozoven*56*83*115*157*180
Instalovaný výkon (MW)*17,3*31,7*51,2*80,1*103
pramen: Energetický regulační úřad
GRAF:
Meziroční nárůst
Nárůst zelené elektřiny – srovnání za květen 2011 oproti květnu 2010
Spalování bioplynu*1,4x
Solární a větrné elektrárny*3,8x
pramen: Energetický regulační úřad
GRAFY: (2 koláče)
Září slunce a bioplyn
Elektřina z obnovitelných zdrojů – podíl v procentech
Druh OZE*2009*2010
Vodní elektrárny*52,2*47,7
Větrné elektrárny*6,2*5,7
Fotovoltaika*1,9*10,5
Biomasa*30,9*25,8
Bioplyn*7*8,7
Skládkový plyn*1,9*1,5
pramen: Energetický regulační úřad
TABULKA:
Čísla na papíře
Jaký výkon bioplynových stanic očekává Národní akční plán (v MW)
2005*36
2010*113
2011*147
2012*177
2013*207
2014*237
2015*267
2016*297
2017*327
2018*357
2019*387
2020*417
pramen: Národní akční plán
