Vládní tažení proti daňovým únikům začíná špatným příkladem. Online systém bude mít vysoké provozní náklady
Miloslav Karaffa ví o centrální registraci tržeb hodně. Jeho firma Elcom v Prešově má zkušenosti ze Slovenska, Maďarska, Švédska, dokonce i z Etiopie. Klíčová změna čeká nyní také na české podnikatele. Podle ministerstva financí by měly být jejich tržby k nahlédnutí v online přehledu už od roku 2016. Vzorem pro Česko má být systém fungující v Chorvatsku. Šéf Elcomu před ním ale varuje – je velmi málo zabezpečený a vyžaduje oproti ostatním poměrně velké náklady na provoz.
Online proti šedi Centrální registrace tržeb je jednou z nejdůležitějších norem, kterou chce prosadit ministerstvo financí i celý kabinet premiéra Sobotky. Zatímco pravicové strany registrační pokladny i online systém odmítaly coby šikanu živnostníků, nynější vláda v něm vidí možnost, jak omezit daňové úniky. A proto se zaváděním spěchá. Pod prsty začnou úředníci vidět podnikatelům už 1. ledna 2016. Termín však nemusí být pevný, premiér Bohuslav Sobotka hovořil o 1. lednu roku 2017. Plán ministerstva je, že bude jednotlivé živnosti začleňovat do systému postupně. V lednu začne povinnost platit pro restaurace a hotely, v dubnu pro maloobchod a velkoobchod, v červnu pak pro všechny ostatní živnosti.
Zatímco stát ladí se zástupci podnikatelů poslední detaily, zatím nikdo se nepodíval odborně a kriticky na systém jako celek.
„Chorvatský online systém má minimální zabezpečení pokladen, špatně zabezpečený přenos dat a je velmi závislý na existenci a funkčnosti komunikačních linek, stejně jako na funkčnosti serverů státní správy,“ upozorňuje Miloslav Karaffa.
Online systém vyžaduje neustálou komunikaci se státními servery a tím navíc podle šéfa Elcomu zvýší náklady na provoz. „Je velmi vyspělý svou politikou, protože slibuje nižší náklady na pořízení. Právě proto se už méně hovoří o jeho bezpečnosti, účinnosti a nákladech na provoz,“ říká Miloslav Karaffa. Podobný typ systémů podle něj mají tendenci zavádět fiskálně nezkušené ekonomiky.
Mít své tržby online připojené nese i čistě praktické potíže. Například v tržnicích nebo místech s méně kvalitním pokrytím internetu.
Nehledě na řemeslníky, kteří tráví dny v terénu u zákazníků. Jsou ale i obory, kde zavedení registrace tržeb může znamenat likvidaci. Příkladem jsou restaurace, kde je běžný příjem spropitného. Pokud by jej podniky měly danit, znamenalo by to pro ně ztráty.
Pro obor proto navrhuje ministerstvo financí snížit DPH na patnáct procent. Úlev se mohou podle scénářů úřadu dočkat i živnostníci, respektive fyzické osoby. V úvahu připadá paušální sleva na dani nebo že by podnikatelé s provozovnou do 150 metrů čtverečních mohli využívat osmdesátiprocentní výdajový paušál.
Trhovec na síti Zpět ale k systému. Podle zkušeností Miloslava Karaffy je nejvhodnější systém, který kombinuje online a offline připojení. Nasbíraná data je tak možné například v případě řemeslníků nebo trhovců poslat do evidence jednou denně, třeba po skončení pracovní doby, až se dostanou k vyhovujícímu připojení. „K tomuto řešení se nejvíc blíží konstrukce nových maďarských pokladen a tiskáren. Ještě striktnější, více zabezpečený systém se připravuje v Turecku,“ říká ředitel prešovské společnosti.
Podnikatelé by se také měli připravit na to, že přechod na nový systém pro ně nebude úplně zadarmo. Běžné náklady na jednoduchou pokladnu, která zvládne připojení na systém, začínají na zhruba šesti tisících korunách, dalších nejméně patnáct set stojí instalace. K tomu se musejí připočítat náklady na provoz, tedy zejména komunikační poplatky, které mohou převýšit i náklady na pořízení pokladny. „Na zavedení systému je potřeba nejméně dvanáct až osmnáct měsíců,“ říká Miloslav Karaffa. V praktickém denním provozu by pak systém neměl podnikatele omezovat, obsluhuje se stejně jako klasické pokladny bez připojení. Nepřetržité online připojení může jen znamenat vyšší náklady a při špatném datovém připojení také zpomalení prodeje.
Kromě potíží bude podle něj systém pro podnikatele představovat i jednu výzvu. Ti poctiví se budou moci pustit do oborů, kde je konkurence jinak vytlačovala díky fungování v šedé ekonomice.
Šedá ekonomika tvoří podle odhadu ministerstva financí v Česku 16 až 20 procent HDP, přibližně tedy 600 miliard korun. V Chorvatsku, kde se Česko inspiruje, se po zavedení systému zvedly nahlášené tržby například u restaurací o sto procent, v malých obchodech až o sedmdesát procent. Průměr byl pak padesát procent. České ministerstvo financí si od novinky slibuje deset miliard ročně navíc.
Zakázku na vytvoření systému elektronické evidence tržeb chce ministerstvo financí zadat podniku Státní pokladna Centrum sdílených služeb, jenž má vzniknout v lednu oddělením od Státní tiskárny cenin. Soutěž by měla být bez výběrového řízení kvůli citlivosti dat, což kritizuje opozice. l •
O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz
