ropa Zástupci mezinárodního ropného kartelu OPEC se minulý čtvrtek rozhodli nereagovat na klesající cenu surové ropy omezením vlastní produkce. Ještě před jejich vídeňskou schůzkou se určující cena britské ropy Brent pohybovala okolo čtyřletého minima; po zveřejnění zprávy dále klesla, těsně nad 70 dolarů za barel. Ještě v červnu přitom stála 115 dolarů.
OPEC v říjnu překročila současnou kvótu 30 milionů barelů denně pátý měsíc v řadě.
„Nic nikomu nenaznačujeme, jen chceme fér cenu,“ komentoval to generální sekretář OPEC Abdalláh al-Badrí. Rozhodnutí neintervenovat je důležité z několika důvodů. Zaprvé OPEC „rezignovala na svoji roli jazýčku na vahách ropných cen“, jak řekl agentuře Bloomberg Harry Tchilinguirian z londýnské pobočky banky BNP Paribas. Tato role může připadnout Spojeným sátům – proti jejich vůli.
Zadruhé klesající cena ropy nejcitelněji poškodí americké producenty, kteří těží ropu z břidlicových nalezišť frakováním. Většině z nich se vyplatí těžit až při cenách nad 80 dolarů za barel. V současnosti ještě dobíhají ceny fixované kolem 90 dolarů, ale při aktuálních cenách by třetina až polovina producentů byla ve ztrátě.
Zatřetí to znamená, že Saúdská Arábie se rozhodla opustit letité ropné spojenectví s USA. (Kromě toho tlačí ke zdi ostatní konkurenty od Íránu po Venezuelu, jež také chtěly, aby OPEC produkci omezila.) Znamená to důkladné přeskupení sil na ropném trhu, na němž dosud Rijád a Washington své kroky koordinovaly.
Zvláštní kapitolou je postoj Ruska. Šéf společnosti Rosněfť Igor Sečin řekl rakouskému deníku Die Presse, že Rusko by ustálo i ceny kolem 60 dolarů za barel. Negativní dopad klesající ceny přitom na domácí scéně částečně vyrovnává souběžný prudký pokles rublu. Zároveň je však také pravda, že Rusové neumějí těžbu na svých sibiřských polích rychle zastavit; navíc kvůli stoupajícím nákladům na těžbu potřebují prodat každý barel, aby jejich produkce zůstala rentabilní.
l
