Jedním z trumfů automobilky proti konkurenci je nadčasový design nového vozu Model Vivaro v sobě inteligentně a účelně spojuje vlastnosti užitkového a osobního automobilu. Musím se přiznat, že testování dodávkových automobilů zrovna nemiluji.
Jedním z trumfů automobilky proti konkurenci je nadčasový design nového vozu
Model Vivaro v sobě inteligentně a účelně spojuje vlastnosti užitkového a osobního automobilu.
Musím se přiznat, že testování dodávkových automobilů zrovna nemiluji. Je to zřejmě tím, že už jsem jaksi zpohodlněl a těch 500 kilometrů, které musím minimálně najet s každým vozem, jsou mnohdy utrpením. V těchto vozech většinou chybí pohodlí a komfort, které jsou pro dlouhé cestování tolik důležité. Častokrát se na dálnici dívám na řidiče různých starších dodávek a při představě, že je každý den čekají stovky kilometrů, je upřímně lituji. Musím, ale uznat, že nové Vivaro mě více než překvapilo a ze zmíněných pětiset kilometrů se rázem stalo více než tisíc. Nadčasový design užitkového Opelu Vivaro si získal ihned po svém představení mnoho příznivců, ale také mnoho nepřátel, kteří tvrdí, že vozy s podobným designem nemají žádnou budoucnost. Zdá se však, že jejich příznivců je mnohem více, a zřejmě proto Opel rozšiřuje nabídku Vivara o další modely. Od generálního importéra Opel C&S jsem dostal k testování úplně nový model Vivara v devítimístném provedení se vznětovým motorem 1,9 DTI. Polemiky o kvalitě vnějšího designu bych pro tentokrát nechal stranou. Mně osobně se Vivaro a velice podobný Renault Trafic moc líbí a jsem moc rád, že se konečně někdo odhodlal prorazit dávno zažité konvence v této třídě. Vždyť těch hranatých krabic jezdí po našich silnicích opravdu mnoho a změna rozhodně neškodí. O líbivosti karoserie svědčil i neutuchající zájem kolemjedoucích řidičů a dokonce i žen, u kterých bych zájem o dodávkový vůz ani nepředpokládal. Díky velkým dveřím se do vozu skvěle nastupuje a prostor pro cestující je více než velkorysý. Výjimkou je pouze zdvojené sedadlo pro spolujezdce vedle řidiče. Jeden člověk se na něj dobře vejde, ale cestování dvou lidí na tomhle dvousedadle by bylo více než nepohodlné. O to lepší je sedadlo pro řidiče. Sice chybí možnost výškového nastavení, ale z vozidla je výborný výhled, takže není zapotřebí. Boční vedení sedadla je také na velmi dobré úrovni. Tříramenný volant se středně silným věncem, airbagem a ovládáním rádia perfektně padne do ruky. Navíc jde volant podélně nastavit, takže je možné sedět v hodně uvolněné poloze, což jsem při delších cestách ocenil. Čtyři kruhové přístroje v palubní desce jsou přes volant velmi dobře čitelné, to samé platí i pro display autorádia s kazetovým přehrávačem, pod kterým je umístěno také ovládání manuální klimatizace. V duchu nového designu je také celý interiér. Výběr použitých materiálů je více než dobrý a kombinace šedých a černých plastů s rozdílnou texturou Vivaru opravdu sluší. Celá palubní deska je citlivě zarámována pod jakousi stříškou, která dodává interiéru moderní nádech. Krátká řadicí páka s koženou manžetou je umístěna blízko volantu a je pěkně po ruce. Díky absenci středové konzole, je ruční brzda umístěna až na podlaze kabiny a výškový rozdíl mezi sedadlem a pákou ruční brzdy mi dělal trochu problémy při odbrzďování. Z auta je bezvadný výhled všemi směry, a to dokonce i při couvání. Hlavně díky elektricky nastavitelným zpětným zrcátkům jsem měl pocit, že řídím spíše osobní auto než dodávku. Zrcátka jsou totiž rozdělena v poměru 1:2, přičemž dolní třetina je pevně nastavena na pohled na hranu zadních kol. Ježdění s devítimístným Vivarem je moc příjemné. Výkon motoru je kupodivu postačující. Dokonce i při plném obsazení. Šestistupňová převodovka je přesnější, než je obvyklé pro tento typ automobilů, což není vůbec na škodu. První rychlostní stupeň je hodně krátký a uplatní se hlavně při rozjezdu z plně naloženým autem. Šestka má naopak charakter jakési udržovací rychlosti. Dá se použít pouze na rovných úsecích, jakmile totiž přijde stoupání, chybí motoru síla na udržení rychlosti. Klasickým neduhem dodávek je citlivost na boční vítr, což je daň za velké boční plochy, Vivaro je na tom obdobně. Pochvalu si však Vivaro zaslouží za jistotu vedení při průjezdu zatáčkou. Opět ve mně převládal pocit, že řídím spíš osobní auto než dodávku. Co říci závěrem? Opel Vivaro 1,9 DTI 2700 v devítimístném provedení je výborné auto, které v sobě snoubí vlastnosti užitkového a osobního automobilu. Delší cestování je příjemné pro všechny členy posádky, včetně řidiče. Během několika minut je možné změnit minibus na dodávku, což každý ocení při převozu objemnějšího nákladu. Vivaro určitě osloví i ty nejzarytější příznivce klasických užitkových vozů svou osobitostí a svěžím designem. Kromě nadčasového vzhledu však dokáže nabídnout i vysokou úroveň užitných vlastností. Navíc je k dispozici systém ABS a kotoučové brzdy na všech kolech. Cena testovaného modelu je 616 800 Kč bez DPH.
Hodnocení
Jízdní vlastnosti
Pohonná jednotka/ky
Interiér * Dílenské zpracování *
Výbava * Variabilita interiéru *
Pohodlí * Výkon/cena Celkem *
Max. hodnocení **
Technické parametry
Opel Vivaro 1,9 DTI Combi
Počet míst k sezení 9
Rozměry d x š x v (mm) 4782 x 2232 x 1940
Pohot. hmotnost (kg) 1845
Užitečná hmotnost (kg) 973
Celková hmotnost (kg) 2760
Maximální zatížení střechy (kg) 210
Převodovka manuální šestistupňová
Motor vznětový řadový čtyřválec se vstřikováním Common-rail
Zdvihový objem (cm 3) 1870
Max. výkon (kW) 74/3500 ot. /min.
Točivý moment (Nm) 240/2000 ot. /min.
0 - 100 km/h (s) 16,5
Max. rychlost (km/h) 155
Spotřeba - komb. (l/100 km) 7,7
Objem palivové nádrže (l) 90
Objem zavaz. prostoru (l) 673/1176/2493
Cena bez DPH 616 800 Kč
