Benešovy dekrety
Dekrety prezidenta Edvarda Beneše se opět vynořily z hlubin historie. Poté, co Evropský parlament vyzval vládu, aby je zrušila, rozpoutala se na toto téma vášnivá diskuse. Většina politických představitelů země je přesvědčena, že dekrety se rušit ne mají, právníci zase soudí, že by se nic tak hrozného nestaloa byl by to dobrý signál pro zahraničí.
V rezoluci schválené poslanci Evropského parlamentu se praví: „Evropský parlament vyzývá českou vládu, aby, také v duchu smířlivých výroků prezidenta Havla, zrušila přežívající zákony a dekrety z let 1945 a 1946, pokud se týkají vy hoštění individuálních etnických skupin z bývalého Československa.
Václav Havel však tvrdí, že se pro zrušení Benešových dekretů nikdy nevyslovil. Nicméně možnost zrušení těchto ústavních listin zcela nevylučuje. „Bylo by dobré, kdyby se do toho nepletly žádné emoce nebo city, které jsou většinou doprovázeny nekvalifik ovaností, ale aby to právníci odborně posoudili, řekl Havel.
Za „vyhaslé označil letos v březnu na návštěvě Německa sporné Benešovy dekrety také premiér Miloš Zeman. Loni v létě premiér, který tehdy odsoudil nepřijetí česko-německé deklarace sudetoněmeckým landsmanšaftem, uvedl, že česká vláda vychází z platnosti Benešových dekretů a Postupimské dohody z roku 1945.
