Po prvním kole voleb je znám pravděpodobný vítěz
Navzdory veškerým předpovědím průzkumů veřejného mínění skončilo první kolo maďarských parlamentních voleb vítězstvím Maďarské socialistické strany, i když jen o 0,9 procenta. I tento těsný výsledek však zřejmě bude rozhodující, protože dosud vládnoucí Fidesz (Svaz mladých demokratů) kandidoval v koalici s Maďarským demokratickým fórem a nemá již dalšího partnera pro sestavení vlády. Socialisté naopak mohou počítat s již vyzkoušeným partnerem v podobě liberálů (Svaz svobodných socialistů - SZDSZ). Pro Fidesz sice ještě zůstala šance zvrátit výsledek ve druhém kole v neděli 21. dubna, možnost je to ale už jenom matematická.
Složitá kombinace.
Složitý maďarský volební systém, jenž je výsledkem jednání opozičních politických seskupení s komunistickou vládou v roce 1989, je kombinací jak matematických, tak i politických principů. Výsledek prvního kola (42 procent socialisté, 40 procent Fidesz a 5,4 procenta liberálové) je vlastně výsledkem župních stranických kandidátek, na jehož základě se rozděluje 162 mandátů, o dalších 58 se rozhoduje na celostátní kandidátce, kde se také připočítávají takzvané propadlé hlasy, tedy zisky stran, které nedosáhly pětiprocentního kvóra. Přímo se volí 176 mandátů, v prvním kole se podařilo zvolit jenom 45 poslanců.
Absolutní fiasko.
Novinkou, ale také dobrou zprávou z průběhu prvního kola, je absolutní fiasko extrémních sil. Nejvýznamnější pád zaznamenali agrárníci vedení kontroverzním Józsefem Torgyánem. Politik, jehož podpora dosahovala po léta kolem deseti procent, doslova zneužil své voliče a postavení menšího koaličního partnera ve vládě. Vyhazoval peníze daňových poplatníků na fiktivní rozvojové programy, dotoval fotbalový klub Ferencváros v Budapešti z rozpočtových zdrojů resortu zemědělství. Poslední kapkou, po které se ho před rokem zbavil premiér Viktor Orbán, byl projekt vývozu třešní do Chile leteckou společností Malév (jehož dozorčí radě předsedala Torgyánova manželka). Agrárníci získali jen 0,7 procenta, a to mluví samo za sebe.
Největší obavy sousedů Maďarska vyvolával národní extremista István Csurka. Zakladatel a pozdější rozbíječ Maďarského demokratického fóra, které velelo změně politického režimu pod vedením Józsefa Antalla, založil před pěti lety nový politický subjekt. Pod názvem Strana maďarské pravdy a života vzniklo něco na způsob politických uskupení Francouze Le Pena nebo Slováka Jána Sloty. Před čtyřmi roky získal Csurka ve volbách sedm procent hlasů. Sousední státy se nyní obávaly, že Orbán bude Csurku potřebovat k sestavení vlády. Orbán však sám včas zahájil boj o hlasy národně orientovaných voličů, což byl také důvod jeho neoblomného postoje při sporech o krajanský zákon nebo vytahovaní Benešových dekretů jako volební agendy. Orbánovi se povedlo „vyhodit“ Csurku z parlamentu a posílit své pozice, ne však dostatečně.
Třetím extremistou, maďarským Grebeníčkem, je Gyula Thürmer. Jeho autentičtí komunisté se už potřetí pokoušeli získat mandáty - bez výsledku. To jenom potvrdilo, že kádárovské reminiscence se sice v Maďarsku mohou objevit, nejsou ale natolik silné, že by komunistům vynesly místa v parlamentu.
Vzpomínky na ===== minulost. =====
Orbán mobilizoval své voliče vyvoláváním strachu z návratu socialistů do vlády, aniž by však poukazoval na režim před rokem 1990. Připomínal potíže v době vlády socialisty Gyuly Horna v letech 1994 až 1998. V té době upadala maďarská ekonomika, bylo nutno zavést několik nepopulárních restriktivních opatření a škrtů v sociální sféře. Orbán ale nepřipomněl, že právě výsledek ekonomického balíčku mu umožnil „rozdávat“. Jeho přerozdělovacím mechanismem by se mohla chlubit kterákoliv levicová vláda.
Právě v tom je vidět paradox maďarské politiky devadesátých let: Antallova pravicová vláda pracovala na zákonech změny politického systému a příliš se ekonomice nevěnovala. Hornova levicová vláda byla nucena zavádět restrikci, uplatňovat adresnou sociální politiku a koordinovat velkou privatizaci. Orbánova pravicová vláda na druhé straně ještě více centralizovala Maďarsko, vyčlenila prostředky na přímé podpory hospodářských projektů, a to jak ve sféře živností a rodinných podniků, tak i ve sféře nosných podniků ekonomiky.
Pravice vlevo, levice vpravo.
Nyní pravděpodobně nastoupí socialisticko-liberální kabinet, který slibuje postupnou deregulaci cen plynu a energií, přehodnocení daňového systému a snížení daní a odvodů. To je také důvodem růstu BUX-indexu a rekordního růstu cen akcií ropně-plynařské společnosti MOL. Pravicové a levicové agendy se v Maďarsku jaksi překřížily, přestože svět považuje nyní maďarskou politickou scénu za standardní. Předběžné výsledky voleb svědčí o vítězství dosavadní opozice, s výjimkou extremistů. Výsledek mohou změnit představitelé nynější vlády jenom vítězstvím svých kandidátů alespoň v 85 obvodech. Ze 131 ještě „neobsazených“ obvodů postoupili do druhého kola ve stovce kromě kandidátů Fidesz právě socialisté a liberálové. Šance, že Orbán sestaví příští vládu, je jen teoretická. Jeho post s největší pravděpodobností zaujme Péter Medgyessi, bývalý ministr financí poslední komunistické a také Hornovy socialisticko-liberální vlády.
