Člověk, který by se dozvěděl, že příští rok dostane jen deset a půl výplaty místo dosavadních dvanácti, a přitom by si vzal půjčku na větší a dražší auto, na něž nemá, a ani je nutně nepotřebuje, by byl považován za nezodpovědného a nezralého jedince. V případě státu však jeho ústavní činitelé zcela vážně vedou debatu, zda to auto má být jen audi, a nebyl-li by lepší bentley.
Rudo-oranžovo-černé návrhy
Stačí se podívat na základní čísla státního rozpočtu. Zatímco příjmy z daní a sociálního pojištění klesají oproti rozpočtu na letošní rok o více než devět procent, tak celkové výdaje rostou o tři a půl procenta. Mandatorní výdaje předepsané zákonem, především ty sociální, pak rostou o neuvěřitelných sedm a půl procenta. Pokud projdou pozměňovací návrhy předkládané čerstvě vzniklou rudo-oranžovo-černou koalicí, tedy spojenectvím komunistů, sociálních demokratů a lidovců, jak se nyní jeví silně pravděpodobné, porostou mandatorní výdaje o zhruba devět procent.
Podle navrhovatelů lze ušetřit jinde, především na investicích do infrastruktury. To je jistě pravda. Jenže schválené výdaje na stavbu a údržbu silnic a dálnic nepokrývají ani financování všech rozestavěných staveb. Jejich další omezení bude mít nepochybně dopad na hospodaření stavebních firem a na zaměstnanost. Říká se tomu cesta do pekel. Ušetřené peníze vytáhnou další sumy z kapsy, z níž se platí podpory v nezaměstnanosti. Z pěti miliard korun naplánovaných před rokem na tento účel je v rozpočtu na rok 2010 najednou 14,3 miliardy, a je velkou otázkou, zda to bude stačit.
Úroky za 64 miliard
To vše platí, přestože rozpočet je sestaven už po úsporných opatřeních z Janotova balíčku a po razantních škrtech v oblastech, kde se vláda nemusí ptát parlamentu. Za zaznamenání stojí určitě skutečnost, že příští rok zaplatíme na úrocích ze státního dluhu místo padesáti už 64 miliard korun a tento trend se určitě nezastaví. Během příštích čtyř let, pokud nedojde k opravdu zásadním škrtům, přesáhnou platby za úroky sto miliard korun.
Pro srovnání lze uvést, že veškerá daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, tedy ze zdanění mezd zaměstnanců, dosahuje zhruba 115 miliard. Takže každý již brzy snadno uvidí na své výplatní pásce, kolik platí za státní dluh. A to nikoli za jeho splácení, ale jen za úroky.
