Netrpělivě očekávané kapitoly o rajčatech přicházejí. Začněme v troubě.
Deset rajčat týdně může snížit riziko rakoviny prostaty až o polovinu, hlásají lékařské studie ve Velké Británii, kde je rakovina prostaty nejčastějším nádorovým onemocněním u mužů. Nejspíše to bude tím, že rajčata v Anglii tradičně netvoří tak podstatnou část každodenní diety jako třeba v Itálii. Zmíněných deset rajčat týdně v té či oné formě zkonzumuje prakticky každý – a to po celý život. V Anglii se proto už prodávají prostato-léčebné pilulky z rajčatových koncentrátů.
Vědci britské Alzheimer Society také zjistili, že silné dávky rajčat mohou léčit i Alzheimerovu chorobu. Začali z nich vyrábět vakcínu, která v těle atakuje toxické beta-amyloidové bílkoviny, jež nemoc způsobují. K dalším léčebným schopnostem rajčat patří rozpouštění cholesterolu, ochrana proti spálení sluncem a udržování svěží pokožky díky vysokému obsahu vitaminu Dále jsou dobrou prevencí rakoviny plic, prsou, tlustého střeva a konečníku, to vše prý díky červenému antioxydantu zvanému lykopen. Žádné vážné vedlejší nepříznivé účinky rajčat nikdo nezaznamenal (kromě makrobiotické acidity „jin“, ale tu lze vyvážit rýží nebo špagetami), takže se rajčat můžeme vesele přejídat, třeba takto: K snídani hustý rajčatový džus a grilované rozpůlené rajče. K obědu hustou rajčatovou polévku, salát z plátkovaných plodů pokapaný extrapanenským za studena lisovaným olivovým olejem. V podvečer jako aperitiv Bloody Mary, tedy rajčatový džus s vodkou a worcesterskou omáčkou. Worcesterskou, prosím, nikoli worcesterovou, jak se v Česku často píše, což by gramaticky odpovídalo plzňovému pivu, pardubicovému perníku a olomoucovým tvarůžkům, neboť Worcester není potravina, nýbrž město, v jehož okolí tato patentovaná omáčka vznikla, a nevyslovuje se vorčester nýbrž wuster. K večeři těstoviny s některou z mnoha variant rajčatové omáčky, po nichž jako druhý chod budou následovat baklažány, cukiny nebo papriky zapékané v podušených rajčatech na olivovém oleji. Z jejich ohlídanců si můžeme přidáním dalších rajčat udělat další omáčky na těstoviny. Neváháme je přidávat do jakýchkoli míchaných salátů, jakýchkoli zeleninových polévek, dusit v nich hovězí, telecí, drůbež i ryby.
Bez omáčky z rozdušených rajčat se neobejde žádná pořádná pizza, s výjimkou „fiorentiny“ (špenát a vejce), „tonno“ (tuňák, cibulky, kapary a olivy) a „quattro formaggi“. Posledně jmenovanou však ještě dvacet let po otevření první italské pizzerie některé české podniky toho jména dělají geniálně – všechny čtyři sýry promíchají do jedné patlavě chutnající šlahajdy (místo aby každý sýr měl k dispozici svou čtvrtinu pizzy) a ještě na ně kydnou rajský protlak. Přísahám. Jednou jsem se kvůli tomu s číšníkem pohádal. Řekl mi, že tak se to tady dělá a ať neotravuju.
Ale nejprve doporučuji péct rajčata v troubě do chutného vysušena. Příčně je rozpůlíte, vydlábnete semínka, rozložíte je na vyolejovaný pekáč, posolíte, potřísníte olivovým olejem, vložíte do středně předehřáté trouby (asi 150 stupňů) a pečete až do křupavého, ale stále ještě šťavnatého vyschla, a to přibližně hodinu. Vytvoříte tak „pomodori arrosti“. Existují ještě známější „pomodori asciutti“, které se suší na slunci a prodávají naložené v olivovém oleji za vydřidušské ceny. Ty dost dobře sami dělat nemůžeme, chybí nám dostatek slunka. Takže nepohrdněme těmi v troubě. Samy o sobě jsou skvělým předkrmem, a když je v troubě po prvních dvaceti minutách obohatíme o plátkovanou cibuli a plátkovaný česnek, kterými rajčata posypeme, potřísníme dalším olejem a pečeme další půlhodinu, za občasného podhrábnutí, aby se nepřipálila, vznikne bohatá pečenice, která by měla plavat v olivovém oleji a jež pak můžeme jíst za tepla posypanou parmazánem, nebo nechat vychladnout a rozmixovat na omáčku. Omáčku zase můžeme konzervovat do zavařovacích lahví a skladovat ve špajzu. Hodí se na kdeco, s čím ladí chuť česneku, cibule a rajčat. Říká se jí „salsa di pomodori arrosti“.
„Salsa fogosa de tomates“ čili ohnivá rajčatová omáčka je ze Španělska a užívá se za studena jako dip k všelijakým smaženkám. V rozehřátém olivovém oleji restujeme drobně posekanou cibulku asi pět minut do změknutí ale nezhnědnutí. Přidáme štědrou nálož drceného česneku (první ohnivost) a restujeme půl minuty. Zalijeme trochou bílého vína, necháme ho rozbublat a pak přidáme loupaná posekaná rajčata, rozdrobenou feferonku (druhá ohnivost), rajský protlak, šplích omáčky tabasco (třetí ohnivost), sůl, pepř (čtvrtá ohnivost) a trochu cukru a necháme lehce probublávat deset až patnáct minut, až omáčka zhoustne.
Vychladíme a smaženky v ní „dipujeme“ nebo je jí potíráme. Není však sebemenší důvod, proč s ní nezacházet i za tepla jako s další možnou omáčkou na těstoviny.
A mimochodem, jestli jste si ještě nevšimli, první díl tohoto seriálu bezmasých kuchařek už vyšel knižně pod titulem „Jak nejíst přátele“ a je k dostání v každém slušném knihkupectví.
