Tichý šum, vzorná pánská obsluha, úžasný cukrárenský pult, polstrované kóje, stínidla u každého stolu spoluvytvářející nenapodobitelnou atmosféru a prezidentský salon, to vše ve zlatohnědém provedení. Pokud byste někde měli hledat prapodstatu vídeňského kavárenství, najdete ji u Landtmanna.
Jedna z nejslavnějších vídeňských kaváren letos na podzim vstoupila do 139. roku své existence. Sedávala v ní Marlene Dietrichová, Romy Schneiderová a Burt Lancaster. Občas k Landtmannovi zavítal rakouský básník Peter Altenberg či skladatel Gustav Mahler stejně jako Sigmund Freud, malíř Oskar Kokoschka, spisovatel Thomas Mann nebo Felix Salten, autor předlohy slavného Disneyova animovaného filmu Bambi. Nemluvě o bohatém výčtu rakouských politiků, kancléřů a prezidentů včetně Julia Raaba, Julia Deutsche, Theodora Körnera, Karla Rennera, Ignaze Seipela, Kurta Schuschnigga nebo Engelberta Dolfusse.
Jména politiků, která nikomu kromě obyvatel Rakouska nic neříkají, nezmiňujeme náhodně. Jen nedaleko od kavárny nově otevřené v říjnu roku 1873 se totiž v té době už stavěla největší radnice v Evropě a kousek dál sídlil rakouský parlament. Do sousedství Café Landtmann se navíc přistěhoval patnáct let po založení kavárny, v roce 1888, pověstný Burgtheater.
To pravé místo
Přivandrovalec z Dolních Rakous a výrobce kávy Franz Landtmann měl sice štěstí na výběr místa, ale seznal to příliš pozdě. Na jednu stranu uvažoval jako správný podnikatel, neboť kavárnu vybudoval v místě vznikajícího okružního ringu, jímž se posléze sám císař chlubil jako jednou z nejkrásnějších tříd světa. Na druhou stranu svůj podnik prodal už sedm let po založení bratrům Wilhelmu a Rudolfovi Kerlovým. A ti ponechali název Landtmann kavárně, která se stala brzy jednou z nejoblíbenějších ve městě.
O návštěvníky nebyla nouze. Pár minut směrem k dunajskému kanálu sídlila nová vídeňská burza, naproti se nacházela čerstvě postavená hlavní budova Vídeňské univerzity. A přestože koncem devatenáctého století bylo ve Vídni uděleno více než dvanáct set kavárenských koncesí (v současnosti je v hlavním městě Rakouska přes dva tisíce udělených koncesí), Landtmann se stal „nejelegantnější kávovou lokalitou Vídně“.
Majitelé se měnili podobně jako klientela. V roce 1929 prošla kavárna kompletní renovací a z téže doby pochází její současný interiér, počátkem padesátých let ve sklepních prostorách vzniklo malé provokační divadlo Tribuna, kde hrávali herci, kteří z nějakých důvodů z Burgtheatru odešli, anebo naopak tací, kteří o Burgtheatru snili. A tato malá scéna dál šířila věhlas kavárny.
Nově pod kopulí
Od roku 1976 patří Café Landtmann velkopodnikatelské rodině Querfeldů, jejichž kavárenské impérium vlastní další velké a slavné vídeňské kavárny – Mozart, Residenz v Schönbrunnu, Hofburg v Hofburgu, Patisserie na Altmannsdorfer strasse a Crossfileds na Maysedergasse. Kavárna byla znovu renovována v roce 1980, před dvěma lety byla dokončena skleněná kopule nad celoroční venkovní terasou.
Majitelé v současnosti vydávají v rámci udržování vrcholné úrovně podniku vlastní tištěný občasník, domů si můžete vyjma řady fantastických dortů a zákusků koupit, jak je ostatně ve velkých vídeňských kavárnách zvykem, i místní specialitu – chuťově propracovaný několikabarevný dort. Na vídeňskou kavárnu se zkrátka pohlíží spíše jako na důležitou instituci než na pouhý prostor, kde se podává káva. Ostatně pro správného Vídeňáka je kavárna podle básníka Petera Altenberga místem pro lidi, kteří chtějí být sami, ale potřebují k tomu společnost. I proto se Café Landtmann nadále drží na špičce.
