Koruna se pravděpodobně již vrátila na cestu zhodnocování. Důvody pro její oslabování pominuly. Připomeňme, že oslabení v minulém roce bylo důsledkem redukce úrokových sazeb, poklesu přílivu přímých investic, nervozity na politické scéně a výplat dividend do zahraničí.
Pohyby kurzu v prvním čtvrtletí odrážely změny porfolií zahraničních fondů a jednorázové transakce jako bylo snížení základního jmění Transgasu. A co nás čeká v následujících čtvrtletích? (1.) Změny úrokového diferenciálu ve prospěch koruny (zvýšení ve vztahu k euru a snížení v relaci k středoevropským měnám). (2.) Fakt, že ODS nestojí o předčasné volby - protože usiluje o to, aby pod bolestivými reformami byla podepsána ČSSD - dělá ze současného kabinetu paradoxně nejstabilnější vládu v regionu. (3.) Oživení světové ekonomiky a přesun pracovních míst ze západní Evropy dále na východ přináší opětovný nárůst přímých investic. (4.) Výplaty dividend do zahraničí v letošním roce nedosáhnou takového objemu jako vloni, protože se nebudou opakovat megaplatby od Telecomu a Eurotelu. Předpokládáme, že výplaty dividend do zahraničí dosáhnou v nejhorším případě (pro korunu) o šest miliard Kč nižší částky než vloni. V třetím a v menší míře čtvrtém čtvrtletí by tedy měly být do zahraničí převedeny prostředky za zhruba miliardu eur. (5.) Mimoto dochází k pomalému zlepšování obchodní bilance a bilance služeb. Výsledkem je zcela reálný předpoklad kurzu na úrovni 32 CZK/EUR na konci prvního pololetí, jeho stagnace nebo mírné oslabení ve třetím čtvrtletí a opětovné posilování domácí měny koncem roku.