OSN varuje. Protekcionismus vlád kvůli koronaviru může vést k nedostatku potravin

2. 4. 2020

Protekcionismus vlád a snaha ochránit zásoby pro vlastní občany během pandemie koronaviru by mohly vést k narušení dodavatelského řetězce a nedostatku potravin v některých zemích, varují experti pro potraviny a zemědělství Organizace spojených národů (OSN). Některé státy k zákazu vývozu potravin určitého typu ovšem už přistoupily, nebo o něm uvažují.

Zavádění cel, tarifů či přímo zákazy vývozu určitých potravin by spolu s nedostatkem sezónních pracovníků v zemědělství kvůli omezením volného pohybu v souvislosti s koronavirem mohly v konečném důsledku způsobit krizi na světovém trhu s potravinami. Pro britský The Guardian to uvedl Maximo Torero, hlavní ekonom Organizace OSN pro výživu a zemědělství.

Torrero především varuje před zákazy vývozu jednotlivých druhů potravin. Ty dle názoru OSN mohou způsobit narušení dodavatelského řetězce a jsou podle něj „vůbec tím nejhorším“, co by vlády ve snaze zmírnit dopady koronavirové pandemie mohly v současnosti dělat.

Kromě nedostatku určitých komodit v některých zemích závislých na jejich dovozu by taková opatření rovněž mohla vést ke skokovému navýšení cen. Pocítily by to především ty země, které jsou potravinově nesoběstačné a jejichž měna se vlivem aktuální krize propadá. Namísto protekcionismu by se vlády měly snažit o to, aby logistika potravin a dodavatelský řetězec fungoval tak jako obvykle a mírnit nervozitu.

Bojíte se nedostatku potravin kvůli koronaviru?

Problémem pro zásobení potravinami by mohl být i nedostatek sezónních pracovníků v zemědělství, ke kterému by před nadcházející sklizní mohlo dojít v důsledku vládních opatření směřujících k omezení pohybu, karanténám jednotlivých měst či oblastí a uzavíráním hranic. Dopad by se dal čekat především u ovoce a zeleniny, které rychle podléhají zkáze a jejichž sklizeň musí být provedena v relativně krátkém čase.

Komentář: I filozofové myslí koronavirus aneb Stačí nám pouhý život?

Podle OSN jsou dopady opatření proti koronaviru na dodavatelském řetězci potravin vidět již nyní. Problémy by se mohly prohloubit v řádu týdnů a během následujících dvou měsíců.

Některé státy už v reakci na koronavirovou krizi k zákazu vývozu určitých potravin přistoupily. Zákaz vývozu pšeničné mouky přijal například Kazachstán, který je jedním z jejích největších producentů na světě. Země přijala rovněž omezení vývozu cibule, mrkve a brambor. Uzavírání nových smluv na vývoz rýže dočasně pozastavil Vietnam, který je v produkci této plodiny světovou trojkou. Vývoz slepičích vajec zakázalo Thajsko jen krátce poté, co vzhledem ke zvýšené poptávce vyletěly jejich ceny v zemi skokově nahoru. Rusko, největší světový vývozce pšenice, zase plánuje omezit export obilí. O možném omezení vývozu mluví i Ukrajina. Ta je mohutným exportérem obilí a rostlinných olejů. Srbsko zase předběžně zakázalo vývoz slunečnicového oleje.

Podle německé veřejnoprávní Deutsche Welle (DW) by nedostatek na trhu s potravinami ohrozil především chudší země, které jsou jejich čistými dovozci. Podle Rainera Thieleho z Institutu světové ekonomie v Kielu se jedná převážně o země ležící v oblasti subsaharské Afriky. Náhlé zvýšení cen potravin v důsledku jejich nedostatku by tam takřka okamžitě vedlo k nárůstu chudoby a hladu, sdělil DW Thiele. „Jsou to země, které mají jen omezené možnosti na takovou situaci reagovat," uvedl.

Určité problémy by ale mohla mít i Čína, kde koronavirová nákaza začala. Země s celkem 1,4 miliardy obyvatel je sice potravinově soběstačná co se týče rýže a pšenice. U některých plodin, jako jsou například sojové boby, které se využívají především jako krmivo pro zvířata, je ovšem závislá na dovozu. Nedostatek sojových bobů by v Číně mohl vést ke zvýšení cen některých potravin, uvedl čínský South China Morning Post.