Je možné, že by Velká Británie vystoupila z Evropské unie? Není tolik těžké si to představit po minulém týdnu, kdy se tomu ostrovní království nenápadně přiblížilo. V britském parlamentu se totiž hlasovalo o uskutečnění referenda, v němž by se anglický lid vyjádřil právě k setrvání v evropském soustátí. Návrh samozřejmě nebyl přijat, ovšem zarážející je, kolik poslanců vládnoucí konzervativní strany se postavilo proti premiérovi Davidu Cameronovi.
„Co mám říct svým voličům? Když nemá být předmětem referenda budoucnost nezávislé Británie, tak co tedy?“ prohlásil v plénu jeden z rebelujících poslanců Adam Holloway. A nebyl sám. Záda svému premiérovi ukázalo hned osmdesát vlastních poslanců, což je nebývale mnoho. Naposledy došlo k podobné antievropské vzpouře při hlasování o Maastrichtských dohodách, tedy v roce 1993, kdy tehdy vládnoucímu Johnu Majorovi nedala svůj hlas jen polovina.
Pravdou je, že proevropské nálady nemůže v tuto chvíli v britském království nikdo příliš čekat. Na jedné straně je tu dluhová krize, která Velkou Británii v nemalém ohrožuje, jenže kvůli tomu, že není členem eurozóny, se prakticky nemůže podílet na jejím řešení. Za druhé se samotná Británie nachází ve značných ekonomických potížích, ze kterých jí volný evropský trh příliš nepomáhá. Počet lidí bez práce v zemi během září vystoupal na 2,57 milionu, což je největší míra nezaměstnanosti za posledních sedmnáct let. Do toho si můžete připočíst drastické vládní škrty, které by očima průměrného Brita měly přijímat především kontinentální státy, ale jež ostrovní ekonomice neustále podrážejí nohy. Ostatně ani sám David Cameron, který se vší silou snažil referendum odvrátit, není zrovna příkladem proevropského osvícence. „Stejně jako vy chci zásadní reformu unie. Stejně jako vy chci změnit podmínky našeho členství v EU, aby lépe sloužilo našim národním zájmům,“ prohlásil Cameron před hlasováním.
