Většina majitelů zahradnických firem si stěžuje, že při veřejných soutěžích na úpravy městské zeleně či tvorbu nových parků hraje hlavní roli cena.
Proto prý zelené plochy ve městech vypadají nevábně, nemoderně. Svoji roli pochopitelně hrají vandalové, ale i omezené obecní rozpočty.
„Patnáct let jsme hovořili o rekonstrukci parku. Nakonec stál 30 milionů korun a přiznám se, že mi to přišlo drahé. Ale dnes, když ho vidím, tak to byla výborná investice,“ svěřuje se starosta Ivan Kopečný z Králova Pole v Brně. Park na Slovanském náměstí uprostřed staré zástavby dokonce zvítězil v soutěži Park roku 2007. Hvězdicovitě je propojený do okolních ulic, uprostřed má dětské hřiště a odpočinkovou zónu, na které mohou lidé relaxovat. Obvodová lipová alej odděluje venkovní pás, který je vyhrazen lidem se psy.
„Park žije, architekti se trefili do životního stylu i do volnomyšlenkářského chování mladé generace. Je to nakročení správným směrem, oživení parku je obdivuhodné,“ chválí starosta a přiznává, že už vymýšlejí další dva parky. Pod obnovou parku v Králově Poli v Brně jsou podepsáni projektanti Zdenek Sendler, Václav Babka a Radko Květ. Vůbec se zdá, že Brno chápe potřebu zeleně ve městech. Například rekonstrukce Denisových sadů se také velmi povedla.
Většina měst dnes aktuálně řeší dva problémy – parkování a kultivované venkovní prostředí, ve kterém by mohli lidé relaxovat. Už dávno nejde jenom o hezké byty a posezení doma u televize. Stále více si lidé uvědomují, že venkovní prostor ovlivní příští desetiletí života ve městech.
Podnikatelé v zahradnictví tvrdí, že světlou výjimkou mezi městy je také Plzeň, která se investic do zeleně nebojí. „Za posledních patnáct let se Plzeň zahradnicky neskutečným způsobem zvedla. Je úžasné, co se úředníkům podařilo, založili nové parky. Je to výjimečná konstelace hvězd, kdy se potkají osvícený primátor, fundovaní úředníci a skvělí architekti,“ chválí majitel zahradnické firmy Aleš Kurz. Zato prý Praha, v níž působí, by se měla stydět. Ale i tady si vzpomene na dobrý příklad ještě z doby starostování Petra Bratského, který je už dnes poslancem. „Z prachu vybojoval v Praze 13 centrální park. Pozval architekty, sehnal peníze. Vždy je to o lidech, on je příklad, jak se má komunální politika dělat,“ uvažuje Kurz.
V Praze tak v poslední době hlavně udržují, co předci vysadili. Například firma Arbonet se stará o stromy na Petříně a exkluzivně o památné stromy v hlavním městě. „Řezání stromů je hodně politické téma, každý tomu rozumí, všichni do toho chtějí mluvit. Konfrontace s laickou i odbornou veřejností je na denním pořádku,“ přiznává majitel firmy Pavel Wágner. Lezecké vybavení na stromy přijde na 15 až 20 tisíc korun, a tak je jasné, že Wágner těžko konkuruje rádoby odborníkům, kteří zvládají prořezávky ze štaflí. „Když jdu do práce, tak mám na sobě dražší oblečení, než když jdu do kina,“ usmívá se Wágner.
Ovšem nejvíc leží většině dobrých zahradníků v žaludku jako těžký kámen zeleň v takzvaných satelitních městech. Sice jsou to lokality, které jim přinášejí slušný zisk, ale pěkných zahrádek je tu jako šafránu na fotbalovém trávníku. „Nemám to rád, ty zahrady jsou si hodně podobné. Jak jsou malé, tak se ani nic moc udělat nedá, zvláště když ještě každý chce kolem plotu túje, aby neviděl na sousedy. Je to podle mne degradace naší tradice,“ míní předseda Svazu zakládání a údržby zeleně Jaromír Opravil.
