Další ze zcela nových forem řešení úpadku bude oddlužení, které je upraveno v paragrafech 389 až 418 insolvenčního zákona. Oddlužení bude alternativou konkurzu pro dlužníky nepodnikatele, tedy nepodnikající jak fyzické, tak právnické osoby. Původně bylo zamýšleno i oddlužení fyzických osob v postavení drobných podnikatelů, pro které v aktuální úpravě insolvenčního zákona kromě konkurzu a předjednané (předbalené) reorganizace s věřiteli neexistuje alternativa řešení jejich úpadku.
Účel.
Účelem oddlužení bude především poskytnout dlužníkům, kteří mají v poctivém úmyslu vůli řešit svou tíživou finanční situaci, možnost oprostit se od dluhů a umožnit jim začít „nanovo“. Oddlužení tak sleduje nejen co nejvyšší míru uspokojení věřitelů, což je obecným cílem insolvenčního zákona, ale obsahuje i sociální prvek. Institut oddlužení reaguje především na vzrůstající zadlužení českých domácností (spotřebitelů).
Předpoklady.
Zpravidla jde o uspokojení nezajištěných věřitelů v rozsahu alespoň 30 procent jejich přihlášených pohledávek, pokud se nedohodnou s dlužníkem na hodnotě nižší. Odměnou za řádné splnění této podmínky a plnění dalších zákonem předpokládaných povinností bude osvobození dlužníka od jeho zbylých dluhů vůči věřitelům, kteří podali, respektive měli podat, přihlášky svých pohledávek do příslušného insolvenčního řízení.
Způsoby.
Oddlužení bude možné provést zpeněžením majetkové podstaty dlužníka nebo plněním splátkového kalendáře. Při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty dlužníka jsou věřitelé uspokojováni jednorázovým prodejem jeho majetku a rozdělením výnosu mezi ně. Specifikum tohoto způsobu oddlužení oproti konkurzu spočívá mimo jiné v tom, že se do majetkové podstaty nezahrne majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení. Věřitelé tak budou uspokojováni pouze z majetku nabytého dlužníkem před zveřejněním rozhodnutí, které schválí oddlužení v insolvenčním rejstříku. Oddlužení plněním splátkového kalendáře předpokládá, že po dobu pěti let budou průběžně měsíčně a poměrně uspokojováni nezajištění věřitelé z příjmů dlužníka. A to v rozsahu, v jakém z těchto příjmů mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.
Povinnosti.
Dlužník bude muset po dobu plnění splátkového kalendáře kromě pravidelného odvodu příjmů ve stanoveném rozsahu nezajištěným věřitelům především vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost. A aktivně usilovat o zajištění příjmů, bude-li nezaměstnaný, nezatajovat je a řádně o nich a dalších rozhodných skutečnostech informovat insolvenční soud a správce a věřitele. Příjmem dlužníka se rozumí nejen ten, jenž mu plyne z pravidelné výdělečné činnosti, ale i mimořádné, kterými jsou mimo jiné hodnoty spočívající v přijatých darech a dědictví. Tyto hodnoty bude dlužník povinen zpeněžit a získané prostředky použít na úhradu věřitelům jako mimořádnou splátku.
Návrh na povolení oddlužení.
Návrh bude oprávněn podat pouze dlužník. Návrh na povolení oddlužení bude dlužník povinen podat společně s insolvenčním návrhem. Pokud insolvenční návrh nepodá dlužník, bude oprávněn podat návrh na povolení oddlužení do 30 dnů poté, co mu byl insolvenční návrh doručen. Návrh na povolení oddlužení se bude podávat povinně na formuláři, jejž upravuje vyhláška ministerstva spravedlnosti. Návrh na povolení oddlužení bude muset kromě obecných náležitostí obsahovat i údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících pěti letech a o minulých za poslední tři roky. K návrhu bude muset dlužník přiložit seznam majetku, závazků, listiny dokládající údaje o jeho příjmech za poslední tři roky a případně též písemný souhlas nezajištěného věřitele. S tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 procent jeho pohledávky. Návrh budou muset podepsat i osoby ochotné zavázat se při povolení oddlužení jako spoludlužníci nebo ručitelé dlužníka. Bude také muset být připojen souhlas manžela či manželky s návrhem. Veškeré nezbytné podpisy na návrhu budou muset být úředně ověřeny.
Motivace.
Základním cílem a motivací dlužníka k podstoupení procesu oddlužení bude nepochybně vidina jeho osvobození od dosavadní zátěže spočívající v neuhrazených dluzích. To může na návrh dlužníka nastat poté, co řádně splní oddlužení. Řádné splnění oddlužení nastává, byli-li za prvé uspokojeni nezajištění věřitelé alespoň v rozsahu 30 procent svých přihlášených pohledávek, pokud se nedohodli s dlužníkem na nižší hodnotě. A za druhé, plnil-li dlužník řádně a včas veškeré další povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení. V takovém případě ho insolvenční soud na návrh dlužníka na základě usnesení osvobodí od placení zbytku pohledávek zahrnutých do oddlužení.
