Podle zákoníku práce poskytuje zaměstnavatel pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu.
Ne každé jednání zaměstnance na úřadě musí zaměstnavatel proplatit
Podle zákoníku práce poskytuje zaměstnavatel pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu.
A právě zde dochází k největším nesrovnalostem a nerovnému postavení zaměstnanců.
Čtěte: Kdy máte nárok na náhradní volno?
Když léto zavolá
Další možnosti uvádí vyhláška č. l8/l99l Sb. Jedná se o jiné úkony v obecném zájmu, kdy zaměstnavatel poskytne pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku, a to za prokázanou dobu. Uvolňující zaměstnavatel může žádat na zaměstnavateli, pro kterého má být zaměstnanec uvolněn, refundaci vyplacené náhrady mzdy. Jestliže zaměstnanec podnikatele bude uvolněn pro vedoucího dětského tábora, je povinen pořadatel tábora refundovat zaměstnavateli náhradu mzdy, kterou musí podnikatel svému zaměstnanci po dobu jeho uvolnění zaplatit. Podobně se postupuje i v případech poskytování pracovního volna, kdy jde o jiné úkony v obecném zájmu.
Z osobních důvodů
Pracovní volno může být zajištěno zaměstnancům v kolektivních smlouvách. U podnikatelských organizací to může být širší okruh překážek v práci i vyšší náhrada mzdy. Jde o volno s náhradou mzdy pro ženy k opatrování dětí, pro muže na „údržbu auta“. Zaměstnavatelé neprovozující podnikatelskou činnost mohou v kolektivních smlouvách uvést pouze nároky na pracovní volno bez náhrady mzdy. V životě nás potkávají různé události, které mohou zanechat stopy na pracovním výkonu. Mezi ně patří různé překážky v práci osobního i rodinného charakteru. Zaměstnanci pak požadují od svého zaměstnavatele pracovní volno, na něž mají nárok z důležitých osobních důvodů:
*Vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení - pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu.
*Narození dítěte manželce zaměstnance - nezbytně nutná doba k převozu do porodnice s náhradou mzdy.
*Doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení - nezbytně nutná doba s náhradou mzdy.
*Úmrtí rodinného příslušníka - pracovní volno s náhradou mzdy na tři dny podle stupně příbuzenství zemřelého a zda zaměstnanec obstarává pohřeb.
*Vlastní svatba, svatba dětí, rodiče - maximálně volno na dva dny.
*Přestěhování zaměstnance - pracovní volno s náhradou nebo bez náhrady mzdy. Podle toho, zda jde o stěhování v zájmu zaměstnavatele.
*Nepředvídané zpoždění provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků - volno bez náhrady mzdy. U občanů těžce postižených na zdraví, kterým povětrnostní důvody znemožnily cestu do zaměstnání, volno s náhradou mzdy až na jeden den.
*Vyhledání nového místa před skončením pracovního poměru. Volno na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden půlden v týdnu po dobu výpovědní doby. Náhrada mzdy jen v odůvodněných případech.
*Pohřeb spoluzaměstnance. Pracovní volno s náhradou mzdy na dobu nezbytně nutnou.
Prodloužené volno
Poruší-li zaměstnanec povinnosti, které mu ukládá právní předpis, nedostane při osobních překážkách v práci placené volno, ale jen volno bez náhrady mzdy. Jde o případy, kdy neomluveně zameškal převážnou část směny v kalendářním měsíci, kdy mu bylo poskytnuto pracovní volno nebo se po skončení pracovního volna bez vážného důvodu včas nevrátil do práce. Neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se sčítají. Neplacené volno by dostal i tehdy, kdyby existenci překážky v práci z důležitých osobních důvodů zaměstnavateli řádně neprokázal nebo ji mohl absolvovat mimo pracovní dobu. Zaměstnanec byl ošetřen u smluvního lékaře, ale včas se nevrátil do práce. Dostane „jen“ neplacené volno. Podobně by se posuzoval nárok zaměstnance, který by existenci této překážky v práci neprokázal. Má-li stomatolog ordinační hodiny i po pracovní době a nejde-li o akutní případ, omluví zaměstnavatel zubní vyšetření zaměstnance, ale bez náhrady mzdy.
K rozvodu bez mzdy
Mnoho lidí se domnívá, že ke každému soudnímu jednání musí zaměstnavatel dát pracovní volno s náhradou mzdy. Nejde-li o občanské povinnosti nebo jiné úkony v obecném zájmu, může dostat neplacené pracovní volno. Jde o účast na soudním rozvodovém nebo trestním řízení, projednávání dědictví, účast u soudu při projednávání žaloby, kterou zaměstnanec podal na jiného občana, účast na jednání o alimentační povinnosti zaměstnance, řízení při směně bytu, zařizování záležitostí kolem vydání pasu, průkazu totožnosti a jiné úřední kroky.
Refundace mzdy
Právní předpis o poskytování pracovního volna se vztahuje i na podnikatele, který při uvolnění zaměstnance musí požadovat na tom, pro koho je zaměstnanec uvolněn, refundaci vyplacené náhrady mzdy. Tím je chráněn zaměstnavatel, aby při hromadném uvolnění svých zaměstnanců nebyl ochromen na výrobě. Současně se tím zaručuje zaměstnancům pracovní volno s náhradou mzdy. Subjekt, pro něhož byl zaměstnanec uvolněn, hradí náhradu mzdy za dobu nezbytně nutného pracovního volna. Neuhrazuje se náhrada mzdy poskytnutá při výkonu činnosti přísedícího u soudu, při odběru krve, odběru dalších biologických materiálů a činnosti bezprostředně související s plněním úkolů zaměstnavatele, u něhož je zaměstnanec v pracovním poměru.
Neplacené pracovní volno
Možnost zaměstnavatele poskytnout neplacené pracovní volno vyplývá z přílohy k nařízení vlády č. 108/1994 Sb. Jde o vyšetření či ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení nad rozsah nezbytně nutné doby. Jestliže zaměstnance v pracovní době ošetří odborný lékař, ke kterému nebyl zaměstnanec doporučen závodním lékařem, posuzuje se tato doba jako omluvená, ale bez náhrady mzdy. Neplacené volno dostane zaměstnanec při pozdním příchodu do zaměstnání v důsledku nepředvídaného přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, při účasti na svatbě rodiče, při přestěhování, které není v zájmu zaměstnavatele, při hledání nového pracovního místa, je-li skončení pracovního poměru z nepreferovaných důvodů.
Příležitost k napracování
Podnikatel může poskytnout zaměstnanci neplacené pracovní volno k zařízení důležitých osobních, rodinných nebo majetkových záležitostí. Zaměstnanec se může se zaměstnavatelem dohodnout, že zameškanou pracovní dobu napracuje. Pracovní volno napracuje po jeho poskytnutí, ale může to být i předem. Mezi tyto případy neplaceného pracovního volna patří jednání zaměstnance na úřadech, pokud nemají charakter plnění občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu. Občanskými povinnostmi je účast svědka v soudním jednání, úřední činnost znalců a tlumočníků. Druhy jiných úkonů v obecném zájmu uvádí vyhláška č. 18/1991 Sb. Nejde-li o občanské povinnosti nebo úkony v obecném zájmu, může zaměstnanec dostat neplacené pracovní volno.