BIOPALIVA Snížení závislosti na fosilních palivech, omezení emisí skleníkových plynů a především významný odbyt pro zemědělské suroviny - tak chápe Unie význam podpory výroby biopaliv. Jak konkrétně bude ale tato podpora, především v případě biolihu, vypadat v praxi, je však stále ještě ve hvězdách.
BIOPALIVA Snížení závislosti na fosilních palivech, omezení emisí skleníkových plynů a především významný odbyt pro zemědělské suroviny - tak chápe Unie význam podpory výroby biopaliv. Jak konkrétně bude ale tato podpora, především v případě biolihu, vypadat v praxi, je však stále ještě ve hvězdách. Počátkem roku Evropská unie přijala „Strategii pro rozvoj biopaliv ze zemědělských surovin“, která navazuje na loňský „Akční plán pro biomasu“. Jeho cílem je dosažení v roce 2010 podílu biopaliv na celkové unijní spotřebě ve výši 5,75 procenta. Dokument předpokládá podporu produkce a výzkumu biopaliv, zajištění jejich rozsáhlého využívání zlepšením jejich konkurenceschopnosti a posílení vývoje paliv druhé generace. Jak to ale v praxi udělat, není zcela jasné. Jednou z otázek například je, zdali mají být biosložky přimíchávané do benzinu a nafty osvobozeny od daní. V současné době, jak potvrzuje náměstkyně ministra zemědělství pro strukturální politiku a vnější vztahy Hana Heidlerová, v řadě členských zemí biolíh či bionafta od daní osvobozeny jsou. Brusel se ale domnívá, že by tomu tak být nemělo. „Vzhledem k tomu, že Unie považuje celé své území za jednotný podnikatelský prostor, měly by být podmínky podpory produkce biolihu stejné,“ domnívá se Heidlerová. Jenže tak to v současné době není. Jednotný podnikatelský prostor je přitom důležitý. V rámci své strategie hodlá Brusel chránit evropskou produkci biopaliv oproti levnější konkurenci zejména z jižní Ameriky dovozními cly. Jenže to nebude podle dohod Světové obchodní organizace (WTO) od roku 2013 možné. Heidlerová si nicméně myslí, že šance na ochranu existuje, protože biopaliva nejsou pro WTO tak významným problémem jako zemědělské suroviny a potraviny. DO ROKA A DO DNE Přidávání biologických komponent do benzinu a nafty nesnižuje jejich kvalitu, naopak zvyšuje mazivost, snižuje kouřivost a jen nepatrně zvyšuje emise dusíkatých látek. Ovšem biopaliva jsou zatím podstatně dražší než současné pohonné hmoty a ve volné hře cen na trhu by neměly šanci. V Česku by se podpora produkce biolihu měla podle vládou schváleného materiálu rozjet od příštího roku. O formě však dosud rozhodnuto není. Podle ministra zemědělství Jana Mládka již česká strana odeslala návrh na notifikaci podpory výroby biolihu do Bruselu a v současné době probíhají technické konzultace. Unie však k návrhu vznesla poměrně zásadní připomínky. Konstatuje například, že „není možné při podpoře českých výrobců uplatňovat jiný daňový režim na výrobky z jiného členského státu“. Z českého návrhu také podle Unie nevyplývá, kdo bude vlastně příjemcem podpory a jaká bude konstrukce ceny výsledného biopaliva. „Bez těchto informací není Komise schopna vyjádřit svůj postoj k navrhovanému opatření,“ píše Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise českým úředníkům. Podle původních představ by se měl v Česku biolíh přidávat do veškerého benzinu od roku 2007, přičemž biosložka měla být osvobozena od daní. Případný daňový výpadek by podle odhadů činil čtyři až pět miliard korun. Jak ale potvrzuje ministr Mládek, ministr financí Bohumil Sobotka je v současné době proti uplatnění vratky spotřební daně. O tom, jaké řešení bude nakonec zvoleno, by tak měla podle Heidlerové rozhodovat v nejbližší době vláda. „Ministerstvo zemědělství připraví pro jednání kabinetu variantní řešení. Jedním bude podpora produkce biolihu obdobná, jako je tomu v případě řepky (bionafta), druhým plošné přimíchávání do benzinu bez vratky spotřební daně a třetím s vratkou spotřební daně,“ konstatuje Heidlerová. BENZIN ZŘEJMĚ ZDRAŽÍ**
Vše přitom nasvědčuje tomu, že v České republice se nakonec bude biolíh plošně přimíchávat do benzinu bez vratky spotřební daně, což v praxi zdraží litr benzinu o několik desetihaléřů. To je celkem nová představa, a nových je daleko více skutečností. Ministerstvo zemědělství již například v současné době netrvá na jediné vstupní surovině pro produkci biolihu, tedy hustě setém obilí. Zřejmě proto, že Unie ve svém dokumentu předpokládá také využití cukrovky, bude se v Česku biolíh vyrábět i z této komodity, případně z dalších surovin.
Ministerstvo zemědělství navíc počítá s využitím kompenzací za útlum produkce cukru na přestavbu některých cukrovarů na lihovary. Zemědělci by kromě toho měli od roku 2007 dostávat platbu 45 eur na hektar plodin pěstovaných k energetickým účelům.
Jak pro Unii, tak pro Česko budou ale ze střednědobého pohledu důležitá jednání o liberalizaci obchodu ve WTO. Pokud se totiž Bruselu nepodaří prosadit ochranu produkce biolihu na svém území, mohou být investice do této výroby ztracené. Mimo Evropu se totiž vyrábí levněji a padne-li ochrana, není důvod jej ze zahraničí nedovážet.
