Vláda by měla splnit, co slíbila, a zpřístupnit lidem více informací, říká šéf Nadace Open Society Fund Praha
V Česku funguje Nadace Open Society Fund Praha (Nadace OSF), která patří do sítě neziskových organizací investora George Sorose, od roku 1992. Z původního plánu na vytvoření Středoevropské univerzity v Praze sice záhy sešlo, přední tuzemskou neziskovku to ale neodradilo a pustila se do tažení proti korupci, sociální diskriminaci a za průhledně a efektivně fungující úřady. Dodneška rozdělila 1,2 miliardy korun na téměř 10 000 projektů a zastřešuje další organizace. Na podporu občanských iniciativ, které kontrolují veřejnou správu a usilují o její větší transparentnost, založila Fond Otakara Motejla. Základní cíl nadace se přitom nemění, podotýká výkonný ředitel Nadace OSF a předseda rady Fondu Otakara Motejla Robert Basch.
* Jaká jsou hlavní témata, na která se nadace zaměřuje?
Teď máme čtyři hlavní pilíře: lidská práva, vzdělávání, vztah ČR a EU a rozvoj demokracie a právního státu. Byť jsme se v Česku za poslední léta někam posunuli, myslíme si, že tu je pořád co dělat, zejména v té poslední oblasti. Naše vize je ale stále stejná. Prosazování hodnot otevřené společnosti. Ambicí je vždycky prosazovat systémový přístup.
* Proč kladete největší důraz na oblast budování demokracie a právního státu? Netýká se to spíše zemí, které se teprve vydaly na cestu k pluralitnímu systému?
Je to dlouhodobější téma a základ pro ostatní oblasti. Když se podíváme širší optikou na spektrum našich činností, všude je klíčová efektivnost veřejné správy. Například pokud chcete reformovat systém vzdělávání, musí mít veřejná správa jasnou vizi, na úřadech dobře nastavené interní procesy a finanční toky. Jinak dokážete prosadit jenom dílčí změny v určitých školách, ale nezměníte systém.
* Současná vláda dělala na začátku svého funkčního období velké haló, jak se chce přiblížit občanům a zatočit s korupcí. Některé kroky v tomto směru se jí nedají upřít, celkové skóre ale nevypadá slavně.
Vývoj je u nás pozvolnější než třeba na Slovensku, kde došlo k ohromné změně za vlády Ivety Radičové, kdy spustilo veřejný centrální registr smluv. Ale já vývoj u nás vnímám pozitivně. Svým způsobem zlomový byl zákon o volném přístupu k informacím (106/1999 Sb.), na kterém se dodnes hodně staví, efektivně se využívá. V některých případech se naplňuje sice komplikovanou soudní cestou, rozhodnutí soudů z posledních let ale začínají smysl zákona opravdu naplňovat. Nebo další příklad, v loňském roce se i díky naší podpoře otevřel celý dataset Poslanecké sněmovny. Kdokoli se teď může snadno podívat na to, kdo hlasoval pro který zákon. Jsou tu i další posuny, začal vznikat sborník aktuální legislativy Zákony pro lidi. Loni se v projektu Hodnocení krajů dostaly k lidem informace o správě jejich regionu. Hodně se posouváme hlavně díky novým technologiím.
* V únoru jste vyzvali vládu k větší otevřenosti dat. Čeho konkrétního byste se od ní rádi dočkali?
První krok je, aby splnila to, k čemu se zavázala v loňském roce. To, že do toho vláda chtěla jít, bylo samo o sobě důležitý krok. Pro letošek bychom rádi, aby vznikly standardy a nastavily se principy otevřených dat, aby se zvýšila informovanost občanů i podnikatelské sféry. Aby vznikl pilot, ať už v rámci veřejné instituce nebo obce, kde se princip otevřených dat vyzkouší. Otevřenost dat přináší mnoho pozitiv. Jednak pro rozvoj byznysu, tlačí to na kvalitu nejen u samotných státních úřadů, ale i v jiných oborech. Když se třeba v Británii zveřejnily údaje o operacích srdce, ukázal se velmi znatelný rozdíl kvality mezi jednotlivými nemocnicemi, během pěti let pak klesl počet úmrtí po těchto operacích o 21 procent.
* Zmínil jste vztah k byznysu. Věříte, že mezi otevřeností dat a podnikatelským úspěchem existuje nějaká přímá úměra?
Já tam vidím určitě přímou úměru. Studie, ať už je vypracoval NERV, OECD nebo ministerstvo průmyslu, dlouhodobě poukazují na to, že konkurenceschopnost ČR padá ruku v ruce s poklesem důvěry v instituce s korupcí a zejména neefektivní veřejnou správou. Ve chvíli, kdy máte data, jste schopen vytvářet souvislejší strategie, lépe cílit služby a inovovat. Navíc pokud jsou veřejné instituce kvalitní a prostředí pro podnikání transparentní, člověk má optimističtější výhled na chod ekonomiky. l
O autorovi| Tomáš Pergler, pergler@mf.cz