Pokud se sociálním demokratům po příštích parlamentních volbách nepodaří uhájit post ministra zahraničí, může se česká diplomacie i ve vztahu k rakouské iniciativě výrazně pootočit. To by platilo zvláště v případě, kdyby se ministrem stal zástupce Občanské demokratické strany Jan Zahradil. Karel Kühnl, kterého Unie svobody navrhuje jako stínového ministra zahraničí čtyřkoalice, je vůči návrhu z Vídně o poznání méně skeptický. Podle Jana Zahradila by Rakousko rádo zvýšilo svůj význam tím, že bude vystupovat jako ochránce středoevropských zemí. „Rakouská iniciativa má hlavně vnitropolitický význam, zdůrazňuje Zahradil a poukazuje na skutečnost, že ministryně Ferrero–Waldnerová je nejpopulárnějším politikem v zemi. Podle Zahradila šéfka rakouské diplomacie dobře čelí obavám Rakušanů z rozšíření EU, neboť ukazuje, že hodlá mít kandidátské země pod kontrolou, v jednom houfu. Zahradil má především výhrady k regionální spolupráci, jež smazává státní hranice, a k představám rakouských politiků, kteří se kloní k nadnárodnímu modelu Evropské unie. Karel Kühnl zdůrazňuje, že Česká republika bude muset po vstupu do EU usilovat o regulérní spolupráci se středními a menšími zeměmi. Z tohoto pohledu podle něj rakouská iniciativa dává smysl. „Bylo by příjemné, kdyby Rakousko přišlo s touto iniciativou už dříve, říká Kühnl. Chybu ovšem vidí v dřívější české politice: „Mrzí mne, že jsme se postavili nadutě k myšlence visegrádské skupiny. Kühnl je přesvědčen, že sousedské země budou mít i v Evropské unii v některých otázkách bližší zájmy, ale také mezi nimi zůstane více sporných bodů. Podle šéfa Unie svobody je nutné, aby se celá Evropa dostala přinejmenším na úroveň dnešní spolupráce skandinávských zemí.
