Menu Zavřít

Ovlivní daňová politika veřejné finance?

13. 4. 2010
Autor: Euro.cz

Současný tristní stav státního rozpočtu by mohlo zachránit zvýšení daní ze spotřeby

Ekonomická krize přiškrtila podnikatelské aktivity téměř ve všech odvětvích, snížila hodnotu investic a poškodila veřejné finance. Hrozí, že průměrná výše veřejného dluhu v poměru k HDP naroste v Evropské unii do roku 2015 ze současných 80 na sto procent. A v důsledku toho se zdraží úroky a omezí finanční zdroje podnikatelské sféry na investice. Recepty na záchranu veřejných financí se týkají zejména zvyšování daní. Především proto, že jakékoli možnosti úspor na výdajové straně veřejných rozpočtů nejsou populární. Naopak zvyšování daní „bohatým“ – velkým společnostem nebo vyšší střední třídě – je atraktivním populistickým heslem.

Fiskální nástroje

Současný tristní stav veřejných rozpočtů nepůjde zachránit jen úsporou státních výdajů a bude zřejmě nutné zvýšit daně. Je však třeba zvážit daně, jež by měly být navýšeny, a jak to provést, aby nebyl podvázán ekonomický růst, respektive aby jej tato opatření podpořila.
Vhodně zvolené fiskální nástroje mohou pomoci uskutečnit růstové programy, které bývají zaměřeny na dlouhodobé zvyšování produktivity národní ekonomiky. Mezi nejdůležitější patří podpora vzdělávání zaměřená na přírůstky produktivity lidského kapitálu nebo výzkumu, vývoje a inovací. Daňové pobídky na podporu vzdělávání či výzkumu a vývoje jsou tedy i v dobách státních úspor potřebné a měly by být posíleny, a nikoli zrušeny.

WT100

Progresivní zdanění

Zdrojem vyšších daňových výnosů zachraňovaných veřejných rozpočtů by nemělo být zvýšení daně z příjmů. Je totiž prokázáno, že negativně ovlivňuje hospodářský růst. Vyšší zdanění příjmů fyzických osob snižuje využití pracovní síly v ekonomice. Ovlivňuje rozhodování, zda a v jaké míře se pracovní síla pracovního procesu zúčastní a zda a v jakém rozsahu ji zaměstnavatel angažuje. Navíc Česká republika již dnes patří mezi země s nadprůměrným zdaněním pracovní síly, pokud se daňové zatížení pracovní síly vykazuje společně s pojistným na veřejnoprávní pojištění.
Vysoké sazby progresivního zdanění u vyšších příjmů ovlivňují „kvalitu“ pracovní síly, protože snižují atraktivitu investování do vzdělání. Vyšší zdanění příjmů ovlivňuje také produktivitu práce zejména prostřednictvím snížení připravenosti podnikatele – fyzické či právnické osoby – brát na sebe podnikatelská rizika. Nižší zdanění příjmů právnických osob prokazatelně zvyšuje produktivitu práce u velkých ziskových a dynamických společností. Nižší zdanění příjmů fyzických i právnických osob také přitahuje přímé zahraniční investice, naopak dramatické změny v daňovém systému je odrazují. Proto směřují zejména do zemí se stálým a předvídatelným daňovým systémem s transparentní a efektivní procesní úpravou.

Prostor u DPH

Zdanění majetku či spotřeby ovlivňuje hospodářský růst podstatně méně. Mnoho studií prokázalo, že nejvhodnější daní pro zvyšování daňových výnosů je z rezidenčních nemovitostí. Její zvýšení má totiž nejméně škodlivý účinek na hospodářský růst. Výnosy z této daně však plynou pouze do rozpočtů obcí, a nikoli do státního. A vyšší zdanění rezidenčních nemovitostí je také nepopulárním politickým opatřením. Navíc v ČR během posledních dvou let byla tato daň již několikanásobně zvýšena a velký prostor pro její další zvýšení již není.
Zbývá tedy zvýšení daně ze spotřeby. Prostor pro to je v ČR především u DPH. Další daně ze spotřeby již neobsahují významný potenciál pro navyšování daňových výnosů. Například u pohonných hmot či alkoholu a tabáku naráží na limity udržení prodeje výrobků zatíženými těmito daněmi mimo šedou ekonomiku. Při zvýšení spotřebních daní by totiž vzrostlo jejich pašování, pančování a další daňové podvody. Zelené zdanění naopak poskytuje do budoucna možnost konsolidace veřejných rozpočtů. Zvýšení zdanění spotřeby, zejména DPH, je spravedlivou formou, protože náklady na sanaci veřejných rozpočtů nesou všichni občané. Navíc břemeno navyšování daňových výnosů nesou především „bohatí“, kteří spotřebovávají více než lidé s nižšími příjmy. Daňový výnos z DPH je také nejstabilnějším a významným pro veřejné rozpočty, a proto vhodným nástrojem k plánování jejich stabilizace.

  • Našli jste v článku chybu?