Vyšší základní sazba Evropské centrální banky by mohla zpomalit českou ekonomiku
Čtvrtek 7. srpna byl důležitým dnem pro úrokové sazby v Evropě. O jejich hodnotách se kromě České republiky jednalo i v britské Bank of England a v Evropské centrální bance (ECB). Zatímco „evropská“ a britská centrální banka ponechala úrokové sazby beze změny na hodnotě 4,25, respektive pěti procentech, bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila sazbu z 3,75 na 3,5 procenta. Nezávisle na tom se již delší dobu na všech úrovních diskutuje o možnosti přijetí evropské měny v České republice. Může přijetí eura při rozdílné hodnotě úrokových sazeb u nás a v eurosystému ovlivnit hospodářský růst země? Pro začátek je důležité rozlišit dlouhodobou nominální sazbu a základní sazbu centrální banky.
Maastrichtské kriterium
Dlouhodobou nominální úrokovou sazbou se zabývá jedno z Maastrichtských kritérií. A její hodnota je rozhodující při vstupu do eurozóny. Smlouva o Evropském společenství vyžaduje „stálost konvergence dosažené členským státem a jeho účasti v mechanismu směnných kurzů Evropského měnového systému, která se odráží v úrovních dlouhodobých úrokových sazeb“. Kritérium říká, že průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu EU v průběhu jednoho roku před šetřením nepřekročí o více než dva procentní body průměrnou úrokovou sazbu tří členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. Přičemž sazby jsou měřeny na základě dlouhodobých státních dluhopisů nebo srovnatelných cenných papírů. Je navíc definovaná pouze shora, a tudíž může být úroková míra i nižší.
Dle Konvergenční zprávy ECB z května letošního roku je průměrná hodnota úrokových sazeb v Česku 4,5 procenta, což je výrazně pod stanovenou hranicí. Toto kritérium tedy plníme. A z tohoto hlediska nehrozí samotným přistoupením do eurozóny zvyšování úroků a s ním spojené zpomalení ekonomického růstu.
Riziko sbližování
Jiná situace však může nastat u základních repo sazeb. Po přijetí eura bude jednou ze změn ztráta měnové suverenity ČNB. Hodnota úrokové míry slouží jako nástroj pro ovlivňování měnové politiky banky, a tudíž i celé ekonomiky, tedy například míry nezaměstnanosti, inflace nebo bilance zboží a služeb. Sazba však také ovlivňuje rychlost růstu ekonomiky. Platí-li nyní, že měnová politika je jedním ze znaků suverenity našeho státu, v eurozóně ji ovlivňuje ECB.
S přijetím eura tím přijdeme o nástroj k ovlivňování svého hospodářství, jímž politika úrokových sazeb bezesporu je. Sazba má k dnešku v rámci eurosystému hodnotu 4,25 procenta a je svým způsobem závazná pro všechny komerční banky. Ty si sice mohou určovat konkrétní sazby na vlastní služby, ale odvíjejí se od centrální úrokové sazby vyhlašované ECB. Lze proto předpokládat, že by sazbu pro jejich produkty ovlivňovala nová „evropská“ sazba.
Při současné naší míře o hodnotě 3,5 procenta by čistě hypotetické přijetí eura v tuto chvíli způsobilo zpřísnění měnové politiky ve formě zvýšení úrokových sazeb na 4,25 procenta. Platí tedy, že zatímco snížení míry ekonomiku stimuluje, zvýšení sazby ji brzdí. Po vstupu do eurozóny by u nás nastala druhá varianta a jejím pozitivním efektem může být snížení inflace. Kromě krátkodobého zvýšení nezaměstnanosti se zároveň objeví menší ochota fyzických i právnických osob vypůjčovat si finanční prostředky. V důsledku toho by přejatá základní sazba Evropské centrální banky, vyšší o 1,25 procentního bodu, mohla zpomalit růst české ekonomiky.
ČLÁNKY DO MAILU