Letošní jarní mrazy zničily českým ovocnářům přibližně čtvrtinu úrody v odhadované hodnotě 478 milionů korun. Nejvíce na ně doplatily sady na Moravě.
Největší propad sklizně se čeká u meruněk a broskví, a to kolem 80 procent. Finančně se nejvyšší ztráty odhadují u jablek jako hlavního ovocného druhu v Česku, měly by se pohybovat kolem 270 milionů korun, řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Mrazy nejvíc poškodily sady na jižní Moravě, ale i na dalších místech na střední a severní Moravě. V Čechách způsobily škody spíše lokálně. Právě některé moravské ovocnářské podniky, které neobvykle chladné jarní počasí drtivě poškodilo již druhý rok po sobě, by se kvůli výpadku mohly podle Ludvíka dostat do existenčních problémů. O pomoci státu jsou ovocnáři připraveni jednat. Loni jim vláda na mrazové škody dala odškodnění 133 milionů korun. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) minulý týden potvrdil, že ovocnáři mohou u škod po mrazech počítat s podporou státu.
Mrazy zasáhly Česko 21. dubna a 10. května. „Nejčastěji šlo o teploty kolem minus tří stupňů Celsia, ale na mnoha místech byly zaznamenány teploty i kolem minus šesti. Navíc mrazy působily většinou po celou noc, nešlo o žádné ranní přízemní mrazíky,“ uvedl Ludvík.
Velké problémy mají kvůli mrazům i vinaři. Čtěte více
Mrazy zničily úrodu v odhadovaném objemu 42 tisíc tun, což představuje 25 procent z průměru sklizní ovoce v Česku v letech 2014 až 2016 ve výši 167 tisíc tun. U meruněk se čeká propad o 82 procent, u broskví o 74 procent. Mrazy významně zasáhly i třešně s odhadovaným propadem 51 procent. „U třešní se negativně projevilo i špatné opylení,“ uvedl Ludvík. U jablek, jichž se v minulých třech letech sklízelo téměř 138 tisíc tun, se propad produkce odhaduje na 22 procent. Významné škody se čekají i u hrušní a rybízu.
Ovocnáři budou výši škod zpřesňovat, další odhady by měli mít na konci června. V bilanci škod se podle Ludvíka odrazí i velmi špatné počasí v době květu, které se projeví v červnovém opadu plůdku. „Plůdky, které přežily mrazy, se sice ještě vyvíjejí, ale protože nebyly opyleny, tak po několika týdnech zastaví vývoj a opadají,“ vysvětlil.
Ludvík připomněl, že od roku 2007 jde již o šestý rok, kdy produkci ovoce negativně ovlivnily jarní mrazy. „Řada ovocnářů si tak klade otázku, zda má smysl ještě pokračovat,“ řekl Ludvík.
Kvůli oteplování podnebí, teplým zimám a teplému předjaří se stromy podle ovocnářů dřív probouzejí a kvetou dříve než v minulosti. „Podle studie udělané u meruněk se u nich za posledních 50 let posunula časnost začátku kvetení o 12 dní, a to u stejných odrůd,“ řekl Ludvík. U jablek patří nejpostiženějším odrůdám dříve kvetoucí odrůdy jako Idared a Jonagored.
Dále čtěte: