Zpráva Nezávislé energetická komise štěpí vládní koalici
Oč se dva roky marně snaží opoziční sociální demokraté, se možná podaří Nezávislé energetické komisi v čele s prezidentem Akademie věd Václavem Pačesem - rozvrátit vládní koalici. A stačilo málo. Pačesova komise, která má vládě dodat věrohodnou studii o budoucnosti české energetiky, zveřejnila zhruba před třemi týdny své dílčí závěry. Z nich jasně vyplývá, že pokud vláda chce zajistit obyvatelům Česka dostatek energií i v dalších desetiletích, musí nejen podporovat obnovitelné zdroje a úspory, ale i otevřít možnosti pro výstavbu nových jaderných zdrojů a zamyslet se nad platností územních těžebních limitů. Ty udávají hranice, kam až se může dobývat hnědé uhlí v severočeské pánvi.
Prolomit Bílinu
„Je to nehoráznost, porušení koaliční dohody. Další atomové zdroje tu nechceme. A prolomení územních limitů? To už si z nás opravdu děláte legraci,“ reagovaly shodně špičky vládní Strany zelených. Strana totiž do programového prohlášení vlády prosadila zákaz dalšího rozvoje jaderné energetiky a zachování územních limitů na těžbu hnědého uhlí. Co tedy Pačesova komise vlastně zveřejnila? Především je nutné zdůraznit, že jen dílčí závěry svého bádání. Úplná analýza včetně doporučení - tedy scénářů dalšího postupu v tomto oboru, jež má vláda k dispozici - budou dokončeny až po prázdninách. Komise ve zprávě doporučila kabinetu premiéra Mirka Topolánka nebránit ve výstavbě dalších jaderných zdrojů a začít se vážně zabývat možností posunu těžebních limitů na dole Bílina. Severočeským dolům, které jsou majetkem ČEZ, by se tím uvolnil přístup k dalším 120 milionům tun hnědého uhlí a umožnilo prodloužení těžby o patnáct let - až do roku 2050. Komise navíc doporučila vládě podporovat energetické úspory a obnovitelné zdroje (viz Pačes a spol. doporučují).
Čtvrtinový růst
Ze zprávy, kterou má týdeník EURO k dispozici, vyplývá, že zlomovým bodem pro tuzemskou energetiku bude rok 2030. Do uvedeného období by měla vzrůst celková spotřeba energií o třináct procent. Mírný pokles spotřeby by pak měl nastat až o deset let později. Především kvůli tomu, že po roce 2040 výkonnost české ekonomiky dosáhne úrovně vyspělých státu Evropské unie a její další růst již bude jen pozvolný. Ještě více poroste dle komise spotřeba elektřiny - v roce 2030 by měla být oproti současnosti o čtvrtinu vyšší. A to navzdory masivní podpoře energetických úspor. V této oblasti má Česko velký potenciál. Svědčí o tom i materiály, které před nedávnem zveřejnily tuzemské ekologické organizace. Studie zkoumají možnosti, jak zvýšit energetickou efektivnost v klíčových oblastech tuzemské ekonomiky a jak velké procento spotřeby energií lze nahradit z obnovitelných zdrojů. Výsledkem je konstatování, že u starších domů lze snížit jejich energetickou náročnost zhruba o 60 procent. Kdyby se takto „ošetřily“ všechny domy v Česku, úspory by v přepočtu na množství hnědého uhlí odpovídaly zhruba šestinásobku suroviny, která je v současnosti za územními těžebními limity. Dalším výsledkem bádání expertů je, že lze s využitím současných technologií snížit energetickou účinnost průmyslu přibližně o čtvrtinu. V celorepublikovém součtu to odpovídá roční produkci dvou Jaderných elektráren Dukovany. Roste však i česká ekonomika a průmyslová výroba, stavějí se nové továrny. Vznikají nové projekty, které spotřebují velké množství elektřiny, třeba velká obchodní centra. Jejich roční spotřeba elektřiny odpovídá desetitisícovému městečku.
Překvapení? Jak pro koho
Závěry komise, ač dílčí, většinu odborné veřejnosti nepřekvapily. Kromě již zmíněných zelených - pokud takto lze usuzovat z jejich prohlášení v médiích. Nejmenovaný člen Pačesovy komise však v reakci na některá prohlášení ministra životního prostředí Martina Bursíka reagoval: „Ten je asi stejně zelený jako já fialový. Moc dobře zná realitu, ale nechce si dělat další rozbroje v partaji.“ V politických kuloárech navíc kolují informace, že i uvnitř Strany zelených existuje členské jádro, které je pro výstavbu nových atomových elektráren.
Zelení ostatně po zveřejnění zprávy v médiích stále opakovali, že existují i jiné scénáře než další rozvoj jádra, které pomohou Česku vybřednout z hrozící energetické krize. Především masivní podpora energetických úspor a budování obnovitelných zdrojů. Žádných konkrétních údajů, které by podporovaly tato tvrzení, se však veřejnost od zelených nedočká. Snad jen konstatování, že elektřina vyrobená v jaderných elektrárnách je výrazně dražší než proud z obnovitelných zdrojů. Zřejmě s jejich zveřejněním čekají na vhodnou příležitost. Zelení navíc dodávají, že Česku žádný nedostatek elektřiny nehrozí. „V současnosti vyvážíme do zahraničí takové množství proudu, že to odpovídá roční produkci Temelína,“ konstatovala v médiích první místopředsedkyně Strany zelených Dana Kuchtová.
Poslední údaj je samozřejmě pravdivý. Česko několik posledních let patří k největším exportérům elektřiny v regionu. Za socialismu postavené zdroje jsou pro tuzemské potřeby značně předimenzované a jejich výroba převyšuje spotřebu republiky. Zatím. V následujících letech však většina tepelných elektráren, na kterých je česká energetika závislá, doslouží a bude je nutné nahradit. Souběžně s tím spotřeba elektřiny stále roste, do roku 2030 o již zmíněnou čtvrtinu. Odhadů o spotřebě elektřiny je samozřejmě více - někdo udává vyšší růst, někdo menší. Již několik let straší hrozícím nedostatkem a nutností stavět nové velké zdroje především manažeři ČEZ. Je to logické. Čím víc firma postaví nových zdrojů, tím víc elektřiny prodá, a tomu bude úměrný i její zisk. Navíc v době, kdy je v regionu nedostatek elektřiny, čemuž odpovídá i vývoj jejích cen. Jenže v posledních letech se k této hrozbě přidávají i další odborníci.
Jak jí zabránit? Odpověď je nasnadě. Výstavbou nových zdrojů. Samozřejmě, že významnou roli by v této oblasti měly sehrát i obnovitelné zdroje, nejen třeba biomasa či větrné elektrárny, ale i zemní plyn. Tolik biomasy, která by dokázala nahradit dosluhující elektrárny v severočeské pánvi, však v Česku není. A totéž platí i pro větrnou energetiku. Část nových zdrojů lze samozřejmě postavit na zemní plyn. Jsou ekologické, ale vzhledem k současnému vývoji cen by asi nebylo rozumné založit elektroenergetiku jen na zemním plynu. Dalším rizikem je případná spolehlivost ruských partnerů jako hlavních dodavatelů zemního plynu do České republiky. Možností, jak reagovat na výstavbu amerického radaru v Česku, mají Rusové několik. Jednou z nich může být i „přiškrcení“ dodávek zemního plynu.
Další variantou je výstavba nových elektráren, případně rekonstrukce starších zdrojů na hnědé uhlí. Pokud však v tomto případě nebudou prolomeny územní limity, jsou odhadovány zásoby uhlí v jednotlivých lokalitách na dalších čtrnáct až 50 let. To rovněž k naplnění energetických potřeb nestačí. Navzdory již existujícím moderním technologiím, které zvyšují energetickou efektivitu spalování uhlí a razantně omezují emise zplodin, nelze tyto zdroje označit za ekologicky šetrné. A proto jediným, opravdu logickým východiskem je výstavba nové jaderné elektrárny. Navzdory tvrzení zelených jde o nejlevnějšího producenta elektřiny ve srovnání s paroplynovými a tepelnými elektrárnami. A navíc, i když to někteří nechtějí přiznat, takřka ekologickým zdrojem, který neprodukuje žádné emise CO2. To je i jeden z důvodů, proč plánuje budování nových jaderných zdrojů i Švýcarsko a některé skandinávské země. Samozřejmě, že je nutné vyřešit otázku, jak naložit s vyhořelým palivem. Hlubinné úložiště v Česku není a mnoho let ještě existovat nebude. Další možností je přepracování vyhořelého paliva a jeho opětovné využití v reaktorech elektrárny. V blízké budoucnosti lze rovněž počítat i s tím, že nové technologie umožní lepší využití paliva v jaderných elektrárnách, jejich percentuálně vyšší „vyhoření“.
A je tu ještě jedna, poslední možnost. Nestavět žádné velké elektrárny, ale všechnu potřebnou elektřinu dovézt ze zahraničí. To by však razantně zvýšilo energetickou závislost České republiky na zahraničních zdrojích na více než 90 procent. Analytici v této souvislosti rovněž upozorňují na hrozbu skokového zdražení proudu pro české domácnosti - především firmy. To by značně omezilo jejich konkurenceschopnost na světových trzích. I bez importu elektřiny dovozní energetická náročnost republiky dosáhne v roce 2030 70 procent - především kvůli dovozu ropy a zemního plynu.
Nebezpečné teplo
Zřejmě nejrizikovějším odvětvím české energetiky - alespoň jak lze vyvozovat z výsledků bádání komise - je české teplárenství. Mnoho tepláren je totiž závislých na hnědém uhlí, především od Mostecké uhelné. „Kritické místo pro centrální vytápění je v letech 2010 až 2020, kdy má nastat hluboká restrukturalizace výrobní základny, pokud jde o palivové vstupy,“ konstatovala komise v materiálu. Řečeno jinak, majitelé tepláren musejí počítat s tím, že v uvedeném období přestaví kotle, které dosud spalovaly hnědé uhlí, aby byly schopné fungovat i na jiné palivo. To si však vyžádá celkové investice v řádech několika miliard korun. Navíc se většina majitelů musí rozhodnout, co bude v kotlích spalovat a z čeho bude teplo vyrábět. Možností náhrady je několik - dovoz černého uhlí, zemní plyn a větší využití biomasy. „Takových radikálních změn se v realitě nemusí dosáhnout,“ konstatuje komise. Svá tvrzení zdůvodňuje tím, že na takové radikální změny nebude dostatek času. Navíc na ni nejsou připraveny managementy a majitelé postižených tepláren. Dalším důvodem může být i to, že náhradní paliva nebudou místně dosažitelná. „Například biomasa či vhodné hnědé uhlí pro Energotrans, Opatovice, Komořany, Chemopetrol, Strakonice, Otrokovice a další, nejvíce ohrožené teplárny výpadkem hnědého uhlí z dolu ČSA. Méně rizikovým řešením by bylo uvolnění těžby na dole ČSA za limity,“ konstatovala komise.
BOX 1:
Politické souvislosti
„Začínám mít pomalu dost zelených úskoků, kterých jsme svědky nejen v tomto okamžiku. Z mého pohledu už ten zelený hrnec prostě přetekl,“ komentoval výroky představitelů Strany zelených ministr průmyslu a obchodu Martin Říman.
„Respektuji závěry komise. Jsou skutečně odborné. Jsou to realistické závěry. Zpochybňování této práce bude pravděpodobně vždycky, pokud budou zelení ve vládě,“ konstatoval exministr průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD).
„Byl jsem ovlivňován a jsem ovlivňován. Je to mnohem kontroverznější, než se původně zdálo,“ komentoval politickou diskusi po zveřejnění zprávy šéf Nezávislé energetické komise Václav Pačes.
„Komise neměla za úkol řešit, zda má stát vsadit na jadernou energetiku. Neznám však žádnou expertní nezávislou komisi, která by řekla něco jiného, než že to budeme muset učinit,“ komentoval zveřejnění zprávy premiér Mirek Topolánek.
„Žádné rozhodnutí o výstavbě nových jaderných zdrojů v Topolánkově vládě nesmí padnout, protože jinak z ní zelení odejdou. Pačes nezvládl činnost komise ukočírovat,“ tvrdí ministr životního prostředí Martin Bursík.
BOX 2:
Pačes a spol. doporučují
Vládě aktivně podporovat každé opatření, které povede k prohloubení konkurence na energetických trzích. A tento postup sladit s dalšími státy Evropské unie.
Jaderná energetika představuje jednu z ekonomicky i technologicky přijatelných variant výroby elektrické energie. Pokud ČEZ jako hlavní domácí podnikatelský subjekt v oblasti energetiky zamýšlí zahájit výstavbu dalšího jaderného zdroje, vláda umožní nastartovat příslušné schvalovací procesy.
V případě, jako je jaderná energetika, komise doporučuje vládě, aby neomezovala podnikatelská rozhodnutí a byla připravena otevřít diskusi o těžebních limitech dle jasně vymezených pravidel. Na základě provedených kvantifikací komise doporučuje umožnit již připravované narovnání těžebních limitů na dole Bílina (Severočeské doly - pozn. red.).
Současně upozorňuje na střednědobá rizika v zásobování teplem, pokud nebude otevřena diskuse o limitech na dole ČSA (Mostecká uhelná - pozn. red.).
Komise doporučuje vládě, aby opatření na úspory energií považovala za mimořádně významnou součást formování dlouhodobé energetické strategie. A z uvedených důvodů věnovat této oblasti zvýšenou pozornost. A to třeba i finanční podporou, která bude vyšší než dosud.
Pohlížet na obnovitelné zdroje jako na nezpochybnitelnou součást palivoenergetického mixu. „Její reálný potenciál je však ovlivněn řadou rizikových faktorů, a doporučujeme proto vládě nejprve provést podrobnější analýzu tohoto potenciálu s důrazem na vyhodnocení rizik spojených s vysokým podílem biomasy a podle výsledků formovat jak pokračování podpory obnovitelných zdrojů na domácím trhu, tak postoje v diskusích v rámci Evropské unie,“ konstatuje v závěrečné zprávě Pačesova komise.