ČSSD dovolila projíst peníze na Indoš a teď si vyřizuje účty
Jedním z neznámých pachatelů, na něž se ministerstvo školství minulý týden v souvislosti s projektem Internet do škol rozhodlo podat dvě trestní oznámení, je zřejmě sám premiér Vladimír Špidla. Právě on totiž ještě jako vicepremiér dojednal koncem roku 2001 v tripartitě, že vláda zvýší platy státních zaměstnanců už k 1.březnu, a nikoli k 1.dubnu 2002, a ve vládě potom prosadil, že na vyšší učitelské platy půjde 670 milionů korun z resortní položky Internet do škol. Ačkoli – půl roku před volbami! - sliboval, že peníze se později vrátí, dodnes se tak nestalo.
Bohatýři na cizí účet.
Těchto 670 milionů přitom tvoří podstatnou část sumy 884 milionů korun, s níž - jak uvádí červencový nález Nejvyššího kontrolního úřadu - ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nakládalo v rozporu s rozpočtovými pravidly. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) právě kvůli tomu podal trestní oznámení na neznámého pachatele jako první. Bývalý ministr školství a dnešní poslanec Eduard Zeman tvrdí, že proti převodu internetových peněz na učitelské platy před půldruhým rokem ostře protestoval. „Říkal jsem kolegům ve vládě, že mi to úplně zničí informační politiku resortu, školský rozpočet byl totiž zvýšením zaměstnaneckých platů postižen nejvíc,“ řekl exministr týdeníku EURO. Upřesnil, že otevřít kasičku s prostředky na školní internet kromě Špidly nejvíce prosazovali bývalý premiér Miloš Zeman a ministr financí Jiří Rusnok. Eduarda Zemana prý tehdy pozvali do Kramářovy vily, kde jej přesvědčovali. Když nakonec o věci 11. února 2002 rozhodla vláda, byl ministr Zeman jediný, kdo pro změny ve školském rozpočtu nehlasoval.
Ministerský alibismus.
Eduard Zeman přiznává odpovědnost za to, že ministerstvo školství vyplatilo zálohově za Internet do škol v rozporu s rozpočtovými pravidly asi 50 milionů korun. „Je to sice běžná praxe, jinak bychom ty peníze museli koncem roku vracet, ale jsem ochoten zaplatit i pokutu,“ řekl pro týdeník EURO. Odmítá však názor, že peníze byly vynaloženy nehospodárně. Obě žaloby, které podalo ministerstvo školství, považuje za alibismus. „Trochu je to i podraz,“ dodal na adresu Petry Buzkové. Soudí, že vinu za nedostatek peněz pro školství nesou i poslanci, kteří při projednávání rozpočtu na rok 2002 pro své regionální záměry připravili resort o 360 milionů korun, letos pak o 250 milionů.
Ministryně Petra Buzková kritizuje projekt Internet do škol od svého nástupu do funkce. Zatímco Zeman akcentuje otázku chybějících peněz, současnému vedení ministerstva vadí spíše způsob výběru generálního dodavatele AutoCont On Line (kvůli kterému podalo žalobu na spáchání trestného činu pletichy při veřejné soutěži), obsah smluv, přemrštěné ceny a celá realizační koncepce. Náměstek ministryně Karel Hrdý tvrdí, že smlouva byla pro stát nevýhodná, protože leasingová forma pronájmu počítačů školám ho bude nutit v budoucnosti k obrovským výdajům, na které nebudou peníze. Zařízení jedné školy stojí zhruba 170 tisíc korun. Hrdý říká, že už teď je jasné, že ze zamýšlených 7200 škol bude internetem moci být vybaveno jen 55 procent, čili 3620 škol. Nad druhou etapou zavádění informačních technologií ve školství (EURO 2002/40) tak visí otazník.
Politické intriky.
Eduard Zeman tvrdí, že ve skutečnosti by nešlo o žádnou tragédii, protože počet škol v důsledku populační krize klesne zhruba na šest tisíc a že nevybaveny centrálním systémem zůstávají hlavně školy, které si internet pořídily již dříve na vlastní pěst. I nadále trvá na tom, že smlouva o pronájmu počítačů, zaručující průběžnou inovaci, byla naopak finančně výhodná a že 82,6 procenta z 1846 dotázaných škol je spokojených.
Spor o projekt zvaný Indoš má ovšem rozměr politického sporu uvnitř ČSSD. Exministr totiž tvrdí, že „školské“ vyšetřování NKÚ nabralo po smrti jeho prezidenta Lubomíra Voleníka letos v červnu kritický směr a že jeho nálezy ovlivňuje zuřící boj politiků o křeslo v čele úřadu. „Velkou roli hrálo, že projekt nemohli obhajovat lidé, kteří z ministerstva odešli po nástupu nového vedení. Ti by jistě našli správné doklady, zdůvodňující stará rozhodnutí,“ myslí si Zeman. S obviněním ze záměrného zkreslení podkladů ke kontrole vyrukoval po zveřejnění nálezu NKÚ i AutoCont On Line. Petra Buzková ovšem jakoukoli manipulaci s dokumenty a fakty během šetření odmítá. „Veškeré smlouvy jsou číslovány, žádnou nešlo zatajit,“ uvedla.
A kdo to zaplatí?
Eduard Zeman nevyloučil, že při uskutečňování projektu nedošlo k drobným finančním únikům. Nevěří však, že podané žaloby povedou k vyvození trestní odpovědnosti. „Jde spíše o odpovědnost politickou, kterou nese hlavně Vladimír Špidla. Spor totiž doutná i proto, že ministerstvo nemá peníze na proplacení hotové práce, neboť vláda zatím nevrátila starý dluh.“
Není vyloučeno, že vláda, která právě nyní kvůli prázdné státní kase a klopýtající reformě veřejných financí ztěží najde volných 750 milionů korun pro Internet do škol, se zkouší projektu zbavit. Možnost vylepšit si před horkým politickým podzimem image, se může hodit i Petře Buzkové, o níž od převzetí ministerstva není příliš slyšet.
