Kdo nenakoupil dárky pod vánoční stromeček do konce léta, tomu se nyní pozornosti pro jeho nejbližší prodraží. V září odstartoval pád české koruny. Ta od té doby oslabila k euru o více než korunu, k dolaru dokonce o dvě.
Foto: Michal Kalášek / MediaFax
Češi, kteří nakupují zboží z dovozu, před Vánocemi zapláčou. Kvůli oslabující koruně je teď nejdražší od července 2010. Týká se to počítačů, hraček či oděvů. Zdražení přitom není nijak kosmetické. Například za počítače ve střední cenové hladině musejí zákazníci nyní zaplatit o několik tisíc více než přede dvěma měsíci.
Okamžité zdražení se kvůli rozdílům v kurzech týká všech nákupů v zahraničí, za kterými čas od času vyráží zhruba třetina Čechů kvůli dlouhodobě nižším cenám i širšímu výběru. U některého sortimentu se růst cen projeví i na tuzemském trhu již před Vánocemi, naplno se pak s vyššími cenami zboží z dovozu budou muset Češi vyrovnat především od nového roku. Do té doby vydrží v mnoha obchodech staré, levnější zásoby.
Koruna ve vleku dluhové krize
Dramatický pád koruny přináší otázku: Co jsme udělali špatně? Po pravdě řečeno, žádná fatální chyba Česko nepostihla. Ekonomiku tíží očekávané zpomalení v důsledku vládních reforem i problémů eurozóny, ale všechny tyto faktory jsou spojeny s tuzemskou ekonomikou několik měsíců. Nejde tedy o nic, co by mohlo způsobit rychlý a hluboký propad kurzu.
Při hledání příčin „drahých Vánoc“ v české kotlině si s mapou České republiky nevystačíme. V tuzemsku se totiž krátce po sobě protnuly dva negativní vlivy. Prvním byla dluhová krize jihoevropských zemí. Přestože Česko není členem eurozóny a na rozdíl od řady problémových zemí platících eurem se snaží s výší veřejného dluhu něco dělat, doplatilo na obavy investorů z nejistých vyhlídek evropských zemí splácet své závazky.
Když už se zdálo, že se země potopila na negativní vlně dostatečně hluboko, přišla druhá rána. Nejdříve žádost Maďarska o ekonomickou pomoc a pak poslední kapka v podobě zhoršení ratingu této země na spekulativní stupeň. Investoři se pro jistotu zbavili aktiv nejen v Maďarsku, ale i v sousedních zemích. Postupný pokles kurzu koruny se v té chvíli změnil v bláznivou jízdu na tobogánu.
Cenový katapult
Propad koruny tak ještě znásobí další finanční nepříjemnosti, které se na české domácnosti i podnikatele valí. Některé z nich se slábnoucí korunou přímo souvisejí, jiné se s ní jen potkají ve stejném čase.
Přímou vazbu na vývoj kurzu bude mít především zdražení pohonných hmot a topení pro domácnosti používající zemní plyn. Benzín za poslední týden zdražil o 21 haléřů na průměrných 34,90 koruny, cena nafty vyskočila o 67 haléřů na 35,57 koruny za litr a byla tak nejvyšší v historii. Cena plynu se po čtyřech vlnách zdražení v průměru zvýšila o 30 procent. Poslední zvýšení cen, které vstoupí v platnost 19. prosince, se na celkovém růstu bude podílet devíti procenty. Domácnosti, které používají plyn k topení, ohřevu vody a vaření, budou platit až o 240 korun měsíčně více. Za rok tak za plyn zaplatí téměř o tři tisíce víc než nyní.
Dlouhodobě se sice podle analytiků mají ceny pohonných hmot snižovat, protože obavy trhů z dluhové krize ve vyspělých zemích začaly srážet ceny ropy na světových trzích, ovšem potrvá nejméně několik týdnů, než se to projeví u čerpacích stanic. Navíc, jak známo, na zdražení základní suroviny reagují prodejci pohonných hmot okamžitě, její zlevňování se projevuje jen pomalu a postupně.
Vánoce a vánoční prázdniny přitom patří k nejvytíženějším termínům zimní dovolené. Cestu na hory nebo tradiční objíždění příbuzných a známých tak vysoké ceny pohonných hmot letos prodraží. Kvůli vyšším cenám ropy si budou muset lidé připlatit také za let do exotických destinací, které jsou v době Vánoc pro stále větší část Čechů atraktivním lákadlem využití volných dní.
Růst dalších cen již se slabou korunou příliš nesouvisí. Dotkne se však zboží, které je pro domácnosti neméně citlivé. Zvýšení dolní sazby DPH z 10 na 14 procent vyžene nahoru ceny u dvou nejcitlivějších položek – potravin a léků. Stejně tak podraží třeba i knihy a časopisy.
Jak přesně se růst daně projeví v obchodech, se teprve ukáže. Celý rozsah zvýšení DPH se možná v konečné ceně nepromítne, jeho část se budou výrobci snažit „rozpustit“ snížením svých marží. Jenže příliš velký manévrovací prostor nemají. Z velké části ho totiž vyčerpali při posledním zvyšování DPH z pěti na devět procent za Topolánkovy vlády.
Kromě jídla a léků se kvůli dopadům vyšší DPH zvednou i ceny dalších citlivých položek. Minimálně o čtyři procenta podle odhadů vzrostou ceny vodného a stočného. Ty si sice určují jednotlivé vodohospodářské společnosti, z předběžných informací ale vyplývá, že růst daně z přidané hodnoty do cen započítají.
Podobně budou na nárůst DPH reagovat i školní jídelny. Průměrná cena oběda vzroste z více než 27 korun na 35 korun. Již od 11. prosince promítnou vyšší daň do ceny svých jízdenek také České dráhy, cena jízdného na železnici vzroste o pět procent.
Jistota dvojnásobku
Ani slábnoucí koruna ani zvýšení DPH nebudou mít v příštím roce vliv na ceny elektřiny a nájemného. Zdražení se však nevyhne ani jim. U elektřiny se ceny zvýší zhruba o pět procent. Na zdražení přitom bude mít největší vliv růst cen na energetické burze vyvolaný ohlášeným odchodem Německa od jaderné energie.
U nájmů bude mít radnice v řadě měst poslední možnost zvýšit v rámci deregulace ceny bez dohody s nájemníky. A mnohé z nich toho hodlají bezezbytku využít. Nájemné v některých městech tak vzroste o několik tisíc korun. Například v Karlových Varech, které dlouho s deregulací otálely, mohou nájmy vzrůst až na dvojnásobek.
Ale zpátky k oslabující koruně. Její propad neznamená jen jedny pokažené Vánoce kvůli dražším dárkům. Ostatně, kdo se vrátí v paměti nebo na stránkách starších novin o rok zpět, zjistí, že podobnou situaci si Česko v menší míře prožilo již loni. I tenkrát se svezlo na jedné vlně s ekonomickými problémy Maďarska.
To, co je z dlouhodobého pohledu podstatnější, je zjištění, že ať dělá země velikosti a významu České republiky téměř cokoliv, nemá svoji budoucnost pod kontrolou. I když není Česko v eurozóně, doplatili jsme na její dluhovou krizi. I když se Česko snažilo být na rozdíl od Maďarska rozpočtově odpovědné, nebylo nám to stejně nic platné. Na burzách v současnosti rozhoduje euforie a panika. Když se investoři polekají dluhů v eurozóně, odčerpají své investice z celé Evropy. Když je vystraší maďarské potíže, doplatí na to celá východní polovina kontinentu. Iracionální chování investorů, na které Česká republika doplácí, považují za stále větší problém také tuzemští ekonomové, podle nichž se finanční trhy mění v nevypočitatelné kasino.
Česko letos zřejmě nečekají příliš bohaté Vánoce. Ochotu lidí utrácet nedusí jen aktuálně rostoucí ceny, ale především obavy z dalších cenových šoků, které přijdou po Novém roce. Kdo nebude chtít dávat peníze za dárky, na jejichž vyšší ceně se podepsal propad koruny, může počkat, až koruna zase posílí. Pokud se samozřejmě nedá zlákat povánočními výprodeji, kde padesáti- či sedmdesátiprocentní slevy na některý sortiment dají zřejmě každému zapomenout na současný pokles kurzu o 12 procent.
