Menu Zavřít

Padělky živí příliš mnoho lidí

16. 12. 2010
Autor: Euro.cz

Peking žádné řešení zatím nemá. A protipirátské kampaně jsou dost bezzubé

Hledá-li někdo ráj padělků na zemi, stačí nasednout v Hongkongu do metra a vystoupit na konečné zastávce nacházející se již na území pevninské Číny ve městě Šen-čen. Není nutno ani vycházet z budovy, Mekka „fejkového“, tedy pirátského zboží se nachází pár desítek metrů za hraničním přechodem. Několikapatrové nákupní centrum je od podzemí až po nejvyšší poschodí napěchováno kopiemi luxusních kabelek, hodinek, hudebních a filmových CD a DVD, tenisek a širokého sortimentu elektroniky. Zdi obchodního domu zdobí úsměvné plakátky hlásající, že zde se padělky neprodávají. Ti nejodvážnější zákazníci mohou dokonce vyzkoušet i služby zubařů, jejichž certifikáty visí na stěně. Zda jde o skutečné doktory s originálními diplomy, nikdo neřeší. V Číně lze dnes vyrobit a naklonovat téměř vše. Dokumenty počínaje a falešnými luxusními sportovními auty konče. Provincie Kuang-tung, na jejímž území se Šen-čen nachází, je domovem tisíců továren chrlících zboží, které Čína vyváží do celého světa. Zde v osmdesátých letech, za dob Teng Siao-pchinga, vznikla první volná ekonomická zóna, díky níž se říše středu nejenže opět postavila na nohy, ale stala se také ekonomickou mocností obřích rozměrů. Mnohé tamní podniky však dnes produkují padělky porušující řadu bilaterálních dohod a závazků, k nimž se Čína vstupem do WTO v roce 2001 zavázala.

Další zábavná proklamace

Čínská vláda nedávno odstartovala další kampaň boje proti pirátským výrobkům. Tentokrát si úředníci mají posvítit především na publikace, kulturní a zábavní průmysl, na hi-tech a zemědělské výrobky. Kontroly potrvají šest měsíců. O tom, že právě tato akce bude důslednější než všechny předchozí, však odborníci silně pochybují. Štěbetající prodavačky v Šen-čenu dál lákají na nejnovější modely oblečení a doplňků, další pulty nabízejí falešné hodinky, telefony, iPody nebo cigarety. Dokonce i čínské pomeranče si vylepšují původ nepravými nálepkami firmy Sunkist. „Nevyplatí se brát zboží vystavené v regálech, musíš říct, že máš zájem o skutečně dobrou kvalitu,“ poučuje ostřílená Evropanka Mariann, která sem přijíždí za výhodnými nákupy z Hongkongu pravidelně. A skutečně, její požadavek zabírá. Specifikuje zboží, o které má zájem, a vedoucí po chvíli hledání přinese ze skladu koženou peněženku Hermés. Poté, co ji zákaznice důkladně prohlédne, spokojeně zaplatí zlomek ceny, kterou by musela dát za originál. Při východu z obchodu blaženě konstatuje: „Je to dokonalá kvalita, ta vydrží.“ Právě tyto důvody vedou desetitisíce zákazníků do obchodního domu v Šen-čenu a do jiných jemu podobných, jež jsou roztroušeny po celé Číně. Stejně tak kvůli podobným pohnutkám si padělané zboží najde cestu na americké, evropské a nakonec i některé asijské trhy.

Ztrácí USA i Evropa

Zatímco v roce 1982 se prodej padělků odhadoval na 5,5 miliardy dolarů, dnes může tento byznys dosahovat i 600 miliard dolarů ročně. Z Číny se stalo globální epicentrum produkce nepravého a pirátského zboží. Některá města se ve své produkci dokonce specializují. Například ve Wen-kangu se vyrábí drahá značková pera, v Tchaj-čou autodíly a v Čchao-čou kosmetika. Věci došly tak daleko, že Čína začala exportovat i zařízení pro kopírovaní, například na výrobu CD a DVD. Podle odhadů Ministerstva obchodu USA ztrácí američtí výrobci kvůli čínským padělkům a nerealizovaným obchodům přibližně jednu miliardu dolarů ročně. Přibližně 80 procent všech počítačů v Číně, včetně těch vládních, používá pirátské kopie Microsoft Windows. Američané odhadují, že přibližně 20 procent všech výrobků používaných na čínském trhu je padělaných. V případě, že by Čína nakupovala pro vlastní potřebu pouze originální počítačové softwary, nahrávky hudby a filmů od amerických autorů a vlastníků licencí, klesl by obchodní deficit USA s Čínou o 2,5 až tři miliardy dolarů za rok. Právě z těchto důvodů se Čína i letos ocitla v čele seznamu největších padělatelů, žebříčku 2010 International Piracy Watch List, který vznikl na půdě amerického Kongresu. „V loňském roce bylo dosaženo malého, pokud vůbec nějakého zlepšení ochrany práv intelektuálního vlastnictví v Číně,“ uvádí se ve zprávě z Kapitolu. Ta konstatuje, že se pro některé americké společnosti situace dokonce zhoršila. K podobným závěrům dospěla ve svých studiích opakovaně i OECD a stejně tak Evropská unie. Podle letošní výroční zprávy o opatřeních k posílení práv duševního vlastnictví zasahovaly celní orgány na vnějších hranicích EU v loňském roce ve 43 500 případech. Šlo o 118 milionů výrobků, u nichž vzniklo podezření, že byly padělány nebo získány nelegálním způsobem. Mezi nejčastěji zadržené předměty patřily cigarety, oděvy, boty, CD, DVD a štítky se značkou výrobce. Zatímco v minulosti se padělatelé zaměřovali zejména na luxusní zboží, v poslední době se začínají přeorientovávat. Významný podíl zabaveného zboží totiž tvořily i výrobky denní potřeby jako například šampony, zubní pasty, hračky, léky nebo domácí spotřebiče, které mohou představovat vysoké riziko pro spotřebitele. Podle zprávy Komise pocházelo nejvíce výrobků porušujících práva duševního vlastnictví, a to 64 procent, i tentokrát z Číny.

WT100

Pirátství jako strategie

Evropská unie a Čína podepsaly v roce 2009 akční plán specificky zaměřený na zlepšení spolupráce při celním vymáhání práv duševního vlastnictví. Komisař EU pro daně, cla, boj proti podvodům a audit Algirdas Šemety letos v září navštívil Šanghaj, kde osobně projednával možnosti většího zajištění ochrany práv duševního vlastnictví. Součástí fenoménu padělků, kterými Čína zaplavuje již několik let svět, je i skutečnost, že v této zemi neexistuje téměř žádný respekt vůči duševnímu vlastnictví. Stejně tak zde nikomu žádná újma ani stigma z prodeje anebo nákupu padělaného zboží nehrozí. Krádež autorských práv se v některých sektorech ekonomiky Číny považuje dokonce za legitimní strategii ke zvýšení konkurenceschopnosti. Malá změna názvu produktu, kdy se například místo Sony nalepí na přehrávač Sone, se považuje za zcela legitimní obchodní praktiky. Podobným vývojem si prošlo i Japonsko, které po válce při nastartování své ekonomiky napodobovalo evropské a americké výrobky. Když letos někdo najde pod vánočním stromkem padělanou kabelku anebo sportovní oblečení, které se jako originál budou pouze tvářit, nic tak strašného mu jako spotřebiteli nehrozí. Tento druh zboží však představuje pouze špičku ledovce, navíc pro zákazníka více méně neškodný. Mnohem nebezpečnější může být používání falešných baterií do telefonů, které po delším nabíjení explodují, anebo léků ohrožujících zdraví a životy pacientů. Podle londýnské mezinárodní policejní sítě falešné čínské a indické léky proti malárii a tuberkulóze připraví ročně o život přibližně 700 tisíc lidí. Největší pozornosti padělatelů se přitom těší viagra. Společnosti Pfizer vyrábějící originál odhaduje, že od roku 2004 se policii v různých zemích podařilo zajistit 58 milionů falešných modrých pilulek v hodnotě 860 milionů dolarů.

Řešení v nedohlednu

Čínská vláda učinila řadu bilaterálních závazků, které měly řešit různé formy pirátství. Americkým a i evropským vyjednavačům se pokaždé, když přijedou kvůli tomu do Číny, dostane vlídného přijetí a také slibů, že se na zlepšení situace pracuje. Problém není v zákazech, kontrolách a příkladných trestech. Kdyby šlo pouze o ně, tak by je centrální vláda nepochybně uměla prosadit. Dokázala to například v průběhu Olympiády v roce 2008, kdy jí šlo o image před světem a kdy se padělky v ulicích hlavního města mnohem hůře hledaly. Že jde spíše o neochotu než neschopnost čínských úřadů, naznačil před dvěma lety při setkání s delegací Evropské unie jeden z vysokých stranických činitelů spravujících otázky ochrany duševního vlastnictví. „Poměrně nevybíravě se vyjádřil, že výroba, distribuce a prodej padělků zaměstnávají statisíce, ne-li miliony lidí v Číně,“ uvedl pro EURO diplomatický zdroj z Pekingu. Západ sice trvá na ochraně svého know-how, ovšem z pohledu Číny nenabízí žádný jiný kontrakt, který by tyto davy produkující padělané zboží zaměstnal. Peking náhradní řešení prozatím nemá. Obává se sociálních nepokojů v regionech, a právě proto s potíráním nezákonné výroby a její distribuce nijak nespěchá. Po jejich aktérech střílí jen tak na oko, a navíc slepými náboji.

  • Našli jste v článku chybu?