Meziresortní řízení vyznívá pro komerční finanční domy
Specializovaná úvěrová zemědělská banka se zřizovat nebude. Vyplývá to z průběhu meziresortního připomínkového řízení k možnostem transformace Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) na pozemkovou banku, které se chýlí ke konci. Banka by poskytovala úvěry výhradně pro nákup nestátní zemědělské půdy, než se otevře trh po vstupu do Evropské unie. Případný vznik banky se porovnával s možností využít podobných služeb u komerčních finančních institucí (EURO 13/2003). Z vyjádření resortů vyplývá, že skóre je zatím 5:2 pro již existující bankovní ústavy.
Zpoždění, nebo taktika?
Zájem o poskytování hypotečních úvěrů na nákup půdy již projevily ČSOB, Komerční banka a Česká spořitelna. Mluvčí ministerstva zemědělství Martin Severa uvedl, že rozhovory s nimi se uskuteční v červnu a červenci, ačkoliv v plánu, který má týdeník EURO k dispozici, počítá PGRLF s jednáním o podmínkách úvěrů už v dubnu. „Nesmí se spěchat, musíme si vyjednat co nejlepší podmínky,“ vysvětluje zdržení Severa. Ministr zemědělství Jaroslav Palas týdeníku EURO sdělil, že v září by chtěl projekt předložit vládě a půjde-li vše hladce, od října by se mohly první hypotéky se splatností 20 až 30 let vyřizovat. Ve zkráceném vnitřním připomínkovém řízení se referendum konalo také na ministerstvu zemědělství a ministr s výsledky již seznámil vládu. S výjimkou odboru ekonomiky a financování po drobných připomínkách se všichni náměstci přiklonili k variantě komerčních bank.
Zaplevelený fond.
Rozhodující slovo mají ekonomové z ministerstva financí. Ti nechtějí o zřízení pozemkové banky ani slyšet. A už vůbec ne v souvislosti s podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem. Tuto organizaci dokonce pracovně nazývají kvazibankou. Expertní tým ministerstva financí, který připravuje reformu veřejných financí, definuje PGRLF jako neprůhlednou instituci. „Původně byl založen s cílem podporovat podnikatelské subjekty v zemědělství, a to zejména proto, aby se prostřednictvím jeho garancí dostaly k bankovním úvěrům. Postupně byl fond „zaplevelen“ řadou různých operativních programů (podpora vývozu, restituentů, nákupu obilí …), které byly vyhlašovány na různě dlouhá období. Převážně šlo o zcela nesystémová řešení,“ tvrdí experti ministerstva financí na svých webových stránkách. Pro fond neplatí rozpočtová pravidla a svoji činnost nevykazuje ministerstvu financí. Vymyká se standardní kontrole tím, že rozpočet ani závěrečný účet či zprávu o hospodaření nepředkládá ani Parlamentu, a přesto je klasifikován v metodice národních účtů jako součást vládního sektoru na státním účtu. V koncepci reformistů nemají takové instituce opodstatnění.
Oficiální pohlazení.
Ministerstvo financí má i další důvody, proč nesouhlasit se vznikem specializované banky. „Po vstupu do Evropské unie bude nutné respektovat dohodnuté závazky, které v rámci volného pohybu kapitálu a soutěžního práva omezují státní podporu nákupu půdy českým subjektům,“ uvedla pro týdeník EURO Eva Nováková z tiskového odboru. „Považujeme to za možný zdroj fiskálního rizika. Navíc se to nedá časově před vstupem do unie stihnout a reálná možnost tohoto subjektu získat omezenou bankovní licenci je problematická. I samotné časování vzniku takovéto instituce v období těsně před vstupem do Evropské unie je na pováženou.“ Oficiálně však ministerstvo financí zemědělcům sdělilo, že zřízení specializované banky nepřipadá v úvahu, protože by se nový ústav musel na základě českých zákonů zabývat veškerou bankovní agendou stejně jako každá jiná banka, tedy včetně komerčních půjček a vedení účtů drobných střadatelů.
Opozice v rozpacích.
Stínový ministr zemědělství Jiří Papež z ODS však projevuje určité rozpaky: „Ačkoliv bych z principu vítal, aby se trh s půdou rozběhl, v tuto chvíli mám obavy, že by zemědělce připravil o jakousi výhodu. I když nemám o chystaném projektu žádné informace, je jasné, že výhodnější podmínky, než nabízí pozemkový fond, dnes žádná komerční banka nemůže poskytnout,“ řekl pro týdeník EURO. „Měl bych trochu strach z toho, že spuštění trhu s nestátní půdou za podpory nějaké instituce, půdu jen zdraží. Můžeme tak přijít o jednu z komparativních výhod, o kterých dnes mluvíme. Tou jsou kromě levné půdy a levné práce i levnější nájmy. V první fázi postupu jsou totiž nižší nájmy výhodou, a proto bych se do toho tolik nehrnul.“
Papež dobře ví, o čem mluví. Nájem za hektar půdy platí farmáři a družstva často v naturáliích, v průměru dva metráky obilí v ceně asi 700 korun za hektar. Cena hektaru půdy je však na českém trhu ministerstvem zemědělství odhadována až na sto tisíc korun, i když je ve skutečnosti o dvacet až třicet tisíc nižší.
„Za optimální variantu považuji současnou podporu PGRLF. U prodeje půdy se raději soustřeďme na to, aby stát prodal svoji půdu. Je to půl milionu hektarů, a to není málo, “ soudí Papež.
Ministr zemědělství o dalším postupu říká: „Jednání s bankami povede PGRLF pod dohledem ministerstva. Velmi komplikované bude zajištění úvěrů, ale doufám, že uspějeme.“ Ministerstvo by pak prostřednictvím PGRLF platilo za zemědělce celý úrok z hypotečního úvěru.
