Představitelé světových velmocí a Evropské unie podepsali minulý týden v Paříži dohodu o výstavbě pokusného reaktoru pracujícího na principu termojaderné fúze. Cílem projektu za deset miliard eur je umožnit výrobu laciné a ekologicky čisté energie prakticky v neomezeném množství. Reaktor, známý pod zkratkou ITER, bude stát v Cadarache v jižní Francii. Bude pracovat na principu fúze jader atomů v elektromagnetickém prstenci za extrémně vysokých teplot. Jako palivo bude používat deuterium z mořské vody, které se bude v reaktoru slučovat s dalším izotopem vodíku, tritiem. To se bude získávat z lithia, což je jeden z nejhojnějších prvků v zemské kůře.
Za přítomnosti francouzského prezidenta Jacquesa Chiraka dohodu podepsali předseda Evropské komise José Manuel Barroso a představitelé Číny, Indie, Japonska, Jižní Koreje, Ruska a Spojených států. Stavět se začne v příštím roce a do provozu by zařízení mělo být uvedeno v roce 2018. S průmyslovou výrobou energie prostřednictvím termojaderné fúze se však v Cadarache počítá nejdříve kolem roku 2050.
Reaktor by měl uvolňovat řádově větší výkon, než jaký do něj vstupuje. Tato zdánlivě samozřejmá informace však znamená mimořádný pokrok, neboť přes několik desetiletí výzkumu zatím všechny dosavadní pokusné fúzní reaktory nebyly schopny generovat více energie, než spotřebovávaly.
Francouzský prezident Chirac při podpisu smlouvy řekl, že pokud by se podařilo tuto fúzi zvládnout, mohlo by se z litru mořské vody vyrábět stejné množství energie jako teď z litru ropy nebo z kilogramu uhlí. Do ovzduší by navíc při takovéto výrobě energie neunikaly plyny, které zesilují skleníkový efekt, a tím podle vědců způsobují oteplování planety.
Na programu, který je rozpočítán na 35 let, se podílejí i česká výzkumná pracoviště. Vědci z Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR vyvíjejí speciální Hallovu sondu, jež bude měřit intenzitu magnetického pole v reaktoru.
Jaderná fúze je reakce známá například ze Slunce nebo z vodíkové bomby.Spojují se při ní jádra atomů vodíku, vzniká hélium a uvolňuje se obrovské množství energie. Jde o jinou reakci než u dnešních jaderných elektráren - tam se naopak rozbíjejí jádra uranu nebo plutonia nárazem neutronu. Jaderná fúze probíhá za teploty 100 milionů stupňů Celsia. Její energetická vydatnost je desetimilionkrát větší než u fosilních paliv a čtyřikrát větší než u jaderného štěpení.
