Projekty využívající obnovitelné zdroje na výrobu vodíku sice přibývají, ale stále se jedná o pilotní nebo výzkumné projekty. Technologie je dosud poměrně drahá. V masovém měřítku se zelený vodík bude moci využívat nejdříve za deset až patnáct let.
Vodík, který se vyrábí pomocí zelené elektřiny, se má stát v budoucnu palivem pro automobily, může se využívat také pro vytápění nebo v průmyslu. I když v posledních letech vznikají stále nové projekty, které využívají solární nebo větrné zdroje pro výrobu vodíku, neznamená to, že by se tato technologie měla v následujících letech uplatnit v masovém měřítku.
„Technologie je stále velmi drahá. Dokud se náklady na výrobu vodíku nesníží, bude obtížné, aby se tato technologie v ekonomice prosadila. Ale i náklady na baterie se v posledních letech výrazně snížily. Proto doufám, že se zelený vodík prosadí,“ tvrdí Ralf Peters, jenž vede oddělení pro palivové systémy ve výzkumném centru Jülich v Německu. Odhaduje, že by se to mohlo podařit v horizontu deseti až patnácti let.
Výrobu vodíku pomocí elektrolýzy z obnovitelných zdrojů podporuje Evropská komise i německá vláda, jež doufá, že by takto vyrobený vodík a další syntetická paliva mohly nahradit fosilní zdroje.
Merkelová otevřela nový park na Baltu. Němci už se bez větru neobejdou
Například německý provozovatel elektrické sítě Amprion se společností Open Grid Europe plánují vybudovat závod o výkonu 100 megawattů v Dolním Sasku, který bude přeměňovat elektřinu z obnovitelných zdrojů na vodík. Pilotní projekt má fungovat od roku 2023.
Se stejným záměrem přichází i trojice firem Tennet, Gasunie a Thyssengas. Továrna má využívat elektřinu z offshore větrných parků. V provozu by měla být od roku 2022. Tato technologie by se měla podle firmy Tennet, jež provozuje přenosovou síť, po roce 2030 výrazně rozšířit.
Prosadí se vodík jako pohon v automobilovém průmyslu?
Výroba vodíku z obnovitelných zdrojů elektřiny má pomoci snížit zátěž pro přenosovou síť v době, kde obnovitelné zdroje energie vyrábějí hodně elektřiny, věří vedení společnosti Tennet.
I přes tyto snahy se výroba zeleného vodíku ale i dalších syntetických paliv ve velkém měřítku v zemích EU neuskutečnila, požadované technologie jsou stále v rané fázi vývoje, tvrdí studie poradenské firmy Frontier Economics. Přitom ale náklady na technologie pro elektrolýzu se v posledních letech snížily o 80 procent.
Trable s velkými bateriemi. Česko se snaží blokovat úložiště
Vodík by se měl v budoucnu ve větší míře podílet na globálním energetickém mixu, aby se podařilo razantně snížit emise CO2. K tomu je ale potřeba podle studie Frontier Economics podpora od vlád jednotlivých států. Používání bezemisní energie by nemělo být pro koncového uživatele zatíženo různými poplatky a daněmi.
Nejdále je v přechodu na vodíkovou budoucnost Japonsko, jež podporuje dovoz vodíku například z obnovitelných zdrojů v Norsku nebo Austrálii. Automobilka Toyota pracuje na palivových článcích, které používají vodík jako palivo, od 90. let. Rovněž Čína vyhlásila, že bude podporovat využívání palivových článků v dopravě.
Dále čtěte:
Po autech vlaky. V Německu debatují o zákazu dieselových lokomotiv
Norsko bojuje s Austrálií o kapalný vodík pro Japonsko
Vodík vs. elektřina. O „palivu“ budoucnosti se rozhoduje už dnes
Nikola proti Tesle: Američané chystají expanzi vodíkových kamionů
