Petice zaměstnanců ABA popudila Ústřední automotoklub
Česká vláda opět ukázala své možnosti. Na uzavřeném jednání 15. září kabinet rozhodl o prodeji 69 procent akcií motoristické služby ABA konkurenční firmě ÚAMK - podle vyjádeřní vlády na základě výběrového řízení a doporučení své vlastní komise za 67 milionů korun.
O tři týdny později však ČKA zveřejnila informaci, že výběrové řízení bylo zrušeno. Přesto rozhodnutí vlády platí, takže tím de facto vláda prodala společnost ABA přímému zájemci bez výběrového řízení. Mnohaměsíční úsilí ministerstva pro místní rozvoj pod vedením Pavla Němce o převod ABA Ústřednímu automotoklubu se dočkalo odměny. Ne však aplausu.
Kabinet se nečervená ani po veřejné kritice opozičních poslanců, firem, které se zúčastnily výběrového řízení, i menšinových akcionářů. Důvěryhodný zdroj uvedl, že ministři během svého jednání 15. září akceptovali názor, že ostatní soutěžící diskvalifikuje účelové založení firem vyslaných do výběrového řízení nebo malá zkušenost v oboru.
Malou zkušenost s asistenční službou mají dle ministrů i menšinoví akcionáři ABA, kteří firmu před deseti lety založili.
Zajímavé je, že týden před konečným rozhodnutím kabinetu menšinoví akcionáři - ACT Investment (17,8 procenta) a Autoklub ČR (10 procent) - nabídli 65 milionů korun. A také dodržení podnikatelského plánu, který v soutěži podala Independent Power CZ zastupující ACT Investment s podporou Autoklubu ČR. Vláda stanovila cenu o dva miliony korun vyšší, aby zdůvodnila prodej do rukou ÚAMK. Ten pochopil a cenu akceptoval.
Strašidlo.
Teprve potom ministr průmyslu a obchodu Milan Urban odepsal ACT Investment: „Vláda potvrdila vítěze veřejného výběrového řízení doporučeného poradní komisí ustavenou k tomuto účelu… Cenou 67 milionů korun, stanovenou na horní hranici tržního ocenění, byla odstraněna jediná výhrada k výsledkům veřejného výběrového řízení…“ Ministr dopravy Milan Šimonovský byl chytřejší. O žádném „výběrovém řízení“ se nezmínil, zato naznačil pravé důvody vládního rozhodnutí: „Při projednání tohoto bodu jednání vlády byly zvažovány také jiné možnosti a rizika…“ Přeloženo do srozumitelné řeči: rizika spojená s tím, že by se ABA dostala do rukou třetího menšinového vlastníka s jednou akcií. Antonína Charouze. Charouz Holding byl i přes nejvyšší nabídku 86 milionů korun vyřazen ze hry už v tendru, protože nepřiložil podnikatelský záměr. Podle informací týdeníku EURO zdůvodnil tento fakt tím, že nechtěl, aby se s ním seznámila konkurence. Ze spojení s Charouzem byla podezřelá také Independent Power CZ, takže ze soutěže rovněž z formálních důvodů vypadla.
Charouz má na ministerstvu financí vroubek. Pohledávky za jeho firmami ve výši přes pět miliard korun ČKA prodala ACT Investment za desetinu ceny. (EURO 46/2003) V této souvislosti již v lednu pokáral ministr financí Bohuslav Sobotka konsolidační agenturu: „Management ČKA by měl učinit takové kroky, aby se ABA dostala opět pod jeho kontrolu.“ Důvodem ministrova znepokojení bylo, že dozorčí rada ČKA doporučila a dozorčí rada a představenstvo ABA provedly výměnu generálního ředitele Ivo Videnky, který nepatřil mezi Charouzovy přátele.
Nabídky a hrozby.
Menšinoví akcionáři ABA nebyli jediní, kdo navýšil nabídku. Poté, co vláda rozhodla, nabídla jihočeská společnost SUZOP v dopise adresovaném ČKA cenu 70 milionů. Vrchní ředitel úseku obchodních specialistů ČKA Petr Goldmann však ve své zamítavé odpovědi vysvětlil, že agentuře bylo ministrem financí uloženo zajistit usnesení vlády. Z korespondence mezi oběma subjekty vyplývá, že SUZOP byl o průběhu soutěže informován převážně z tisku.
Po nabídce SUZOP se v říjnu objevila ještě jedna. Menšinoví vlastníci ABA rozeslali jednotlivým ministrům i ČKA dopisy s novým trumfem: přihodili další miliony na konečných 73 milionů korun. Nabídka zatím zůstala bez odpovědi. ČKA, která od počátku prodeje ABA na sklonku minulého roku opakovaně deklarovala ústy svého mluvčího Jiřího Pekárka snahu o maximální zisk, už se k prodeji ABA raději nehlásí. K 8. říjnu výběrové řízení zrušila, protože by neustála právní ataky pro porušení podmínek soutěže. Její poradce Commerzbank totiž vyhodnotil nabídku ÚAMK jako nejhorší. ÚAMK rovněž původně nabídl nejnižší cenu ze všech soutěžitelů - 32 milionů korun.
Akcie ABA sice ještě leží v ČKA, Ústřední automotoklub se však již začal o svůj budoucí majetek zajímat. Generálnímu řediteli ABA Stanislavu Trykarovi zaslal dopis, v němž varuje před znehodnocením společnosti do doby uzavření kupní smlouvy. „Takové kroky by naplňovaly skutkovou podstatu trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku,“ stojí v dopise. ÚAMK byl rovněž pohoršen peticí ministerskému předsedovi Grossovi, v níž proti prodeji ABA protestuje přes 90 procent zaměstnanců. Tolerování takové činnosti, případně její podpora, poškozuje dobré jméno ABA, tvrdí ÚAMK „Proti případnému dalšímu šíření či uveřejnění této petice se budeme nuceni bránit za použití všech zákonných prostředků,“ hrozí Stanislavu Trykarovi členové představenstva ÚAMK Jana Rudolfová a Ladislav Kotýnek.
To nejhorší však budoucího vlastníka ABA teprve čeká. Dostupné informace uvádějí, že Česká pojišťovna, největší klient ABA, hodlá do konce října vypovědět smlouvu. Ve výběrovém řízení největší tuzemská pojišťovna vyhledá jednoho až dva dodavatele asistenčních služeb s tím, že si průběh operací bude řídit z vlastního call-centra.
