Obsese detaily vynesla Martina Winterkorna na vrchol. Nakonec však zapříčinila jeho pád
V nenápadné hale ve Wolfsburgu se právě chystá představení nové generace Volkswagenu Golf pro zhruba stovku nejvyšších manažerů automobilky. Po chvilce hala ztichne a přichází koncernový šéf Martin Winterkorn. Po krátkém pozdravu začne vůz obcházet jako hladový vlk, aniž by vydal jedinou hlásku. Promluvit se neopováží ani nikdo z vedení. Winterkorn krouží kolem auta zhruba hodinu, načež vytáhne lepicí pásku, jejímiž útržky začne auto oblepovat. Jeho cvičené oko totiž dokáže odhalit sebemenší vadu na karoserii, která by zůstala většině smrtelníků skryta.
Tato historka není smyšlená; vyprávěl mi ji fascinovaně jeden z vysoce postavených manažerů Volkswagenu, který se podobných seancí pravidelně účastnil. Máloco vystihuje osobnost nyní již bývalého šéfa koncernu Volkswagen Martina Winterkorna lépe. Pedant s obrovským citem pro detail a vizionář, který automobilku přivedl na světový trůn a nejspíš ji z něj i shodil.
Na Winterkornově cestě za místem nejlépe placeného CEO v Německu je pozoruhodné, že vlastně nijak pozoruhodná není, alespoň na začátku. Osmašedesátiletý manažer se narodil v Leonbergu nedaleko Stuttgartu, mimochodem nedaleko testovacího okruhu automobilky Porsche. „Když jste vyrostli nedaleko Zuffenhausenu (domov Porsche) a každý den pozorovali ta krásná auta, nemohli jste přestat toužit po tom, že jednoho dne vyvinete něco podobného,“ řekl před časem německé televizi DW.
Obávaný šéf
Svoji kariéru odstartoval ve společnosti Bosch v roce 1977, krátce po zisku doktorátu z fyziky. Klíčový zlom jeho kariéry přišel o čtyři roky později, kdy Audi přesunulo svoji centrálu do Ingolstadtu a on se stal zaměstnancem automobilky. Jeho posedlost detaily se stala brzy pověstnou a nově jmenovaný šéf Audi Ferdinand Piëch si jej vybral do čela divize, která měla na starost právě spolehlivost a kvalitu vozů.
Když v roce 2002 v čele Audi stanul sám Winterkorn, mnozí se jej obávali kvůli jeho pověstným poradám, které se konaly jednou za dva týdny. Šéf automobilky na nich odhaloval vady vozů a žádal vysvětlení od odpovědných pracovníků. Pod jeho vedením se nicméně z ingolstadtské značky stala klíčová součást koncernu VW, která generovala nemalé zisky.
Dařilo se jí i ve chvílích, kdy zbytek koncernu tápal. V roce 2006 dosáhlo Audi rekordních prodejů na celkem 41 světových trzích.
V době, kdy stál v čele koncernu Ferdinand Piëch - vnuk Ferdinanda Porscheho -, oba muži dokázali těžit ze vzájemné synergie. Zatímco Piëch byl spíše stratég, Winterkorn byl někdy až nesnesitelný puntičkář, což mu vyneslo přezdívku „pan Kvalita“. „V našich autech znám každý šroubek,“ řekl jednou v rozhovoru pro Bild am Sonntag. Jeho šéfredaktor později upozorňoval, že se ještě nikdy nesetkal s tak sebevědomým mužem. „Má sebevědomí vítěze a jde tvrdě za svým cílem. Tempo s ním udrží opravdu jen ti nejlepší,“ uvedl.
Nezastavitelný
Právě tyto vlastnosti mu v roce 2007 vynesly místo šéfa celého koncernu VW. Od svého nástupu do pozice CEO patřil k nejvýraznějším postavám automobilového průmyslu.
V roce 2011 se postaral o skandál, kdy na frankfurtském autosalonu usedl do jednoho z vozů korejské automobilky Hyundai a prohlásil, že má lépe zpracovaný interiér než vozy Volkswagen. Záznam z Winterkornovy prohlídky konkurenčního vozu lze dodnes nalézt na portálu YouTube a je to možná nejlepší studijní materiál, pokud si chcete o tehdejším neomezeném šéfovi automobilové skupiny vytvořit vlastní názor.
Zkušenost z frankfurtského autosalonu přivedla Winterkorna k větší centralizaci prověrek vozů a rozhodování o jejich osudu, což opakovaně vedlo k některým zdržením ve výrobě a zejména v německých médiích za to byl často kritizován. Když se v roce 2012 automobilka Lamborghini chystala na trh uvést model Aventador, Winterkorn se v něm projel a nebyl spokojen se stavem palubní desky. Nařídil její předělání, což ve výsledku vedlo k šestiměsíčnímu skluzu ve výrobě.
Nejtěžší moment v kariéře pro něj ovšem přišel teprve nedávno, kdy se dostal do nebývale ostrého střetu s Piëchem, kterého do té doby mnozí vnímali jako Winterkornova druhého otce. Šéf dozorčí rady Piëch dával v uplynulých měsících čím dál častěji najevo nespokojenost s výkony Volkswagenu ve Spojených státech. Vadilo mu, že Winterkorn na tamním trhu nedokázal porazit automobilky Ford, General Motors či Toyota. Spor vyvrcholil na začátku letošního roku, když se Piëch v jednom rozhovoru od Winterkorna zcela distancoval.
Kudla v zádech
„Když v některé lidi ztratím důvěru, nechávám je ležet u cesty,“ řekl Piëch před mnoha lety, ale těžko si představit aktuálnější citát, který by ilustroval jeho změnu chování k Winterkornovi. Piëch nicméně spor prohrál, protože vedení automobilky - včetně některých členů rodiny Porscheových - dalo důvěru Winterkornovi. Piëchovi a jeho ženě tak nezbylo nic jiného než rezignovat na své funkce. Tato brutální přestřelka byla nicméně jen vyvrcholením mnohaleté bitvy mezi Volkswagenem a Porschem.
V roce 2005 začala firma Porsche tajně skupovat akcie Volkswagenu, aby zhruba patnáctkrát větší automobilku ovládla. Tyto plány ovšem narušila finanční krize a definitivní ránu jim zasadila nedůvěra akcionářů Volkswagenu. Těm se naopak podařilo celou situaci zvrátit ve svůj prospěch a Porsche v roce 2012 ovládnout a začlenit je do koncernu. Mimořádná akcionářská bitva nenávratně narušila vztahy mezi rodinami Porscheových a Piëchových. Zhoršily se zejména vztahy mezi bratranci Wolfgangem Porschem a Ferdinandem Piëchem. Wolfgang se totiž postavil na stranu Winterkorna, což jeho bratrance velmi rozladilo.
Zklamání ovšem prožíval i Winterkorn. Rodinné spory sice ustál, ale otřesený už nebyl schopen vzdorovat skandálu s emisemi.
„Volkswagen byl, je a bude můj život,“ řekl, když oznamoval svou rezignaci. Tomu se věřit dá. O něco hůř se věří, že takový technický pedant nevěděl o systematickém fixlování emisí. l *
Zatímco Piëch byl spíše stratég, Winterkorn byl někdy až nesnesitelný puntičkář, což mu vyneslo přezdívku „pan Kvalita“.
O autorovi| Michal Půr, pur@mf.cz
