Menu Zavřít

Pandemie a prezident s bazukou

18. 5. 2020
Autor: Euro.cz

Videohry, deskovky, popkulturní fenomény. To všechno se dá označit pojmem nerdoviny. V této rubrice se pravidelně podíváme na nejzajímavější tituly, které se zrovna ve světě nerdů, geeků, gamerů nebo cinefilů objevily.

Z bláta do louže

Když se řekne auta a gaming, hráčům často naskočí tři typy her: GTA, závody a simulace typu Euro Truck Simulator. Nyní přichází ještě čtvrtá kategorie, kterou si vlastně hra SnowRunner buduje od základu po vlastní ose. Řeč je o osamoceném řádění v silnicemi zdaleka nespoutané divočině.

SnowRunner je hra, ve které jezdíte otevřenou krajinou a plníte všelijaké úkoly typu cesta start cíl, dovážka nákladu a tak podobně. Typický je pocit osamění, moc protijedoucích aut na svých cestách nepotkáte. Ale to je dobře, protože tady jde hlavně o pocit překonávání přírody. Vaším hlavním soupeřem tady není ani čas ani jiní závodníci, ale obyčejná louže bláta.

Zní to zvláštně, ale funguje to velmi dobře. Když s obřím tahačem dovezete náklad přes zamrzlé jezero nebo zablácený kopec, aniž byste vyklopili byť jedinou naloženou bednu, je v tom zvláštní pocit uspokojení, který jiné hry nenabízejí. Stejně uspokojivě působí, když se s těžkým hummerem zapadlým v blátě konečně vyhrabete ven a rozkvaltujete to polňačkou střemhlav z kopce.

Hlavní roli zde hraje krajina. SnowRunner má jedno z nejrealističtěji zpracovaných prostředí, které pojmu sandbox dává úplně nový a doslovnější rozměr. Tohle je pískoviště, na kterém se vyřádí každý fanda terénních vozů. Důraz je kladen hlavně na fyziku, každé prosmýknutí, každá špatně najetá zatáčka vás mohou nekompromisně ztrestat. Hra střídá prostředí, takže dojde na sněhové závěje na vrcholcích hor i vrtkavé lávky přes řeky v údolí.

K dispozici máte přes čtyřicet licencovaných vozů od džípů po těžkou techniku a SnowRunner se dá případně hrát v kooperativním režimu až se třemi dalšími hráči. Není to úplně hra pro každého, ale jde o titul tak specifický, že si rozhodně zaslouží pozornost. A komu tento typ osamělého ježdění divočinou sedne, ten dlouho nebude chtít hrát nic jiného.

Japonci musejí být šílení

V Japonsku vzniká řada her, které jsou tak specifické, že se sice stanou fenoménem ve své domovině, ale málokdy prosáknou na západní trh. Série Sakura Wars, jejíž první díl vyšel už v roce 1996, je přesně ten případ. Jde o zajímavý koktejl několika žánrů od akční adventury až po takzvaný dating simulator, který je přesně tím, co od názvu očekáváte. Simulátorem chození s děvčaty.

Letošní hra Sakura Wars vydaná na konzoli PS4 je jakýmsi restartem série, neboť se jmenuje stejně jako první díl. Žádná číslovka, žádný podtitul. Zhostíte se role mariňáka Seijura Kamiyamy, který se stane velitelem Flower Division, zvláštní jednotky tvořené samými dívkami. Ano, tady přichází do hry zmíněné randění. Původně měla jednotka cvičit na turnaj, který je kombinací vojenské přehlídky a mistrovství světa, ale vše se velmi rychle zvrtne a klidnou situaci naruší invaze démonů, již musíte zastavit.

Nejzajímavější na celé hře je prostředí, které kombinuje steampunkový žánr, alternativní historii i současnou techniku.

Děj se sice odehrává v Tokiu v období mezi světovými válkami, ale k dispozici máte třeba smartphone. Prostředí je živoucí, vlastně až filmové, ulice jsou plné lidí, na nádraží to žije, někdo spěchá na vlak, někdo prodává noviny, téměř každá postava má co říct a vše korunuje typická animovaná stylizace, která Sakura Wars posouvá často od videohry až kamsi ke sledování interaktivního anime filmu.

A to jsem poodhalil jen střípek z toho, co všechno hra nabízí. Titul je komplexní, prakticky stále hráči nabízí nějaké interakce, čímž představuje jakýsi svět sám pro sebe. Není úplně snadné se do něj ponořit, hráči s nulovými zkušenostmi s anime a japonskou popkulturou budou prvních pár hodin trochu v úžasu, čeho všeho jsou na obrazovce svědky. O to větší událost je Sakura Wars pro fanoušky anime, protože tak propracovaný japonský multižánrový AAA titul se na západní trh nedostal několik let. Fenomén Sakura Wars dokazuje i fakt, že aktuální hru doprovází i vydání manga komiksu a televizního seriálu.

Samopalem proti invazi mimozemšťanů

Společnost Nintendo svou konzoli Switch profiluje jako zábavu pro celou rodinu. Doopravdy se zabaví každý od babičky po děti, na druhou stranu má kvůli tomu přístroj citelně malou nabídku titulů pro dospělé hráče a o městské akci plné střílení a nadávek doposud nemohla být řeč, pokud nepočítáme rozporuplně přijatou Saints Row: The Third. Tuto díru konečně zaplnilo pokračování Saints Row IV: Re-Elected.

Je to sice remaster sedm let staré hry, ale zrovna na Switch má jeho vydání smysl i letos. Pořád funguje skvěle.

V roli amerického prezidenta bráníte zemi před mimozemskou invazí. Holýma rukama. Se samopalem v ruce. Nebo bazukou.

Hlavní hrdina je typický „hláškař“ jak z osmdesátkových akčních filmů, od plic si zanadává na každého mimozemšťana, po kterém pálí, aby pak po přestřelce parťákovi připomenul, že musí dát chladit piva na večer. Je to humor jednoduchý, stokrát ohraný, ale bude fungovat pořád – asi jako skeč se šlápnutím na hrábě.

Saints Row: Re-Elected je zkrátka zábava ze staré školy a dokazuje, že porty her z předchozí generace konzolí mají pro Nintendo Switch pořád smysl.

Zastavte pandemii!

bitcoin_skoleni

Je to vtipná shoda náhod, že nové vydání hry Pandemic přišlo na český trh ve stejnou dobu, kdy vyrazil koronavirus do světa. Ale můžete si díky ní sami vyzkoušet, jak byste si v boji proti pandemii vedli. Hráči se chopí různých rolí, někdo hraje medika, jiný vědkyni, další třeba pohotovostního plánovače a společně se snaží najít lék na nemoci, které se objevily různě po světě a hrozí zamořit celou planetu. Pro svou promyšlenost i svižné tempo a atmosféru patří Pandemic mezi nejlépe hodnocené hry posledních let. Nespornou výhodou jsou stručná pravidla, díky kterým si hru užijí i hráči bez zkušenosti se strategickými deskovkami. ¶

  • Našli jste v článku chybu?