Po vstupu do unie budou podmínky v gastronomii tvrdší
MALÝM BUDE HŮŘE, jinak nic zvláštního nehrozí tuzemské gastronomii a hotelovému průmyslu poté, co se Česká republika stane součástí Evropské unie. Vyplývá to z odpovědí zástupců odvětví, kteří komentovali nejnovější výsledky druhé vlny průzkumu společnosti GfK Praha Trade Business Barometer (TBB), jejímž mediálním partnerem je týdeník EURO. Vzniknou malé řetězce. Většina respondentů průzkumu očekává, že se vstupem do unie vzroste trend koncentrace v oboru obchodu a pohostinství – 29,5 procenta z nich očekává výrazné posílení a další 44,3 procenta mírné posílení procesu. Opačný názor zastává jen necelých pět procent odpovídajících. Oslovení šéfové velkých hotelů zásadní změny nečekají. „Valná část hotelových řetězců je v České republice už zastoupena, a proto lze očekávat spíše změny ve vlastnictví jednotlivých hotelů, shrnuje ředitel hotelu Inter–Continental Pavel Hlinka. Živější spojování čeká zejména menší hotely. Hlinka předpokládá, že cílem ale nebude vytváření klasických řetězců, ale sdružování v zájmu dosažení co nejvyšších prodejních cen. Ještě menší tlak na koncentraci lze čekat ve stravování. „Gastronomie je obecně v naprosté většině zemí globalizovaná výrazně méně než maloobchod, říká partner společnosti Incoma Research Radek Mužík. V pohostinství totiž hrají výraznou roli regionální specifika, menší jsou například i možnosti úspor dosažitelné nakupováním ve velkém a obtížněji se také hlídá nepoctivý personál. Přesto ale sdružování sil čeká i menší restauratéry. „Kdo to včas nepochopí, dříve nebo později zanikne, varuje prezident Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu Sylvio Spohr. Konkurence se nebojí. Téměř polovina účastníků výzkumu se nebojí, že evropská hvězdička přinese Česku také silnější konkurenci. Obavy z ostřejší hospodářské soutěže jsou oprávněně liché, domácí trh je už dnes dostatečně otevřený pro všechny zájemce. „Pokud některý ze zahraničních subjektů chce být na českém trhu přítomen, může tak učinit, potvrzuje Mužík. Dodává však, že očekávaný ekonomický vzestup může přilákat i podnikatele, pro něž bylo Česko nezajímavé. To představuje riziko opět pro menší firmy. „Konkurence zákonitě přijde hlavně do regionů, očekává ředitel pražské pobočky Holiday Inn Jan Filip. Prezident podnikatelského sdružení Spohr připomíná, že změny po vstupu země do Evropské unie mohou pro jedny znamenat ohrožení, pro druhé naopak příležitost. „Obávám se, že menší a střední firmy nedokážou tuto situaci vnímat jako příležitost, říká Sylvio Spohr. Pravidla budou tvrdší. Právě pro střední a malé podnikání se zhorší podmínky po vstupu země do EU, jak soudí třiačtyřicet procent účastníků průzkumu TBB. O šest procentních bodů méně respondentů naopak očekává zlepšení, přičemž dalších 11,5 procenta dotázaných míní, že podmínky podnikání zůstanou stejné. Loňská studie Incoma Horeca Monitor 2000 uvádí, že osmdesát procent provozovatelů gastronomických či ubytovacích zařízení změny od vstupu do unie očekává, odlišný je však jejich postoj k těmto změnám. Strach z nich mají provozovatelé restaurací nejnižší kategorie, zatímco podniky střední a vyšší úrovně změny vítají. Důvodem rozdílných postojů je nutné sbližování českých norem s evropskou legislativou, a to zejména v oblasti hygieny a vybavení. Zatímco desítky tisíc tuzemských podniků těmto nárokům nevyhovují, a musejí se tak obávat vysokých nákladů, restaurace vyšších kategorií by zpravidla již nyní při posuzování evropskými normami obstály, případně disponují prostředky pro nutné investice. „Takové podniky si od vstupu do Evropské unie slibují nejenom posílení kupní síly, a tedy získání nové skupiny zákazníků, ale i zvýšený pohyb osob v evropském prostoru, tvrdí Radek Mužík. Šéf Inter–Continentalu očekává, že stále méně hostů bude ochotných, byť za nízký obolus, využívat nekvalitních služeb. Hlinka soudí, že stát navíc zpřísní svoji kontrolní funkci, protože bude chtít z cestovního ruchu vytěžit co nejvíce peněz pro státní rozpočet. Respektování nových pravidel tak pro menší firmy může mít osudový význam. „Je velmi důležité ujistit podnikatele, že už nebude pravdou, že se zákony a vyhlášky nedodržují. Takový přístup jim bude čím dál častěji přinášet větší problémy, naráží Sylvio Spohr na dosavadní nešvar českého pohostinství, kdy příslušné předpisy podnikatelé vnímají často jen jako cár papíru. Dražší menu. Růst cen po připojení země k unii očekávají více než tři čtvrtiny účastníků výzkumu. S tím většinou lidé z odvětví souhlasí: porostou zejména personální náklady, ceny rovněž ovlivní investice nutné k dodržování tvrdších hygienických norem a udržení standardu poskytovaných služeb. O konečné ceně však musí rozhodnout střet poptávky s nabídkou. „Ve vyspělých zemích je gastronomie vnímána nikoliv jako dodavatel jídla a pití, ale emočního zážitku, připomíná Mužík. „Dvacet korun za džus může být nepřijatelná cena tam, kde podnikatel kombinuje čtyřsetprocentní marži s nekvalitní službou, zatímco perfektní obsluze zákazník bez mrknutí oka zaplatí i dvaapůlkrát více.
