Na samý úvod článku je nutné podotknout, že nárok na stravenky rozhodně není něco zcela automatického. Zda tento benefit bude pracovníkům nabídnut, záleží výhradně na vůli zaměstnavatele. Ten je totiž z hlediska zákoníku práce povinen svým zaměstnancům poskytnout pouze půlhodinovou přestávku na jídlo, o žádném příspěvku v podobě standardní papírové nebo elektronické stravenky zde řeč není.
Jestliže se vedení firmy rozhodne tyto jídelní poukázky zavést, mohou si je zaměstnanci nárokovat za každý pracovní den, během něhož odpracují alespoň tři hodiny. Taková je tedy alespoň praxe většiny tuzemských společností. O žádné pravidlo se nicméně nejedná, neboť jak již bylo řečeno, konkrétní podmínky si určuje na základě vnitřního předpisu či dohody v kolektivní smlouvě sám zaměstnavatel.
Za jednu stravenku si oběd většinou nekoupíte
Stejně jako se liší konkrétní pravidla, různí se napříč firmami i samotná výše stravenek. Jak vyplývá z průzkumu společnosti Endered, jež se na prodej těchto jídelních poukazů specializuje, během loňského roku dosáhla průměrná cena oběda hranice 127 koruny. Ovšem jen málokdy se stane, aby se tato částka dala plně pokrýt pouze a jen stravenkami, respektive stravenkou. Její nominální hodnota totiž bývá zpravidla nižší.
Čistě z hlediska daní z příjmu odváděných státu a jejich optimalizace by přitom měla tuto částku i s drobnou rezervou přesáhnout. Pro rok 2020 se totiž pro firmy jako daňově nejvýhodnější jeví stravenka ta s nominální hodnotou 131 korun. Toto číslo pochopitelně nevzniklo náhodou, má své logické opodstatnění.
Téměř polovinu stravenky si hradí sám zaměstnanec
Účtování stravenek, respektive výpočet jejich daňově uznatelné části, kterou si posléze mohou firmy dát do nákladů, se jako takové odvíjí od hodnoty stravného, jež se poskytuje pracovníkům vyslaným na služební cestu. Toto stravné se na základě rozhodnutí ministerstva práce a sociálních věcí pravidelně navyšuje, přičemž pro rok 2020 představuje částku 103 korun na den.
Jakožto daňově uznatelný náklad je ze stravného
účtováno 70 procent částky. To aktuálně představuje 72,1 korun. A přesně tolik
si také může každá firma v rámci podpory stravování dle českých zákonů
odečíst na daních.
Pokud jde o stravenky pro zaměstnance, ty jsou daňově uznatelné z 55 procent. Zbylých 45 procent je předepsáno k úhradě zaměstnancům. Pokud tedy má 72,1 koruny přestavovat oněch 55 procent stravenky, pak její celková nominální a zároveň i optimální hodnota bude činit právě 131 korun.
Při nákupu alkoholu a cigaret s nimi nepochodíte
Míst, kde lze platit stravenkami, je vícero. Nikde rozhodně není psáno, že je zaměstnanec musí použít výhradně k uhrazení oběda v restauraci. Akceptují je přirozeně i jinde. Například v supermarketech. Podmínkou nicméně je, že je jimi možné hradit výhradně potraviny. Žádný alkohol, tabák ani drogerii s nimi nekoupíte.
A ještě na jednu věc byste si coby zákazník měli dát
pozor. Řada obchodů, kde berou stravenky, má stanovený limit na maximální
možnou cenu nákupu, kterou je ochotna akceptovat právě ve formě těchto poukazů
na jídlo. Její výše se nicméně liší případ od případu.
Místo stravenek peníze
V brzké budoucnosti by se problematika stravenek mohla dočkat jedné poměrně významné změny. Ministerstvo financí totiž plánuje, že počínaje rokem 2021 by tento benefit mohli zaměstnanci čerpat i jako nedaněný příjem ve formě peněz zasílaných přímo na jejich bankovní účet.
Z pohledu pracovníků se jedná o celkem pozitivní zprávu, neboť by na tyto takzvané stravenkové paušály mohli dosáhnout i ti, kterých se běžné stravenky doposud z důvodu dodatečných nákladů, jež si řada firem nemohla dovolit, vůbec netýkaly. Alespoň tak tedy na předložený návrh nahlíží ministryně financí Alena Schillerová.
Zdroj: www.endered.cz
Čtěte také:
Pětina firem chystá vyšší rozpočet na zaměstnanecké benefity. Nejpoužívanější jsou stravenky
Urputná řež o stravenky. Jaký dopad může mít návrh na paušál?
Česká pošta chce vydávat stravenky. Záměr podporuje ČSSD i Schillerová
