Nebývale velké procento nejbohatších Číňanů vydělalo na nemovitostech. To ukazuje na velký problém.
Technologický a vědecký rozvoj může nejen hnát kupředu ekonomiku, nýbrž také vydělat pěkné peníze svým protagonistům. Příspěvek Microsoftu a Oraclu k rozvoji kybernetiky pomohl jejich zakladatelům Billu Gatesovi a Larrymu Ellisonovi ke stabilním místům v první desítce nejbohatších mužů světa. Elon Musk, inovátor číslo jedna v několika navzájem nesouvisejících oblastech podnikání, také patří k nejrychleji bohatnoucím lidem planety.
| Top 10 nejbohatších lidí na světě (v mld. USD) | |||
|---|---|---|---|
| Jméno | Výše jmění | stát | |
| 1. | Bill Gates | 79,2 | USA |
| 2. | Carlos Sim | 77,1 | Mexiko |
| 3. | Warren Buffett | 72,7 | USA |
| 4. | Amancio Ortega | 64,5 | Španělsko |
| 5. | Larry Ellison | 54,3 | USA |
| 6. | Charles Koch | 42,9 | USA |
| 7. | David Koch | 42,9 | USA |
| 8. | Christy Waltonová | 41,7 | USA |
| 9. | Jim Walton | 40,6 | USA |
| 10. | Liliane Bettencourtová | 40,1 | Francie |
V Číně je to jinak. Počet lidí, jejichž jmění dosahuje alespoň dvou miliard jüanů (305 milionů amerických dolarů), vzrostl od roku 2000 z deseti do roku 2015 až na 1715. Jejich majetek dává dohromady 9,2 procenta veškerého bohatství říše středu. Pozoruhodná však je skladba odvětví, která jim k takovému jmění pomohla.
| Top 10 nejbohatších Číňanů (v mld. USD) | |||
|---|---|---|---|
| Jméno | Výše jmění | Branže | |
| 1. | Wang Ťian-lin | 30,0 | nemovitosti |
| 2. | Jack Ma | 21,8 | Alibaba |
| 3. | Ma Chua-teng | 17,6 | internet |
| 4. | Lej Ťun | 13,2 | smartphony |
| 5. | Wang Wen-jin | 12,1 | těžařství |
| 6. | Robin Li | 10,4 | internet |
| 7. | Che Siang-ťian | 9,3 | domácí potřeby |
| 8. | Chui Ka Jan | 8,7 | nemovitosti |
| 9. | Liu Čchiang-tung | 7,8 | e-commerce |
| 10. | William Ding | 7,5 | online games |
Přehřívající se trh
Nejčastěji zastoupenou podnikatelskou branží čínských boháčů totiž jsou nemovitosti. V první stovce čínského žebříčku časopisu Forbes jich je hned sedmnáct (pro srovnání, v celosvětovém žebříčku jich je šest, a to ještě bratři Kwokové jsou z Hongkongu a Michael Otto se nemovitostem věnuje jen napůl (viz tabulka).
| Světoví realitní zbohatlíci (z Top 100) | |||
|---|---|---|---|
| 50. | Michael Otto | 18,1 | Německo |
| 55. | Pallonji Mistry | 16,3 | Indie |
| 58. | Thomas & Raymond Kwok | 15,9 | Hongkong |
| 64. | Donald Bren | 15,2 | USA |
| 80. | David & Simon Reuben | 13,7 | Británie |
| 91. | Gerald Cavendish Grosvenor | 12,6 | Británie |
To může ukazovat na závažný problém v čínském podnikání, napsala po zveřejnění žebříčku nejbohatších Číňanů Hurun 2015, čínské obdoby podobného žebříčku časopisu Forbes, profesorka ekonomie Kuo Jumej z pekingské Renmin University pro server The Diplomat. Může to znamenat přehřátí čínského nemovitostního trhu.
Nemovitosti nejsou odvětví, v němž by inovativnost, vědecká či technologická, hrála významnou roli a více než na inovativnost se v nich síly soustřeďují na vylepšování stávajících postupů.
Totéž se děje v oblasti výroby. Jedenašedesát čínských boháčů vydělalo své peníze ve výrobě. V první čtyřstovce Forbesu to je jen deset procent. Přitom čínská výroba se stále pohybuje v oblastech s nízkou přidanou hodnotou. „Vyrobeno v Číně“ pořád výrazně převládá nad „vytvořeno v Číně“. Tomu odpovídá i relativně nízké procento firemních investic do výzkumu a rozvoje: v Číně čítá pouze 2,2 procenta, což je číslo podstatně nižší než v Japonsku (10,8), Spojených státech (9,8), Jižní Koreji (8,2) nebo Německu (7,7).
Číňané vývojáři
V oblasti technologií, médií a telekomunikací je situace ve srovnání se Západem přesně opačná. V Americe, Japonsku a Německu obsadili boháči z tohoto odvětví 23, 38 a 18 procent žebříčků nejbohatších lidí, zatímco v Číně pouhých deset procent. To se týká i rychle rostoucích internetových firem.
| Čínští realitní zbohatlíci (z Top 100) | ||
|---|---|---|
| 16. | Čchan Laj-wa | 6,20 |
| 24. | Jang Chu-jyan | 5,10 |
| 25. | Hui Wing Mau | 4,95 |
| 30. | Tchung Ťin-čchuan | 4,60 |
| 31. | Liang Wengen | 4,40 |
| 32. | Wang Wen-chue | 4,00 |
| 34. | Chuang Ru-lun | 3,95 |
| 41. | Wu Ja-ťün | 3,50 |
| 62. | Chuang Ši-caj | 2,80 |
| 67. | Čang Sin | 2,70 |
| 83. | Siung Su-čchiang | 2,40 |
| 90. | Cai Kui | 2,20 |
| 97. | Jan Či | 2,05 |
| 97. | Jang Kcheng | 2,05 |
| 99. | Kchei Hoj-pchang | 2,00 |
Zdroj: Forbes
Alibaba, Tencent, Baidu a další velikáni čínského internetu za svůj úspěch vděčí spíše rychlému šíření svého média než vlastní tvořivosti. Dokládá to i počet patentů, jimiž se přední firmy z této branže mohou chlubit: například čínský výrobce chytrých telefonů Xiaomi vlastní takových patentů 352, zatímco Apple coby technologický lídr jich má na kontě přes 24 tisíc.
