Banánová republika
BARRANDOV (toč) - Šibenice, plzeňské náměstí, světničky chodských chalup. Barrandovský kopec ožívá dávnými kulisami. Manipulační dělníci odstraňují z hal filmových ateliérů mondénní interiéry bytů, v nichž dekadentní režiséři donedávna točili romance ze života znuděné zlaté mládeže, a rozestavují poctivý selský nábytek. Mají napilno. Už za měsíc tu má režisér Jiří Svoboda začít točit historický velkofilm „Jan Sladký Kozina“, první opus v polistopadové éře české kinematografie, který zaplatí vláda.
„Dost plytkých příběhů, více vpravdě lidového umění. Kolik mezi námi žije rafťáků? Kolik snowborďáků? Kolik knoflíkářů nebo samotářů? A kolikrát víc prostých poddaných rolníků? Náš film patří národu, musí jej sjednocovat,“ odstartoval premiér Jiří Paroubek novou kulturní politiku státu na žofínském setkání s představiteli české filmařské obce. Ta ocenila aplausem zejména informaci, že kvůli státní zakázce už Úřad vlády složil na účet barrandovských studií miliardovou zálohu.
Paroubek neskrývá, že se inspiroval v Kazachstánu. Tamní prezident Nursultan Nazarbajev si totiž před časem u producenta Miloše Formana objednal ságu „Nomádi“ o historii své země, kterou nakonec režíroval český režisér Ivan Passer. „Když mohli v kazašském snímku dovést svou vlast k jednotě dva tak různorodí chlapci - potomek legendárního Čingischána se sirotkem neznámého pastýře - proč by Čechy nemohly spojovat protichůdné postavy Koziny a Lomikara?“ uvažuje premiér. Ve vládním tendru na režiséra kozinovské epopeje však bývalý emigrant Passer zcela propadl. „Vyhrál Otakar Vávra, nakonec jsme však v rámci sbližování ČSSD s KSČM vybrali Jiřího Svobodu, který má navíc s filmováním sametových vrahů bohaté zkušenosti,“ upřesnil ministr kultury Vítězslav Jandák.
Právě Jandák má ve filmu ztvárnit oběšeného chodského rebela. Kozinova protihráče - šlechtice Volfa Maxmiliána Lammingera - premiérovi slíbil zahrát český Bellmondo Jiří Krampol. „Vzal jsem tu roli jenom proto, že v tom filmu nebude žádná politika. Myslím si totiž, že do roka a do dne se v Česku stejně nerozezná, kdo je modrý pán a kdo červený kmán,“ dodal Krampol.
