Nájemní dům je taková půjčovna, půjčovna na byty. Přijdeš, zaplatíš a po sjednanou dobu bydlíš. Kdyby stát majitelům autopůjčoven přikazoval, že určité skupině zákazníků musí auta pronajímat za ceny, které nepokryjí ani náklady na benzin, opravy, pojištění, daně a amortizaci, klepali bychom si na čelo. U bytů to funguje patnáct let a jsou tací, kteří si dodnes myslí, že je to tak správné. Čeští zákonodárci a ministři už pátým rokem bohorovně přehlížejí verdikt Ústavního soudu, který zrušil vyhlášku o nájemném, přičemž konstatoval, že tato vyhláška porušuje ústavou zaručené vlastnické právo majitelů domů. Dodnes nemáme požadovaný zákon, který by na principu spravedlivé rovnováhy a tržních vztahů vytvořil systém, v němž by byla ochráněna práva všech slušných majitelů a všech slušných nájemníků. Není proto projevem neloajality k vlastní zemi, když vlastníci domů hodlají podat hromadné žaloby k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku a žádat po státu finanční kompenzace. Česká republika, signatář Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, musí konečně uznat, že nelze chtít po soukromnících, aby ze svého hradili privilegované skupině občanů sociální bydlení. Nedostalo se jim sluchu doma, tak jdou k vyšší instanci. Dělají dobře.
Pokud však se svou žalobou po vzoru polského příkladu uspějí a soud jim přiřkne kompenzace v požadované výši (35 až 50 miliard), bude asi nutné zřídit další parlamentní vyšetřovací komisi. Mohl by jí šéfovat poslanec Stanislav Křeček, který má s podobnou prací bohaté zkušenosti z nedávné doby, kdy zkoumal, proč mají daňoví poplatníci platit deset miliard za ukradenou TV Nova. Křeček (sám regulovaný nájemník) se bude ptát kolegů poslanců, premiérů, ministrů financí a ministrů pro místní rozvoj, proč ignorovali rozhodnutí soudu a prodlužovali stav bezpráví.
Kdo to zaplatí? Opět daňový poplatník. Může se stát, že někteří občané budou platit dvakrát. Jednou v podobě extrémně vysokých neregulovaných činží, podruhé náhrady majitelům. Žalovat stát by mohli také bezdomovci, kteří nedokázali na trhu najít byt odpovídající jejich potřebám a finančním možnostem. I lidé zmrzlí pod mostem jsou oběťmi této „sociální politiky“. Současný ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek si vzal čtrnáct dnů na rozmyšlenou, aby svůj návrh zákona o nájemném ještě přehodnotil. Zatím počítá s tím, že nájmy porostou maximálně o osm procent ročně (po odečtení inflace reálně o pět). Na konci pětiletého přechodného období se chce dostat do stavu, kdy „na osmdesátí procentech území bude problém nájemného vyřešen“. Ve velkých městech přetrvá i další léta. Jestli návrh ministr nezmění, nechť se jde sám zodpovídat před soud.
