Jedna z nejstarších automobilek na světě stála před nejdůležitějším rozhodnutím ve své historii. A měla obrovské štěstí.
Po volbách v roce 1990 se stal ministrem průmyslu někdejší generální ředitel liberecké Textilany, dlouholetý manažerský praktik Jan Vrba. Atmosféra doby přitom jeho pohledu na zdevastované hospodářství příliš nepřála. Lidé chtěli „Čechy Čechům“ a spíše jim imponoval teoretický pohled tehdejšího ministra financí Václava Klause, který chtěl ekonomiku rozdat přes kupony českým lidem, jimž ale chyběly jakékoli zkušenosti a také nedisponovali žádným kapitálem. Navíc byli Češi po čtyřiceti letech komunistické propagandy zmasírováni antiněmeckými náladami a děsila je postava sudetoněmeckého revanšisty, který si brzy přijde pro svou severočeskou továrnu a vilu. Uvažovat o přímém prodeji Škodovky do Německa se v takové atmosféře rovnalo vlastizradě.
Přesto se o to Jan Vrba pokusil, měl přitom všude kolem sebe nepřátele. Klaus přímý prodej odmítal, Václav Havel se zhlédl ve francouzském Renaultu, který měl o Škodovku také zájem. Kromě něj začalo kolem Mladé Boleslavi kroužit BMW. Bavoři zvažovali ve Škodovce výrobu malých aut. Ale pak tu byl ještě Carl Hahn, rodák z Chemnitzu a syn spoluzakladatele Audi, toho času šéf koncernu Volkswagen, který už v roce 1990 zahájil zahraniční expanzi koupí španělského Seatu. Hahn si uvědomil, o co tehdy v Československu šlo. S Vrbou si padli do oka a Hahn jako jediný nabídl záruku zachování značky Škoda, prudký rozvoj a kvalifikovanou práci pro české zaměstnance. Hahnovi s Vrbou tehdy asi drželi seshora palce všichni dobří čeští rodáci: Václavové Laurin a Klement, Emil Škoda i Ferdinand Porsche, protože plán se v roce 1991 uskutečnil. Firma ke Klausově nelibosti získala i určitou ochrannou dobu, aby zvládla vyvinout skutečně konkurenceschopné auto. Tím se v roce 1994 stala Felicia a později už opravdu „západní“ Octavia, která je dodnes symbolem škodováckého hospodářského zázraku.
Jan Vrba měl ale v roce 1992 připravený ještě privatizační projekt kopřivnické Tatry, do které chtěl investovat další německý gigant Mercedes. Projekt před podpisem ale zastavil nový premiér Václav Klaus. Stejně skončily i další Vrbovy projekty na získání stabilního zahraničního partnera pro Liaz či plzeňskou Škodovku. Úspěšný příklad Škody Auto už žádná tradiční česká firma nezopakovala.
Ekonom a bývalý politik Občanského fóra a Občanského hnutí Jan Vrba se pak stáhl z politiky a posledních téměř 20 let byl jedním z akcionářů české firmy Tonak, jednoho z největších světových výrobců pokrývek hlavy. Pracoval také pro skandinávský investiční fond, s nímž udělal několik akvizic, nejúspěšnější z nich byla textilka Fezko Strakonice.
O autorovi| Jan Novotný, novotnyj@mf.cz
