Nervozita mezi občanskými demokraty stoupá. Strana musí bojovat o pozici lídra na pravici, její podpora mezi voliči se stále více propadá, mezitím se otřásá členská základna. Nastal čas, aby se Petr Nečas nechal vystřídat? Podle místopředsedy ODS a ministra spravedlnosti Pavla Blažka k tomu není důvod. Nečas sice má své minusy, nikoho lepšího ale občanští demokraté nemají, říká Blažek.
To je otázka pro celou českou pravici. Zdá se, že klasická témata, která zabírala po roce 1989, se vyčerpala. Co se týče ODS, bude muset do voleb zvážit, kdo má být volebním lídrem. Jestli Petr Nečas, nebo jiná osoba. Další otázka je program. S tím má ale problém celá pravice.
* E15: Jedna z nedávných prezentací na webových stránkách ODS nese název Kudy dál? Už to potvrzuje vědomí krize. Takže kudy?
* E15: A je Nečas podle vás vhodným volebním lídrem pro ODS?
Ano.
* E15: A proč ano?
Těch důvodů je více. Jednak…
* E15: Není to proto, že tam není jiná výrazná osobnost?
To je tak ale vždycky. Je tam on, nikdo jiný tam není, tedy alespoň do příslušného kongresu. Když se podíváme napříč politickými stranami, má Petr Nečas jednu velkou přednost, že je politik. Lídři stran totiž mívají často jiné myšlenky než pouze politické. A u něj garantuji, že na prvním místě je politická činnost. K ní logicky patří to, že má nějakou moc a uplatňuje ji, ale nemá myšlenky na vlastní ekonomiku a nemá zvrácené ego, které by musel uspokojovat vědomím moci. To jsou dvě obzvlášť nebezpečné věci. Samozřejmě má, jako každý z nás některé vlastnosti, které mu mohou trochu upírat na něčem, co se nazývá lídrovství. U něj je to určitá uzavřenost. Od vůdce bývá vyžadováno, aby stál v první řadě a mával mečem, aby všichni věděli, kudy jít. Tím, že Petr Nečas je přemýšlivý, se někdy stává, že ti za ním občas úplně přesně neví, jak to předseda vlastně myslí. Ale on se čím dál lépe učí, jak jim to lépe sdělovat.
Návrat ke kořenům je nesmysl. Jednak není shoda, co ty kořeny jsou. Jednak se všechno změnilo, společnost je úplně jiná, má jiné problémy
* E15: Je ale ODS schopná bez toho, co můžeme nazvat třeba topolánkovský důraz, obhájit pozici jedničky na pravici?
Myslím si, že ano. Je to o tom programu. Jsme jediná strana na pravici, která nějaký má. Top-09 má jako program Karla Schwarzenberga, jiný jsem nikdy neviděl. Politické strany dlouho pohlížely na program jako na něco, co nemá moc smysl, přednější býval tzv. politický marketing nebo-li více či méně prázdná předvolební hesla. Teď se ale ukazuje, že o program opravdu půjde.
* E15: Mimochodem právě Topolánek nedávno trochu překvapivě vyzval ODS, aby se vrátila ke svým ideovým kořenům. Jak se na to díváte vy?
Pro mě je návrat ke kořenům nesmysl. Říkám to, kudy chodím. Jednak vůbec není shoda, co ty kořeny jsou. A hlavně, úplně všechno se změnilo, nastupuje úplně jiná generace, společnost je úplně jiná, má jiné problémy. Kdybych to řekl literárně, vracet se k Hayekovi, Friedmanovi není možné. Pořád to rád čtu, ale dnešní doba se posunula. Stále hrozí mnohá omezení svobody, ale svět už je prostě jinak.
* E15: Nebude pak ještě více eskalovat ideologická roztržka s Václavem Klause?
Ale třeba já osobně nemám žádnou ideologickou roztržku s Václavem Klausem. Co jsme spolu mluvili za poslední rok, nikdy jsme se nepřeli o ideologii. Jemu vadila spíš politická praxe ODS, tam se kriticky vyjadřoval jak za Mirka Topolánka, tak občas i později.
* E15: Jaký by měl ideálně nastat stav mezi ODS a Klausem? Měl by se vrátit do strany?
Jsme v situaci, kdy bychom se s jakýmkoli rozumným člověkem, který uvažuje pravicově, a to Václav Klaus nepochybně je, měli spojovat, nikoli rozdělovat. V praktických krocích se ODS někdy s Klausem rozcházela, ale v základním směru myslíme úplně stejně. A doufám, že to neříkám pouze za sebe. Souvisí to i s uvažovanou kandidátkou Klause do Evropského parlamentu. Volby by byly jednak barevnější, zajímavější a konečně by to byly volby, ve kterých by lidé sledovali, jaké jsou možné rozdíly v postojích k EU. Byl bych rád, kdyby do toho Klaus šel za ODS.
* E15: Na konci roku 2010 jste se dostal do sporu s Nečasem kvůli tomu, že jste podpořil vznik velké koalice ČSSD-ODS v Brně. Téma oživil Miloš Zeman před prezidentskými volbami, když hájil opoziční smlouvu. Jak se tomuhle modelu stavíte dnes?
Na celostátní úrovni je to věc, která by neměla být. Spolupráce těchto rivalů by měla nastat pouze za ohrožení státu, vážné ekonomické situace a podobně. Pokud jde o to, čemu se nepřesně říká opoziční smlouva, tedy menšinová vláda, je to model, který může fungovat. Pokud jde o situaci v jednotlivých městech, liší se to případ od případu. V Brně nikdy velká koalice po roce 1989 nebyla, tak se poprvé vyzkoušela. Pro Brno to bylo v tu dobu nejlepší řešení. V tom mám úplně klidné spaní. Důležité je, aby se uznával vítěz voleb. A hlavní kandidát ČSSD v Brně Roman Onderka tehdy získal nejvíc preferenčních hlasů ze všech lídrů ve všech městech. Vyjádření voličů se má, nebráni-li tomu závažné důvody, respektovat.
* E15: Vztahy mezi politikou a justicí byly donedávna přinejmenším komplikované. Hlavním přínosem nového zákona o státním zastupitelství je podle vás omezení politického vlivu na státní zástupce. Jak se to projeví?
Tím, že je státní zastupitelství podle ústavy součástí výkonné moci, politické vlivy tam být musejí, minimálně v podobě jmenování a odvolávání funkcionářů. Jde o to, aby politik, který se špatně vyspí, jen tak nenařizoval, aby se něco stíhalo nebo naopak nestíhalo, nebo že někoho odvolá z funkce. Nový zákon zavádí jasnou proceduru jmenování a odvolávání funkcionářů státních zastupitelství. Hlavně tím, že odvolání bude možné pouze na základě kárného řízení. Nebude tedy záviset na politické vůli, ale na tom, jestli ten či onen státní zástupce tu funkci vykonává dobře, nebo ne. Vždy to posoudí soud. Mění se i jmenování a odvolávání nejvyššího státního zástupce. Dnes jej může kdykoli odvolat vláda většinou hlasů. Podle nového zákona bude odvolatelný pouze na základě rozhodnutí soudu.
* E15: Už při schvalování české ústavy před dvaceti lety se objevily hlasy, aby se státní zastupitelství nezahrnovalo pod výkonnou moc. Bylo to z dnešního pohledu správné?
V tom nevidím zásadní problém, potvrzuje to i praxe z posledních dvaceti let. V naší zemi máme ročně asi 300 tisíc trestních oznámení, z toho se zahájí asi 100 tisíc trestních řízení. Vezměme si k tomu desítky případů, které byly za posledních 23 let podezřelé - to neznamená, že to vyžaduje, aby se státní zastupitelství stalo nějakou samostatnou hlavou ústavy. Debata o tom, aby bylo součástí justice v širším smyslu, se samozřejmě může vést, ale v naší právní tradici to není. To, že mají něco v Itálii nebo ve Francii, neznamená, že by to zde určitě fungovalo.
* E15: Konzultoval jste podobu zákona s opozicí?
Konzultace probíhají už delší dobu. Když jsem návrh zákona dával do připomínkového řízení, rozdal jsem ho všem předsedům politických klubů v Senátu i Poslanecké sněmovně. Průběžně vedu rozhovory s různými představiteli ČSSD, u ostatních stran záleží na nich, pokud mi budou chtít něco sdělit.
* E15: Předpokládáte, že se návrh zákona před schválením v parlamentu nějak výrazně změní? Rýsují se z ČSSD nějaké vážné výhrady?
Ten zákon má smysl tehdy, pokud zůstane v zásadních rysech takový, jak jsem ho předložil. Výhrady vůči těm zásadním bodům návrhu jsem zatím nezaznamenal. Předpokládáme ale diskuzi, zejména o takzvaném protikorupčním úřadu. Zaznívají oprávněné obavy, které koneckonců vyslovuji i já, aby se z tohoto úřadu nestalo nějaké těleso, které dostane obrovskou moc bez možnosti kontroly. Osobně se domnívám, že řešení, které jsme navrhli v zákoně, je odpovídající. Rád si vyslechnu lepší, ale moc nevěřím, že ho někdo navrhne.
* E15: Dá se tedy očekávat například změna ve způsobu jmenování šéfa protikorupčního úřadu a náměstka nejvyššího státního zástupce v jedné osobě?
Podle návrhu je to tak, že to má být jediný náměstek, který by nebyl jmenován ministrem, ale pouze nejvyšším státním zástupcem. V zákoně zůstává, že ministr může kdykoli navrhnout odvolání toho, kdo protikorupční úřad povede. Rozhodnout ale musí zase jen soud v kárném řízení. Pokud by takový úřad závisel na politicích, do určité míry ztrácí smysl.
* E15: Jsou nějaké podněty zevnitř ODS, abyste ten mechanismus změnil?
Nejsou. Já jsem informoval kolegy z ODS na naší právní komisi, jak ten zákon vypadá, informoval jsem předsedu poslaneckého klubu. Žádné zásadní námitky nezazněly.
* E15: Dalším citlivým bodem nového zákona je rušení vrchních státních zastupitelství…
Debatovalo se o tom už ve vládě, když jednala o věcném záměru zákona. Jak Top 09, tak strana LIDEM podporovala zrušení vrchních státních zastupitelství. Stejný názor mi sdělil poslanec Tejc (ČSSD) a zástupci KSČM. Já mám tedy tuhle debatu za politicky uzavřenou. Není možné udělat zákon, aby s ním souhlasilo všech 1300 státních zástupců.
* E15: Přesto jste zastáncem, aby soudní soustava tento model nekopírovala. Proč nezrušit i vrchní soudy?
Jednak rušit jakékoli soudní stupně je mnohem komplikovanější, vyžaduje to změnu ústavy. Jednak vrchní soudy hrají úplně jinou úlohu než vrchní státní zastupitelství. Také ctím, že do konce mandátu této vlády zbývá zhruba rok. Nedokážu si představit, že bychom takovou změnu stihli projednat.
* E15: Začalo se znovu mluvit o možnosti posunout platnost nového občanského zákoníku. Vláda ale nakonec původně schválený termín 1. ledna 2014 nezměnila. Jsou tím pokusy o odklad zažehnané?
Ne. Existence zákoníku záleží také na tom, kdy a jak se podaří schválit prováděcí zákony, bez kterých zákoník nemůže vstoupit v účinnost.
* E15: Za váš rezort ale všechny předlohy odcházejí v termínu.
To je pravda. Některé zákony ale nejsou v naší gesci, třeba nový katastrální zákon nebo daňové zákony. Ale jestli se to zadrhne ve sněmovně, Senátu nebo třeba u prezidenta, bude to vážné ohrožení. Kdyby byly ještě letos předčasné volby, jiná garnitura to může klidně odložit. Ptal jsem se ČSSD a KSČM, zda by přistoupily na politickou dohodu, že by po posunutí účinnosti zákon nezrušily. Ale takové dohody jsem nedosáhl.
* E15: O pozdější účinnost žádali hlavně soudci. Přemlouváte je, aby se nebáli?
To není o přemlouvání, normálně se bavíme. Konkrétně od krajských soudců zaznívají obavy z přetíženosti soudů případnými spory. To je ale logický argument, je to natolik velká změna, že ke sporům samozřejmě docházet bude. Současně byly také debaty o tom, jak se bude měnit působnost jednotlivých soudů. Plánovali jsme posílit okresní soudy na úkor krajských. Novela soudního řádu, kterou jsme navrhli, ale vláda neschválila. Byla obava, že na okresy se přesune množství další agendy. Není to ale nic dramatického. Ve sněmovně se nyní projednává, že ty působnosti, které dosavadní občanský zákoník v sobě nenese, by se přidělily k určitým soudům a nic dalšího se nepřesouvalo.
* E15: Co by se stalo, kdyby zákoník skutečně padl a my zůstali dál odkázaní na novelizované zákony z šedesátých let dvacátého století?
Jako liberál říkám, že s žádným zákonem by neměl končit život na téhle planetě ani v tomhle státě. Na druhé straně je to ojedinělá šance, jak opravdu navázat základní občanskoprávní vztahy mezi všemi lidmi v našem státě na základech, které nás vrátí zpátky před komunismus a nacismus. Myslím, že by se ta šance na hodně dlouhou dobu ztratila.
* E15: Nicméně ani uvnitř ODS není podpora občanského zákoníku jednoznačná. Za odklad se přimlouval například šéf Hospodářské komory Petr Kužel...
Já můžu mluvit pouze za to, co můžu spočítat a co vidím. Poslanecký a senátorský klub není pro odložení účinnosti. Pokud jde o ODS jako celek, samozřejmě jsou různé názory. Hodně lidí samozřejmě nemá rádo změny. Tohle je změna obrovská, jenom přečíst ten zákon zabere spoustu času, další čas zabere, než se v něm naučíme žít. My jsme ale přesvědčeni, že to stojí za to.
* E15: Co byste vzkázal firmám, které mají z nového občanského zákoníku obavy?
Aby si najaly kvalitní právní zástupce, protože kapitalismus je přece také od toho, aby advokáti byli spojnicí mezi podnikáním a právním řádem. Ale také aby nenechaly advokáty zdražovat jen proto, že je tady nový zákon. Není k tomu sebemenší důvod.
* E15: V programových tezích ODS jste si vytkl za cíl zkrátit trestní řízení. Bude ještě do voleb nějaký reálný krok?
Debatujeme o tom, jak zkrátit přípravné řízení, které se mnohdy ještě opakuje před soudy. U některých trestných činností by přípravné řízení nemuselo být vůbec, stačil by přímo soud. V některých evropských státech nebo USA je to úplně běžné. Na zvážení je povinná účast advokátů pro legalitu určitých procesních úkonů, například pro prostudování spisů. Další návrh se týká státních zástupců. Pokud trvá trestní řízení v prvním stupni příliš dlouho, mohla by se státnímu zástupci omezit možnost odvolání. Samozřejmě se nedá stihnout celý nový trestní řád, ale některé dílčí změny už se chystají.
* E15: Na zdlouhavé trestní řízení ukázala novoroční amnestie. Už jste se k tomu vyjadřoval, nicméně se ještě jednou zeptám. Měl na textu amnestie nějaký podíl pan Zdeněk Koudelka, který na ministerstvu nyní působí jako poradce?
Neměl.
* E15: A víte, kdo ho měl?
Nevím. Já jsem předával pouze nějaká čísla, pokud jde o odsouzené osoby za určité trestné činy. To, co říká Václav Klaus, že psal amnestii sám, na tom bude 99,9 procent pravdy. Říkal, že si to promýšlel tři roky. Já nemám důvod si myslet, že lhal. A osobně si myslím, že Václav Klaus nemohl znát důsledky. Prostě ten akt udělal. A to pátrání po tom, kdo tam vyplňoval kolonky, je úplně úsměvné. To mohl udělat kdokoli na Hradě i mimo Hrad.
* E15: Když před Velikonoci Miloš Zeman představil svoje kandidáty na ústavní soudce, vy jste se kriticky zmínil pouze na adresu Jaroslava Fenyka. Přitom jiný kandidát Jan Filip, byl také členem v KSČ…
U pana Fenyka jsem nezmínil KSČ a neříkal jsem ani svoje vlastní stanovisko. Vím ale z debat z ODS, že když byl někdo vojenský prokurátor za předchozího režimu, tak se mu u senátorů ODS získávají hlasy velmi těžko. Co se týče pana Filipa, ano, byl v KSČ, ale to bychom museli být k ústavnímu soudu natolik přísní… To by byla bezbřehá debata.
* E15: Předseda ústavního soudu Pavel Rychetský tvrdí, že za dobu od sametové revoluce mohli i bývalí členové KSČ prokázat svojí odbornost a věrnost demokratickému režimu. Souhlasíte s tím?
Je těžké s tím souhlasit nebo nesouhlasit. I KSČ měla různé fáze vývoje. Když do ní někdo vstoupil v roce 1980, iluze o tom, co se tady děje, nemohl mít. Konkrétně profesor Filip mě učil na brněnské Právnické fakultě, ale od něho jsem nikdy neslyšel žádné komunistické fráze. On byl vždycky odborník na ústavní právo, i když tehdy se říkalo státní právo.
Pavel Blažek (44)
Ministrem spravedlnosti se stal loni v červenci po nuceném odchodu Jiřího Pospíšila. Předtím působil jako advokát, krom jiného spolupracoval se státem v případu Diag Human. Jako místopředseda ODS zastupuje zájmy brněnského oblastního sdružení, které vede. Je považován za pragmatika. Před lety se s Nečasem nepohodl kvůli uzavření velké koalice s ČSSD na brněnském magistrátu, spor ale časem utichl.
Autor je redaktorem týdeníku Euro
Čtěte také:
ČLÁNKY DO MAILU