Pokles tempa inflace na nulu oznámený přede dvěma dny Českým statistickým úřadem vyvolal další vlnu spekulací o měnové politice. Nešetří se dramatickými scénáři a nezřídka se ukazuje makroekonomická naivita až pozoruhodně velké části ekonomické obce.
Hrozby dalším oslabením kurzu koruny jsou v současnosti zcela bezpředmětné. Cenový výkyv je dán především sezonním výkyvem cen u některých potravin. Příznivé jaro srazilo ceny raných brambor, a to se prostě čas od času stává. A měnovou politiku fakt nemá určovat a neurčuje to, jestli v bramborářských oblastech zrovna prší, mrzne nebo řádí americký brouk mandelinka. V prvním kvartálu byly brambory meziročně dražší o 28 procent a ve druhém čtvrtletí naopak o 26 procent levnější než loni. Takže guvernér Miroslav Singer určitě nahonem nepřeruší dovolenou, aby v bramborové panice řídil nové intervence.
Česká ekonomika je podle všech makroekonomických čísel ve velmi dobré kondici. Ta se zlepšuje a nejspíše ještě zlepšovat bude. Za první tři měsíce jsme podle zpřesněných čísel rostli o 2,9 procenta. Dokonce začala citelněji klesat i nezaměstnanost. Rostou mzdy. Navíc skončila restriktivní politika předchozích vlád a tahle vláda utrácí a bude utrácet evidentně o dost více, než je zdrávo. Z tohoto pohledu není žádná obava z obnovení deflačních tlaků na místě.
Globální ekonomika ještě nemusí být v pořádku
Nicméně svět nám ukazuje i svou druhou tvář. Z jejího šklebu je celkem zřejmé, že globální ekonomika zdaleka nemusí být ze svých potíží venku, i když to tak ještě před pár měsíci vypadalo. Americká ekonomika se v době, kdy Česko rostlo o 2,9 procenta, zcela stejným tempem propadala. Argumenty o hodně zlé zimě jsou jistě relevantní, ale těžko říci, jestli dobře popisují celou realitu.
Svět obchází strašidlo šíleně nadhodnocených dluhopisů. Nadhodnotila je právě extrémně uvolněná měnová politika. A zároveň se spekuluje o bublině na trhu akcií. V lépe hospodařících zemích zase dramaticky rostou ceny nemovitostí. Opět kvůli extrémně nízkým úrokovým sazbám a střední třídě, která se v silně nejisté době bojí o své úspory.
Tradičně skeptičtí investoři jako třeba Marc Faber už věští další apokalypsu a mají k tomu docela dost důvodů zjevných každému, kdo sleduje vývoj finančních trhů a je si vědom důsledků, jaké mají fakticky nulové úrokové sazby.
Za pár měsíců se může docela dobře stát, že se v praxi potvrdí argumenty těch, kteří kritizovali rozpočtovou i měnovou politiku, jež měla vyvést západní země z krize započaté v roce 2008, jako zcela chybnou a neúčinnou.
A těžko říci, jak se bude v takové situaci chovat ČNB, která tuhle mainstreamovou politiku sleduje sice s rozumem a bez přehánění, ale stejně se ocitne ve slepé ulici s ostatními. O bramborovou deflaci v tuto chvíli opravdu nejde.
Čtěte také:
Inflace je na nule. Hrozí další intervence ČNB?
Potvrzeno: devizové intervence ČNB potrvají minimálně ještě rok