Předsedkyně Energetického regulačního úřadu má za sebou docela smolný den. V pondělí ráno nejprve Ústavní soud roztrhal její stížnost proti stíhání za to, že jmenovala místopředsedkyní úřadu bývalou nejvyšší státní zástupkyni Veseckou. To nebylo nijak překvapivé, protože vyšetřování zatím nedospělo k obžalobě, navíc celá věc vypadá hodně komicky a na vodě.
Jenže pak se Alena Vitásková dozvěděla, že má jít na osm a půl roku bručet za to, že zasáhla do správního řízení o odebírání licence solárním elektrárnám rodiny miliardáře Zdeňka Zemka. A to už je hodně málo komické.
Lze tak trochu závidět soudci jeho jistotu o vině, s níž uložil hodně tvrdý trest. Jednak je velmi nejisté, jak to vlastně s licencemi pro Zemkovy elektrárny skutečně bylo a zda ony nepravdivé revizní zprávy byly dostatečným důvodem pro odebrání licence. To je mimochodem zřejmé i z projednávání více než dvaceti solárních žalob, kde konečná rozhodnutí zdaleka nejsou jednoznačná. A zadruhé je nejasné, proč by Vitásková Zemkovi pomáhala. Že by sama měla získat nějaký prospěch, se státní žalobce ani nepokoušel dokazovat.
Každopádně rozsudek není pravomocný a v odvolacím řízení se jistě budou všechny pochyby zkoumat a můžeme být ještě překvapeni. Na překvapení zřejmě čeká i prezident Zeman, který jediný může Vitáskovou z čela ERÚ odvolat, což zatím nehodlá učinit.
Šéfka Energetického regulačního úřadu svou tvrdohlavostí jen opakuje nešťastný příběh Jiřího Čunka: ničí si i zbytky své profesní pověsti.
Jeho postoj je dosti zvláštní, protože mít v čele důležitého úřadu odsouzenou osobu, byť nepravomocně, je docela problém jak z hlediska důvěryhodnosti úřadu, tak schopnosti přijímat důležitá rozhodnutí při silně paralyzovaném vedení, v němž kromě Vitáskové zůstala jediná náměstkyně. Buď má prezident nějaké veřejnosti neznámé informace, nebo jen, jak je jeho oblíbenou zábavou, zatápí Sobotkově vládě, která tímto stavem jistě nebude nadšena.
Zemanovo lpění na Vitáskové, již navrhla do funkce Nečasová vláda a jmenoval ji Václav Klaus, je poněkud zvláštní. Že by uvěřil tezím o spiknutí energetické lobby, která se snaží zarputilou dámu dostat z funkce o rok dříve, než tak jako tak skončí? Je sice pravda, že šéfka ERÚ není a nikdy nebyla v branži zrovna oblíbenou osobou, a to ani v letech, kdy nikoho nenapadlo, na jak vlivné místo usedne. Jenže o tom, že by Vitásková skutečně někomu konkrétnímu rozšlapala tak hodnotné bábovičky, že by se mu takové piklení vyplatilo, není nic známo. A obecná anonymní vinění kohokoli nejsou zajímavá.
Každopádně Vitásková by měla dobrovolně odejít i za předpokladu, že je nevinná. Svou tvrdohlavostí jen opakuje nešťastný příběh exministra Jiřího Čunka: ničí si i zbytky své profesní pověsti. Stíhaní, natož nepravomocně odsouzení úředníci by prostě neměli zůstávat v úřadě. A na takto významném postu to platí dvojnásob.
Čtěte také:
Vitásková neuspěla se stížností proti stíhání kvůli jmenování Vesecké
Soud uložil Vitáskové v kauze solárních elektráren osm a půl roku vězení
