Asi málokoho bude zajímat pivovarská megafúze mezi Anheuser-Busch Inbev a SABMiller více než Čechy. Nejenže vypijí nejvíce piva na hlavu na světě, ale v bilionové transakci celosvětového významu jde kromě jiného i o jejich rodinné stříbro. Plzeňský Prazdroj sice v roce 1842 poprvé uvařil německý sládek, ale od té doby je stejně symbolem českého piva a jmenují se po něm světlé spodně kvašené ležáky po celém světě.
Plzeňský pivovar na konci minulého století po kejklích Investiční a poštovní banky a japonské banky Nomura skončil v rukou tehdy sice velkého, ale z globálního hlediska spíše středního jihoafrického hráče, skupiny SAB. Konzumenti tradiční plzničky se v té chvíli děsili, co se všechno bude dít. Avšak z jejich pohledu se nedělo nic zvláštního.
V ředitelském křesle se sice střídali zahraniční manažeři, ale výroba prémiového ležáku zůstala po celou dobu v českých rukou a tlak na náklady vždy dobrzdil na hranici uchování tradiční kvality. Pokusy vařit plzeň jinde než v Plzni skončily očekávatelným neúspěchem. Pro SAB, který postupně rostl, se Pilsner Urquell stal velmi důležitou značkou a prémiovým pivem, kterým se chlubil v celé své distribuční síti.
Plzeň přestane být tou absolutní preferovanou špičkou, jakou byla v rámci koncernu SABMiller
Pivovarští experti vesměs v těchto dnech soudí, že vytvoření pivovarského monstra, které bude produkovat každé třetí pivo na světě, Plzeňským pomůže. Prostě proto, že se dostanou do širší obchodní sítě a na nové trhy. Na druhé straně plzeň přestane být tou absolutní a preferovanou špičkou, jakou byla v koncernu SABMiller, a bude záležet, jaké místo česká značka získá v nové obchodní politice světového gigantu. A tuzemské pivaře bude jistě také zajímat, zda bude zachována dosavadní technologická nezávislost Plzně, nebo dostane přednost ziskovost podepřená vírou, že dobrá pověst ještě něco vydrží.
Anheuser Busch Inbev má silné belgické i další evropské značky a s prémiovými pivy nemá potíž. Pro plzeňské sládky to bude nyní obtížnější a na některých trzích, zejména těch zaoceánských, se může začít prosazovat naopak méně než dosud. Fúzované megapivovary budou mít na trhu v USA výrazně nadpoloviční podíl a bude hodně záležet na americkém regulátorovi, jak k fúzi přistoupí a jaká omezení předepíše.
V Evropě je to pestřejší a jednodušší. Chuti děsivého Budweiseru z dílen AB Inbev se nemusíme bát. Především v Česku se konkurenční poměry na trhu výrazně nezmění, protože Anheuser u nás nemá významnější zastoupení.
Jen v Českých Budějovicích v Budvaru si asi budou drbat hlavu. Hodnota jejich značky stojící mimo jiné na tom, že o ni usiluje americký gigant vyrábějící také „budějovické pivo“, asi drobet poklesne. Neboť potřeba nového gigantu prosazovat americkou značku Bud či Budweiser na evropském trhu nejspíše prakticky vymizí.
Čtěte také:
Gigant Anheuser-Busch koupí majitele Prazdroje za 2,5 bilionu korun
Pivovarníci: Kvalitu českého piva ani ceny prodej majitele Prazdroje nezmění
AB InBev opět zvýšil nabídku na převzetí SABMiller na 2,6 bilionu korun
