Zní to logicky. Tváří v tvář ostrému politickému konfliktu s Ruskem je třeba spojit síly a posílit energetickou bezpečnost. Takže ohlášená vize energetické unie vypadá jako dobrý nápad. A společný a volný trh s energií je bezpochyby něco, co by všem na kontinentu prospělo.
Věc má ale více než jeden háček. Především momentálně žádný trh s energií neexistuje. O stavu evropské energetiky nejlépe vypovídají obavy energetiků ze zatmění slunce. Možná to někomu připadá legrační, ale je realitou, že přechod měsíčního kotouče přes slunce náhle vypne obrovské množství solárních panelů v Německu a pak je najednou zase zapne. Vzniklé rázy mohou svými dopady v sítích způsobit blackout nejen v Německu, ale i u nás.
Extrémně vysoký podíl obnovitelných zdrojů v elektroenergetice, který má dále růst, destabilizuje soustavu. Systém státních podpor zároveň fakticky zlikvidoval šanci pro budování klasických zdrojů, které by tuto fyzikálně danou nerovnováhu byly schopny vyrovnávat. A nová opatření EU situaci jen zhoršují. Budování odolnějších sítí a vývoj ekonomicky fungujících skladovacích kapacit na energie představují astronomické náklady. Na ty nikdo v Evropě nemá a nakonec by je stejně musely zaplatit domácnosti. Pro mnoho z nich by se pak současný energetický komfort stal stejnou hudbou minulosti, jakou jsou holoubata v roli stravy pro chudší domácnosti z dob paní Dobromily Rettigové.
Energetika je v Evropě umírajícím odvětvím, kde žádné tržní vztahy neplatí. Přeshraniční už vůbec ne. Když nyní komisař Šefčovič přichází a mluví například o společném trhu a společné regulaci odvětví, pohybuje se na hodně kluzké půdě. Regulace totiž spočívá hlavně v tom, co si výrobci mohou započítat do svých cen a co se započte do konečných cen pro spotřebitele jako oprávněné náklady. Mezi nimi je klíčovou položkou dotace na obnovitelné zdroje. Jednotná evropská energetická regulace může řadu zemí v tomto směru vážně poškodit. Každý bude hájit národní zájem.
A vyhraje zájem nejsilnějšího. Podobně jako před lety v případě plynovodu Nord Stream z Ruska do Německa, proti jehož vedení pod Baltským mořem protestovali Poláci a označovali ho za nový pakt Molotov–Ribbentrop. Němce jejich protesty zajímaly natolik, že svého kancléře Schrödera poslali na penzi do Nord Streamu pobírat tučné tantiémy od Gazpromu.
Jinak tomu nebude ani v té fungl nové energetické unii. Je správné vybudovat plynovod spojující Střední Asii s Tureckem a poté vedoucí do jižní a střední Evropy. I postavit terminály na příjem zkapalněného plynu z Alžírska či Kataru. Ale jaká je šance, že to dopadne lépe než desetiletí slibovaný plynovod Nabucco poslaný nedávno politiky na smetiště dějin?
Ve skutečnosti je jedinou cestou k posílení energetické nezávislostí zrušení absurdní energetické politiky EU a návrat k tržním principům. O tom ale nemůže být řeč, a tak přišly na řadu pohádky.
Čtěte také:
Energetická unie má zlevnit elektřinu pro firmy i domácnosti
Energetická unie má snížit závislost na Rusku. Komise jí dala zelenou
