Vyčlenění plynárenské, teplárenské a elektrárenské infrastruktury a distribuce do společnosti EP Infrastructure (EPIF) a oficiální oznámení, že do této společnosti buď může vstoupit minoritní investor, nebo bude případně emitovat své akcie na veřejném trhu, mohou být prvním hmatatelným projevem toho, kam se upírají oči mocné čínské skupiny CEFC.
Přečtěte si: EPH mění podobu: infrastrukturní podnikání zastřeší nová firma
Ta spojila své síly s J&T a zatím její obchody v Česku měly spíše marketingový charakter. Ale také tento krok EPH s Číňany nic společného mít nemusí. Již před časem týdeník Euro informoval o tom, že se CEFC ocenění EPH podle představ Daniela Křetínského zdá příliš vysoké.
Piva, paštiky…
Ale je také možné, že Číňané mají zcela jiné záměry a stačí jim spojení s EPH přes J&T Finance Group, kde nyní drží necelých deset procent a chtějí nabýt třicet. Nebo mají zájem o jiný byznys. Například polské volby, které proběhly nyní o víkendu, by mohly otevřít cestu k obnovení jednání s PKN Orlen o prodeji Unipetrolu; zájem má J&T spolu s PPF.
Poláci lakují českou firmu na růžovo a hlásí báječné hospodářské výsledky, což naznačuje, že by ten prodej mohl nakonec klapnout. Je ale samozřejmě otázkou, nakolik bude politika nové polské vlády slučitelná s prodejem státního majetku. Rafinerie v Evropě by se Číňanům jistě líbila. Zatím to vypadá, že je nejvíce zajímají potraviny, když po pivovarech Lobkowicz míří s miliardami korun do paštikářského koncernu Hamé, opět s J&T v zádech. Možná je to ale tím, že jediným limitem exportu potravin do Číny se nyní jeví kapacity dodavatelů.
Je zřejmé, že EPH narůstá do rozměru, kdy by se nějaký silný strategický partner a jeho cash hodili.
Jenže vzhledem k tomu, že EPH podle posledních zpráv skutečně získá od Enelu majoritu ve Slovenských elektrárnách a pokročilo se asi i v případě německých hnědouhelných aktiv Vattenfallu, je zřejmé, že EPH narůstá do rozměru, kdy by se nějaký silný strategický partner a jeho cash hodili. A jestliže se nyní v EPH hovoří o vstupu na burzu, může jít o způsob, jak nejlépe a také nejvýše ocenit nově vzniklou firmu a přinést slušnou dávku hotovosti.
Na takovém Slovensku má expanze EPH také své politické souvislosti. Premiér Robert Fico má s lidmi z J&T dlouhá léta dobré vztahy, ale nejspíš by byl radši, kdyby jejich firma tak výrazně nedominovala slovenské energetice. Na Slovensku bude totiž EPH nejen kontrolovat pravděpodobně nově získanou elektroenergetiku, ale už pár let ovládá plynárenství a zejména tranzit plynu z Ukrajiny do Evropy. A to zejména díky vstřícnosti slovenské vlády, s níž se poměrně výhodně podělil o kontrolu Slovenského plynárenského průmyslu.
V případě plynovodů existují i vážné důvody, proč by CEFC nemusela být tím, kdo do EPIF nakonec vstoupí. Zájmy Křetínského a jeho častého partnera Petra Kellnera jsou v tomto případě dosti spojeny s Gazpromem. Pokud by se rozhodl úplně přerušit tranzit přes Ukrajinu, nebyla by to pro české miliardáře rozhodně dobrá zpráva. A pro Gazprom není Číňan sedící na trubce do Evropy právě lákavou představou. EPH (nebo nově EPIF) plánuje plynovod Eastring, jímž chce spojit střední Evropu s Tureckem. Zde se bez dohody s Gazpromem nepochybně neobejde.
Může to být kdokoli
Kdo je oním vyvoleným minoritním investorem, tak zatím lze jen spekulovat. Jasné asi je jen to, že to nebude nikdo z velkých energetických hráčů z evropského trhu, protože ti jsou vesměs zdecimováni evropskou energetickou politikou. A nebude to ani ČEZ, který by na to sice měl, ale jeho akcionář Babiš mu to nedovolí. Na druhé straně by to klidně mohl být Petr Kellner, který už v EPH kdysi byl, slušně na tom vydělal a s Rusy i Číňany to dobře umí. Ale stejně dobře to může být mnoho jiných finančních investorů z tuzemska i ze světa.
Čtěte také:
Křetínského EPH zvýšil provozní zisk o pětinu díky nové dceřiné firmě
Enel se dohodl s Křetínským na prodeji Slovenských elektráren, tvrdí Reuters
Čínský podíl v J&T vzrostl na dvojnásobek, brzy má dosáhnout 30 procent
